Stražisko
Stražisko - poloha na trati 18.6 km, nadmořská výška 334 m
Jednou z ikon Moravské západní dráhy zůstala i do současných dnů malebná zastávka Stražisko obklopená zalesněnými kopci s kostelíkem a výstavními vilami v údolí řeky Romže. Zástupy lidí mířící za vzděláním a prací, výletníků, chatařů a chalupářů nebo sběračů lesních plodů tady zastavující vlaky sice už neočekávají, i tak ale platí, že stražiská štace je nejpůvabnější a výletníky nejvytíženější stanicí naší lokálky. Původně se snad ani nepočítalo se skutečností, že by se Stražisko stalo vyhledávaným rekreačním cílem. Avšak občané rušného města prostějovského tady rádi vyhledávali klid a místa pro odpočinek. Začala výstavba vil a chat, která s válečnými přestávkami vyvrcholila v socialistických 70. letech. Letní sídla tu měli i významné osobnosti jako vědec Otto Wichterle, herec Ladislav Pešek nebo prostějovský starosta Karel Vojáček. V roce 1907 tu byla otevřena prázdninová feriální osada manželů Vojáčkových, která společně s jejich vilou sloužila potřebným dětem z Prostějova. Od 50. do 90. let minulého století tady byl rekreační areál Československého červeného kříže pro děti a mládež. V roce 1971 bylo otevřeno koupaliště.
Stražisko na pohlednicích z roku 1898 a 1970
Novinový sloupek o Stražisku (zdroj: noviny Hlas ze dne 30. 4. 1899 a Olomoucký Pozor ze dne 21. 5. 1899)
Feriální osada v roce 1907 a novinový sloupek o zdejším ruchu (obrázek 1 zdroj: Státní okresní archiv Prostějov, obrázek 2 zdroj: noviny Hlasy z Hané ze dne 6. 10. 1907)
Novinové sloupky o táboře ČČK na Stražisku (zdroj: noviny Stráž lidu ze dne 29. 8. 1990 a 3. 9. 1980)
Přestávka v práci při návštěvě Ladislava Peška na stavbě obchodu a otevření nového koupaliště za účasti Otto Wichterleho (zdroj: Leopold Polák / Historie a současnost obce Stražisko)
Výstavbu Moravské západní dráhy v prostoru Stražiska postihla tragédie. Velká povodeň ze 16. května 1889 zaplavila část již hotové tratě a odnesla materiál. Na Stražisku u zastávky byl rozestavěný most. Na jednom z jeho pilířů sedělo pět hochů. Pilíře byly strženy, klučinové spadli do vody a tři z nich se utopili. Další tragédie se stala na konci 2. světové války. 20. dubna 1945 skupina asi 70 partyzánů zastavila u Malen osobní vlak, ve kterém se převážela zásilka zbraní a střeliva. Ve vlaku cestovalo i několik desítek německých vojáků. Většinou byli zastřeleni, některým se podařilo uprchnout. Při přestřelce zahynuli čtyři partyzáni. V místě události byl v roce 1982 postaven skromný pomníček.
Pár slov ke stražiské štaci. Zastávkou byl domek s bytem zaměstnance. Jelikož ale prostor vyhrazený veřejnosti nepostačoval, byla už v roce 1907 přistavěna zastřešená otevřená čekárna (současný cestující ani nepozná, že tu kdysi dávno vznikla přístavba, architektonicky stejný domek bez přístavby představuje zastávku v Nectavě). Ani tyto prostory však cestujícím nepostačovaly, o čemž svědčí například obšírný článek z novin Pozor ze dne 18. července 1912, který popisuje situaci na místní štaci. O pár let později se začaly objevovat iniciativy, aby stražiská zastávka byla povýšena na stanici. Noviny Hlasy z Hané ze 23. května 1914 k tomu uvádějí: „Železniční zastávka na Stražisku má posud ženského přednostu, který vydává jízdní lístky a vyplňuje podací lístky na zavazadla, ježto železniční hlídač, pro zastávku na Stražisku ustanovený, musí odebírat od přijíždějícího obecenstva jízdenky a různé jiné povinnosti vyřizovat. Podle dekretu jest sice na zastávce za všecko zodpovědný hlídač, ale ve skutečnosti zodpovědným činěn býti nemůže, poněvadž jeden člověk může někdy mnoho práce zastat, ale vždycky na všecky úkoly nestačí. Jest nutno, aby železniční zastávka Stražisko změněna byla na stanici, kde by byly aspoň dvě mužské síly.“ Mimochodem, „ženského přednostu“ měla stražiská štace ještě v 90. letech minulého století. Vzpomínám si na to jako kluk, když jsem otevřel dveře domku a v malé čekárničce si přes okénko koupil lepenkovou jízdenku.
Stanice bez přístavby v roce 1900 a s přístavbou v letech 1910 a 1912
Připomínky z roku 1912 k provozu stanice (zdroj: noviny Pozor ze dne 18. 7. 1912)
Okolí stanice v 10. letech 20. století - těleso dráhy a předstaniční prostor s mlýnem
Stanice v roce 1973 a 1976 - předěl mezi parním a motorovým provozem, osobní soupravu vede parní lokomotiva řady 433.0 a motorová lokomotiva řady 735 (obrázek 1 zdroj: Státní okresní archiv Prostějov, obrázek 2 zdroj: Josef Chvosta, obrázek 3 zdroj: Jan Aulehla)
Stanice v roce 1989 (zdroj: Petr Páleník)
Stanice v roce 1999 a 2010, zvláštní jízdu vede lokomotiva řady 433.0 a osobní dopravu zajišťuje motorový vůz řady 810 (obrázek 1 zdroj: Miroslav Krejčí)
Už od začátku minulého století se na Stražisku plánovalo vybudování druhé koleje, což se však neuskutečnilo. První návrh na zřízení nakládkové koleje podal v roce 1907 poslanec Moravského zemského sněmu a později prostějovský starosta Ondřej Přikryl, další pokusy následovaly postupem času. Druhý nerealizovaný projekt se dotkl samotné stanice - v letech 1992-1994 se plánovala výstavba nových objektů včetně služebního bytu jako náhrada za stávající technicky a kapacitně nevyhovující budovu s čekárnou. I z tohoto projektu nakonec sešlo. A možná, že je i dobře. Vždyť tomu původnímu domku krása nechybí. Ještě velmi dlouho po uzavření výdejny jízdenek byl obývaný.
Návrh na zřízení druhé koleje ve stanici (zdroj: noviny Hlasy z Hané ze dne 27. 9. 1907)
Projekt přijímací budovy ve stanici z roku 1989 podle Antonína Sprinze
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: stanice Stražisko ve výročním roce 2019 (1-15).
