Ptení

 
Ptení - poloha na trati 16.0 km, nadmořská výška 309 m
 
Byť se stanice jmenuje Ptení podle nedaleké střediskové obce, nádražíčko bylo postaveno v Ptenském Dvorku jež je místní částí obce. Z vyprávění o Moravské západní dráze již víme, že původně měla trať z Prostějova vést přes Plumlov a Ptení směrem ke Stražisku. Na severním okraji Ptení se sice začalo s přípravou stavby železniční stanice, avšak odmítavá politika Plumlova a Ptení ke kvalitnějšímu provedení dráhy v katastrech těchto obcí a tudíž navýšení finančních příspěvků, měla za následek vedení tratě přes Kostelec. Ptenská obec byla za tento počinek „potrestána“ tím, že nádražíčko bylo postaveno daleko od centra, v prostoru Ptenského Dvorku.
 
Starší razítko stanice
 
 
 
Ptenské nádraží bylo vybaveno malou přijímací budovou s bytem přednosty. Vzhledem k horším směrovým a spádovým poměrům byla stanice vybavena vodárnou s obytnými přístavbami po obou stranách. Železnice napomohla vzniku parní pily severně od nádraží, vyráběly se tu i železniční pražce. Na rampě u kolejí bylo postaveno malé skladiště. V 50. letech minulého století převzalo část objektů zrušené (předválečné) pily místní středisko prostějovské Strojírenské společnosti, zbývající plochu užívaly postupně další podniky, například závod Jesenické pily Ptení. Současná pila naproti nádraží vznikla v roce 1984 jako pobočný závod Jihomoravských dřevařských závodů v Brně. Po několika reorganizačních změnách nyní v jejím rozsáhlém areálu sídlí Pila Javořice. Kromě několika nakládkových kolejí v místech ptenského nádraží je tady zřízena vlečka, která za stromovím klesá do areálu pily. V minulosti bylo Ptení velkou nakládkovou stanicí pro několik závodů (například Lesní závod Prostějov, Tvar Lipová, zemědělské družstvo Budětsko, Drůbežárna Přemyslovice, Vojenské sklady). V současnosti je železniční úsek od ptenské pily do Prostějova jakýmsi koridorem nákladní dopravy.
 
Stanice na letecké mapě z roku 1938 a 2000
 
 
 
Závod Jesenické pily Ptení u stanice (zdroj: Jiří Porteš)
 
 
 
Architektura původní přijímací budovy vycházela z jednotného vzoru (křídlo se štítem a přístavbou) - zatímco domek ve Ptení měl přístavbu po levé straně, zastávka na Stražisku a v Nectavě po pravé straně. Přijímací budova ve Ptení prošla později několika úpravami, které jsou patrné z fotografií. Nejprve byla upravena okna na křídle se štítem do kolejiště. V této části budovy byly obytné prostory pro personál stanice. Levá část budovy sloužila jako čekárna a dopravní kancelář. Na začátku 90. let minulého století bylo křídlo se štítem zbouráno a budova upravena do současné podoby. V roce 2009 se uskutečnila zásadní rekonstrukce stanice - vlaky už nezastavují před přijímací budovou, ale po její pravé straně, kde bylo zbudováno nové nástupiště a v roce 2018 osazen nový krytý přístřešek. Nádraží bylo takto upraveno zejména kvůli převozu nákladu.
 
Stanice na starých fotografiích, na druhém obrázku je fotomontáž lokomotivy řady 92 se soupravou (obrázek 2 zdroj: Vladimír Londin / 100 let Moravské západní dráhy)
 
 
 
Stanice na přelomu 70. a 80. let - předěl mezi parním a motorovým provozem, osobní dopravu zajišťuje parní lokomotiva řady 433.0 a motorový vůz řady M 152.0
 
 
 
Stanice v roce 1989 (zdroj: Petr Páleník)
 
 
 
Oslavy ke 100. výročí Moravské západní dráhy v září 1989 (zdroj: stanice Prostějov hlavní nádraží)
 
 
 
Stanice v 90. letech, osobní dopravu zajišťují lokomotivy řady 749, 753 a 735 a motorový vůz řady 831, nákladní dopravu zajišťují lokomotivy řady 731 a 735 (obrázek 1 zdroj: Pavel Krupička, obrázek 2 zdroj: Petr Páleník, obrázek 3 zdroj: Petr Zgut)
 
 
 
Stanice v roce 2007, osobní dopravu zajišťují motorové vozy řady 851 a 810, nákladní dopravu zajišťuje lokomotiva řady 749 (zdroj: Miroslav Procházka)
 
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: stanice Ptení ve výročním roce 2019 (1-28, z toho vodárna 12-13, přijímací budova 14-16).
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg
37.jpg
38.jpg
39.jpg
40.jpg
41.jpg
42.jpg
43.jpg
44.jpg