Roty Volarské brigády - Vltavský úsek
Do Vltavského úseku je pojato pět rot Volarské brigády, které byly dislokovány kolem prameniště Teplé Vltavy. Patří sem roty Švele, Prameny Vltavy, Bučina, Kóta a Knížecí Pláně. První dvě vyjmenované jednotky se nacházely v zalesněném terénu, zbylé tři byly umístěny v katastrech osad na šumavských pláních. V lokalitě Vltavského úseku působily k dubnu 1949 tyto útvary Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti: četa Vchynice-Tetov a družstvo Kvilda při rotě Srní, četa Bučina a družstvo Knížecí Pláně při rotě Horní Vltavice.
Rota Švele
Svůj název jednotka dostala od blízkosti dvou plavebních nádržek (švelí) na Ptačím a Černohorském potoce. Umístěna byla 600 metrů od turistického ukazatele Nad Ptačí nádrží, u červené turistické značky jihovýchodním směrem. Od zaujetí sestavy brigády to byla 1. rota 1. praporu Kvilda, dislokace platila až do zrušení Volarské brigády v roce 1962, v roce 1965 to byla 11. rota 2. praporu Kvilda brigády Sušice. Rota Švele byla zrušena k 20. únoru 1966.
Rota stála v nadmořské výšce 1 150 metrů. Hlavním objektem útvaru byly dva UBA baráky, pak na stejném místě mezi léty 1959-1962 proběhla modernizace na budovu TUBA (dvě křídla propojená chodbou). Na leteckých snímcích z let 1959 a 1962 jsou k vidění obě stavební varianty roty. Po zrušení roty proběhla její demolice. V současnosti na místě vyrůstá smrkový porost a nenajdeme zde žádné velké stavební základy. V lese, který navazuje na mýtinu můžeme dohledat součásti příslušenství jednotky a zemní okopy.
Rota Prameny Vltavy
V lokalitě Pramenů Vltavy působila stejnojmenná rota. Umístěna byla 600 metrů od turistického pramene Vltavy, u modré turistické značky severním směrem. Od zaujetí sestavy brigády to byla 2. rota 1. praporu Kvilda, dislokace platila až do zrušení Volarské brigády v roce 1962, v roce 1965 to byla 12. rota 2. praporu Kvilda brigády Sušice. Rota Prameny Vltavy byla zrušena k 20. únoru 1966 a jako náhrada za ni vznikla rota na Kvildě (v původním domě jižně od kostela), která fungovala až do zániku Pohraniční stráže.
Rota stála v nadmořské výšce 1 162 metrů. Hlavním objektem útvaru byly dva UBA baráky, pak na stejném místě proběhla modernizace na budovu TUBA (dvě křídla propojená chodbou). V kronice obce Kvilda jsem dohledal kresbu roty Prameny Vltavy, byla pořízena v 60. letech. V kronice roty Prameny Vltavy se píše, že v roce 1961 proběhla výstavba nového útvaru, je tady přiložena i fotografie staveniště. Na leteckých snímcích z let 1959 a 1962 jsou k vidění obě stavební varianty roty. Po zrušení roty proběhla její demolice. V současnosti na místě vyrůstá smrkový porost a nenajdeme zde žádné velké stavební základy. V lese, který navazuje na mýtinu můžeme dohledat rozvaliny a součásti příslušenství jednotky. Rota Kvilda po roce 1990 zůstala opuštěna, ale v současnosti je přeměněna na soukromé byty.
Hned u roty probíhala linie elektrifikovaného drátěného zátarasu. Zátaras u nynější turistické cesty z jedné strany stoupal na Černou horu a z druhé strany na Poštovní horu (Stráž). Od roku 1957 byla Černá hora ve výšce 1 315 metrů nejvýše položeným místem v československém pohraničí kudy elektrifikovaný drátěný zátaras vedl.
Rota Bučina
Svůj název jednotka dostala od stejnojmenné obce. Umístěna byla na místě hotelu Alpská vyhlídka. Od zaujetí sestavy brigády to byla 3. rota 1. praporu Kvilda, dislokace platila až do zrušení Volarské brigády v roce 1962. Pod praporem ve Kvildě a brigádou Sušice byla zrušena k 28. únoru 1964.
Rota stála v nadmořské výšce 1 158 metrů. Hlavním objektem útvaru byl jeden z domů Bučiny, a to Pešlova chata. Turistická chata byla dostavěna v roce 1937 a ke svému účelu fungovala jen rok. Po válce se rodina Pešlova vrátila a hotel provozovala v letech 1947-1948. Na leteckém snímku z roku 1962 je jednotka Pohraniční stráže k vidění i s finskými domky. Po zrušení roty byla Pešlovka využívána nějakou dobu vojáky z Kvildy, avšak pak začala chátrat. Zbourána však nebyla. Až na začátku milénia objekt získali potomci majitelů a pak ho prodali podnikateli Františkovi Taliánovi. V roce 2004 byla ruina zbourána a na jejím místě vyrostl nový hotel Alpská vyhlídka se zahájením provozu v roce 2010. Jeden finský domek je užívaný pro soukromé účely a druhý byl zbourán.
