Zeměměřické činnosti na státních hranicích zahrnují ty činnosti, které jsou spjaté s vyměřováním státních hranic. Mezi konkrétní příklady činností patří například nové zaměření státní hranice, přezkušování na státní hranici, tvorba hraničního dokumentárního díla, obnova hraničních a trigonometrických znaků. Tyto a další zeměměřické činnosti provádí Zeměměřický úřad. Zeměměřický úřad úkoly provádí v součinnosti s Ministerstvem vnitra, které je ústředním orgánem státní správy pro úsek státních hranic.
Základem pro vyznačení státních hranic jsou trigonometrické sítě zúčastněných států, které jsou tvořeny body s přesně určenými souřadnicemi. V Evropské unii jsme často svědky toho, že určité postupy a pravidla se modernizují a harmonizují. Nynější stav je takový, že členské státy používají při zaměřování státních hranic odlišné geodetické informační systémy. V důsledku toho v současnosti na státní hranici České republiky se sousedními státy dochází k harmonizaci geodetického informačního systému. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) a Souřadnicový systém 1942 (S-42/83, na hranici s Polskem) je postupně transformován do Evropského terestrického referenčního systému 89 (ETRS89). Nejviditelnějším prvkem v této věci je postupné vypracovávání nových hraničních dokumentárních děl se sousedními státy na základě využití moderních metod, kterými jsou letecké snímkování (ortofotomapy) nebo pozemní laserové skenování.
Trigonometrická síť je výchozím základem pro zřizování polygonových pořadů, které slouží k určení polohy příslušných podrobných bodů v terénu. Polygonový pořad tedy představuje jakousi čáru, která je tvořena (liniovou) sítí polygonových bodů. Polohu těchto bodů je třeba zaměřit. Trigonometrická síť dále slouží k určení polohy hraničních znaků a zaměření polohopisu v bezprostřední blízkosti státních hranic.
Abychom si udělali nějakou představu o tom, jak se trigonometrická síť a polygonové pořady promítají do terénu okolo státních hranic, je třeba zmínit některá ze značení, která vyjadřují určitý měřický vztah ke trigonometrické síti a polygonovým pořadům.
V první řadě se na státních hranicích setkáváme s tzv. trigonometrickými kameny. Trigonometrické kameny zajišťují v terénu polohu vrcholů bodů trigonometrické sítě. Pokud je hraniční znak současně trigonometrickým bodem, je označen mimo čísla hraničního znaku značkou trigonometrického bodu. Trigonometrické kameny zasazené mimo hraniční čáru nejsou sice v terénu očíslovány, jsou ale značeny různými iniciálami. Iniciály mohou znamenat i zkratky institucí, které trigonometrické kameny osazovaly. Příklady iniciál: KV (Katastrální vyměřování), KT (Katastral Triangulierung), MT (Militär Triangulierung), TSH (Triangulace státních hranic), KF (Kataszteri Földméresi), HP (Háromszögelesi Pont). Zpravidla ale trigonometrický kámen nese iniciálu TP (Trigonometrische Punkt). Trigonometrické kameny jsou různých tvarů a rozměrů. Mohou obsahovat i další značky – trojúhelník nebo letopočet zřízení bodu. U trigonometrických kamenů se zpravidla nacházejí i tyče státní triangulace, aby byl trigonometrický bod lépe viditelný. Nejčastěji se s trigonometrickými kameny na státní hranici setkáváme na vrcholových plošinách hraničních hor (kót).
Za druhé se na státní hranici setkáváme s polygonovými kameny. Polygonový kámen vyznačuje polygonový bod. Polygonový bod může být totožný s hraničním znakem – pak není třeba polygonového kamene. Druhou možností je případ, kdy hraniční znak není totožný s polygonovým bodem. Pak platí, že v těsné blízkosti hraniční čáry (ze strany jednoho či obou států) byla vytvořena soustava polygonových pořadů, které byly připojeny k trigonometrické síti. Polygonové body pak byly zaměřeny a byla určena jejich poloha. Polygonové body jsou v terénu promítnuty do polygonových kamenů popřípadě jiného značení (například drenážní trubky). Polygonové kameny jsou určeny ke stabilizování vrcholů polygonových pořadů podél státní hranice. Jsou zpravidla označeny písmenem P a doplněné o číslo. Rovněž jsou zakresleny v hraničním dokumentárním díle.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: zeměměřické činnosti na státních hranicích (1-24, z toho obnova hraničního znaku na Ostrém na Šumavě 1-8, měření polygonových bodů u Velké Mokrůvky na Šumavě 9-11, zdroj 1-8: Landesamt für Digitalisierung, Breitband und Vermessung München, zdroj 12-24: Zeměměřický úřad), stopy po zeměměřických činnostech na státních hranicích (25-33), nátěry hraničních znaků s porovnáním (34-66, z toho na česko-bavorské hranici 34-53, na česko-rakouské hranici 54-61, na česko-polské hranici 62-66, zdroj 49-51 prostřední a pravá část: Vlasta Vavřínová, zdroj 52 horní část: Rudolf Zemek), trigonometrické kameny (67-72, z toho hraniční znak 70), polygonové kameny (73-74), jednotlivé fáze nátěru historického hraničního znaku provedeného zájmovou skupinou (75-80, zdroj 77: Jan Švíka, zdroj 78: Ilona Kloudová, zdroj 79: Zdeněk Troup).
