Přímé a nepřímé vyznačení hranice
Přímé vyznačení hranice hraničními znaky
Přímé vyznačení státních hranic je prováděno hraničními znaky umístěnými v linii státních hranic. Jsou tak postaveny do hraniční čáry. Takovýto hraniční znak má následující značky. Nejprve je to vytesaný křížek jímž prochází hraniční čára. U vytesaného křížku se nachází směrové rysky jež určují přesný průběh hraniční čáry – ukazují směr hraniční linie ke sousedním hraničním znakům.
Hraniční znak je dále opatřen iniciálou příslušného státu. Iniciály označují, na které straně hraničního znaku se nachází území příslušného státu. V případě česko-bavorské hranice bude na straně hraničního znaku přivrácené k území České republiky uvedena iniciála „C“, na straně přivrácené ke Svobodnému státu Bavorsko jež je součástí Spolkové republiky Německo bude uvedena iniciála „D“ nebo „DB“.
Pro přehlednost a zřetelnost vyznačení průběhu státních hranic v terénu je každý hraniční znak označen pořadovým číslem umístěným na jedné z bočních stěn hraničního znaku, a sice té, která je obrácena k tomu, kdo přichází po hraniční linii ve směru od bodu, od něhož číslování hraničních znaků vychází. Pořadové číslo hraničního znaku je zaneseno do hraničního dokumentárního díla.
Nepřímé vyznačení hranice hraničními znaky
V případě, že nelze hraniční znak umístit přímo do čáry státních hranic, osadí se mimo průběh hraniční linie. Nepřímé vyznačení se provádí hraničními znaky umístěnými na území jednoho státu nebo střídavě na území obou sousedních států tak, že státní hranice probíhají mezi těmito hraničními znaky. Hraniční znaky nepřímého vyznačení státních hranic tak sice nevyznačují hraniční čáru, ale drží se jí – probíhají v (bezprostřední) blízkosti hraniční čáry a určují tak přibližný průběh státních hranic.
Nepřímé vyznačení hranic je tradičně použito u společných hraničních cest a hraničních vodních toků. V případě hraniční cesty jsou osazeny hraniční znaky na obou okrajích cesty střídavě nebo naproti sobě. Od hraničních znaků je pak určena poloha hranice na cestě – zpravidla je to její středem procházející osa. Na začátku a konci takto vyznačovaného úseku, kdy nepřímé vyznačení přechází v přímé respektive naopak, jsou zpravidla umístěny dva hraniční znaky, z nichž jeden určuje hranici nepřímo (vyvádí hranici z nepřímo vyznačeného úseku) a druhý přímo (ukazuje směr, kudy pokračuje hranice v přímo vyznačeném úseku). Stejný princip vyznačení nepřímé hranice se používá i u hraničních vodních toků.
Hraniční znaky nepřímo vyznačující hranici mají taktéž křížek, chybí na nich však rysky určující směr hraniční linie. Hraniční znak nese jen jednu iniciálu státu, a sice toho, na jehož území se hraniční znak nachází. Iniciála je přivrácena k nepřímo určované hraniční linii. Jinými slovy, iniciála je umístěna tak, aby byla viditelná ze státní hranice do vnitrozemí státu, o jehož iniciály jde. Číslování hraničních znaků se zpravidla odvíjí od systematiky jejich osazení. Jsou-li umístěny naproti sobě nesou totožná čísla (například 4/1 C a 4/1 D). Jsou-li umístěny střídavě nesou průběžná čísla (například 4/1 C, dále 4/2 D, 4/3 C, 4/4 D).
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: přímé vyznačení hranice (1-4, z toho atypické umístění pořadového čísla hraničního znaku 4), nepřímé vyznačení hranice u společných hraničních cest (5-8, z toho umístění hraničních znaků naproti sobě 5-6, umístění hraničních znaků střídavě 7, umístění hraničního znaku s přímým vyznačením 8), nepřímé vyznačení hranice u hraničních vodních toků (9-11, z toho umístění hraničních znaků naproti sobě 9, umístění hraničních znaků střídavě 10-11), hraniční znaky nepřímého vyznačení hranice (12-17, z toho česko-bavorské hraniční znaky umístěné naproti sobě 12-13, česko-bavorské hraniční znaky umístěné střídavě 14-15, česko-polské hraniční znaky umístěné naproti sobě 16-17), vyvedení hranice z přímého úseku vyznačení do nepřímého úseku vyznačení (18-20).