V místech kudy vedl elektrifikovaný drátěný zátaras stojí jeho replika společně s dalšími prvky ostrahy a ochrany státních hranic - jsou tady protitankové jehlany a oceloví rozsocháči, pozorovatelna, ale i tabulky upozorňující na zákaz vstupu do zakázaného a hraničního pásma. Svým způsobem jsou tyto artefakty památníkem na dobu železné opony.
Rota Kota
V 50. letech bylo několik málo rot při státní hranici pojmenováno jako Kóty nebo Bezejmenné. Rota Kóta při Volarské brigádě dostala název podle blízké bezejmenné kóty 1 022. Umístěna byla na severovýchodním úbočí kóty 1 022, v zaniklé osadě Chaloupky. Od zaujetí sestavy brigády to byla 4. rota 1. praporu Kvilda. Zanikla už k 1. červenci 1955.
Rota stála v nadmořské výšce 1 017 metrů. Hlavním objektem útvaru byly dva UBA baráky. V jedné usedlosti osady Chaloupky byly umístěny stáje pro koně. Na leteckém snímku z roku 1962 je rota sice zbouraná, ale dost patrné jsou zemní okopy. V současnosti je na místě les a můžeme dohledat rozvaliny a zemní okopy. Na louce kde stála usedlost Chaloupek nenajdeme nic.
Rota Knížecí Pláně
Svůj název jednotka dostala od stejnojmenné obce. Umístěna byla 200 metrů od hájenky na Knížecích Pláních, u modré turistické značky jihovýchodním směrem. Od zaujetí sestavy brigády to byla 5. rota 1. praporu Kvilda, v roce 1955 4. rota 1. praporu Kvilda, v roce 1965 to byla 13. rota 2. praporu Kvilda brigády Sušice. Rota Knížecí Pláně byla zrušena pod praporem ve Volarech a brigádou Sušice v roce 1984 a jako náhrada za ni vznikla rota Borová Lada (moderní kasárenský areál na okraji této obce), která fungovala až do zániku Pohraniční stráže
Rota stála v nadmořské výšce 1 006 metrů. Hlavními objekty útvaru se stalo několik domů ve východní části obce Knížecí Pláně. Na leteckých snímcích z let 1959 a 1962 je jednotka k vidění. Demolice jednotky proběhla až na začátku 90. let. V současnosti je na místě louka s hloučky stromů a nenajdeme zde žádné velké stavební základy s výjimkou pozůstatků blízké překážkové dráhy. Rota Borová Lada fungovala po roce 1990 jako stanoviště Policie ČR, po roce 2008 zůstala opuštěná a v roce 2020 byla zbourána.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: ROTA ŠVELE / letecká mapa z roku 1959 (1) a 1962 (2-3), topografická mapa z roku 1952 a 1967 (4), rota v letech 1962-1964 (5-9, zdroj 5 a 8: Václav Janda, zdroj 6-7 a 9: Ilona Brožová), EZOH v roce 1968 (10-11), současný stav (12-26, z toho průseky a pozůstatky po EZOH 21-26). ROTA PRAMENY VLTAVY / letecká mapa z roku 1959 (27) a 1962 (28-29), topografická mapa z roku 1952 a 1967 (30), kresba roty v kronice obce Kvilda (31), výstavba nové roty v roce 1961 (32, zdroj: kronika roty Prameny Vltavy), momentky v prostoru roty z 50. let (33-34), současný stav (35-50, z toho průsek po EZOH na Černé hoře 47, průseky a pozůstatky po EZOH 48-50). ROTA BUČINA / letecká mapa z roku 1962 (51-52), topografická mapa z roku 1952 a 1967 (53), rota v 50. letech (54), rota v 60. letech (55-56, zdroj: Anton Masarovič), EZOH v roce 1966 (57, zdroj: Jan Lakosil / Šumava krásná i smrtící), současný stav (58-69, z toho průseky po EZOH 67-69), památník železné opony (70-75). ROTA KOTA / letecká mapa z roku 1962 (76-77), topografická mapa z roku 1952 a 1967 (78), současný stav (79-91). ROTA KNÍŽECÍ PLÁNĚ / letecká mapa z roku 1959 (92) a 1962 (93), topografická mapa z roku 1952 a 1966 (94), rota v roce 1966 (95, zdroj: Tomáš Karač), EZOH v 60. letech (96), současný stav (97-103).
