Zdětín u Prostějova

 
Zdětín u Prostějova - poloha na trati 12.9 km, nadmořská výška 286 m
 
Historie této zastávky je spjata s letoviskem Bělecký mlýn, které bylo hojně navštěvováno už za císaře pána. Původní mlýn, který vyhořel v roce 1928, fungoval i jako hostinec s venkovní verandou a rybníkem. V roce 1929 bylo vybudováno nové výletní centrum a roku 1936 zřízen hřebčín. Během socialismu hostinskou činnost na Běleckém mlýně provozoval národní podnik Restaurace a jídelny. K běžným výletníkům z Prostějova se přidali chataři a trampové. V 70. letech byl u Běláku zřízen pionýrský tábor podniku Sigma Lutín/Olomouc. Cestujícím z vlaku se naskýtal malebný pohled na dvacet pionýrských chatek v pastelových barvách. V 90. letech objekt získala skupina podnikatelů, která plánovala využívání pro agroturistiku. Areál letního tábora byl zbořen. Až v roce 2003 zakoupil Bělecký mlýn současný majitel a postupně letovisko přebudoval do nynější podoby.
 
Původní Bělecký mlýn na starých pohlednicích
 
 
 
Výzva k pronájmu nebo prodeji Běleckého mlýna z roku 1894 (zdroj: noviny Hlasy z Hané ze dne 20. 12. 1894)
 
 
 
Zpráva o vyhoření původního mlýna a slavnostním otevření nového výletního centra (zdroj: noviny Moravský večerník ze dne 24. 8. 1928 a 9. 4. 1930)
 
 
 
Bělecký mlýn v 60. letech
 
 
 
Pionýrský tábor na Běleckém mlýně
 
 
 
Novinové sloupky o táboře na Běleckém mlýně (zdroj: noviny Stráž lidu ze dne 6. 8. 1985 a 3. 9. 1970)
 
 
 
Zastávka na Běláku, v klidném a romantickém údolí říčky Romže, byla zřízena dva roky po otevření Moravské západní dráhy. Od 1. června 1891 byla zavedena do jízdního řádu a 15. srpnem téhož roku se otevřela pro veřejnou dopravu. Na Běleckém mlýně zastavovaly mimo jiné i tzv. zábavní vlaky, což byly výletní vlaky vypravované o nedělích a státních svátcích. Jízdenky se prodávaly v restauraci, ale také v pavilonu, který byl pro tyto účely před mlýnem zřízen. Zastávka se nacházela před přejezdem po pravé straně železničního svršku. Protože však bylo potřeba zastávku prodloužit a na původním místě nebyl potřebný prostor, bylo nástupiště přeloženo až za přejezd na současné místo. I když se letovisko Bělecký mlýn stalo od roku 1928 součástí obce Zdětín, zastávka i nadále nesla název Bělecký mlýn. Až v roce 1961 byla stanice přejmenována na Zdětín (a pak na současný Zdětín u Prostějova). Dřevěná čekárna byla postavena až v roce 1967. Problémy s malým nástupištěm a nekrytým místem k čekání na vlak, byly skloňovány už několik let po zprovoznění zastávky. Například noviny Hlasy z Hané ze 23. května 1914 píší, že „úplně bez přístřeší, bez ochrany proti rozmarům povětrnosti jest obecenstvo používající železniční zastávky Bělecký mlýn. Snad proto, že jízdné ve vztahu k této zastávce jest poměrně vyšší. Také rampa či peron zastávky dávno měl býti prodloužen.“ V padesátých letech, na začátku doby socialistické výstavby, byla nutnost zřízení kryté čekárny zdůvodňována ve vztahu k pracujícímu lidu - „dělníci v zimních měsících, kdy vlaky na této trati mají pravidelná zpoždění, úplně prokřehnou, čímž trpí výkon jejich pravidelného zaměstnání.“
 
Stanice s původním nástupištěm v roce 1929
 
 
 
Oznámení o otevření zastávky Bělecký mlýn a problémy při vypravování zábavních vlaků (zdroj: Slovácké noviny ze dne 19. 8. 1891 a noviny Hlasy z Hané ze dne 14. 7. 1894)
 
 
 
Oznámení o zastavování dalších vlaků u letoviska Bělecký mlýn z roku 1906 (zdroj: Státní okresní archiv Olomouc)
 
 
 
Žádost o zřízení kryté čekárny z roku 1955 (zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
 
 
 
Stanice v roce 1956 a v 90. letech, osobní soupravu vede lokomotiva řady 749 (obrázek 1 zdroj: Pavel Novák)
 
 
 
Před Běleckým mlýnem, u levého oblouku tratě, byla po výstavbě Moravské západní dráhy zřízena nakládková kolej Rolnického akciového cukrovaru v Drahanovicích. Stalo se tak v roce 1909. Cukrovar v Drahanovicích měl v pronájmu hospodářské dvory se zemědělskou půdou v okolních lesích. Jedním z těchto statků byl Hluchov. Vypěstovaná cukrová řepa z okolních políček se vozila k nakládkové koleji s vážním domkem (tyto domky byly zpravidla součástí nakládkových a vlečných kolejí). Tady se na mostní váze řepa zvážila a naložila na vagony, které ji odvezly přes Kostelec do Drahanovic ke zpracování. Kolej byla oboustranně napojena na trať a mohla tak sloužit i jako výhybna. Byla zrušena někdy v šedesátých letech minulého století.
 
Stanice na letecké mapě z roku 1959 včetně nakládkové koleje drahanovického cukrovaru
 
 
 
Stanice včetně nakládkové koleje drahanovického cukrovaru v 60. letech
 
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: stanice Zdětín u Prostějova ve výročním roce 2019 (1-19).
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg
37.jpg
38.jpg
39.jpg