Katalog historických hraničních znaků

Hraniční kámen u osady Kostelní
 
Nachází se u hraničního znaku č. 7 (hraniční úsek XX česko-saské hranice). Je vůbec nejstarším hraničním mezníkem na českých hranicích, alespoň podle letopočtu 1544. Ke hraničnímu kameni z roku 1544, který je pojmenován jako Juliusstein, se váže smlouva z 10. července 1543, která ukončila spory mezi hrabaty Šliky jakožto majiteli chebských statků (včetně těch u Lubů) na straně jedné a Saským kurfiřtstvím na straně druhé. Kromě letopočtu nese mezník erb českého lva a saské kurfiřtské meče. Kámen Juliusstein dostal jméno po svém zloději. Kdysi dávno ho totiž odcizil jistý Julius na svoji zahradu do saské obce Markneukirchen. Naštěstí se kámen za krátký čas vrátil na původní místo. Hranici u mezníku z roku 1544 protíná stará úvozová cesta z Kraslic do Markneukirchenu, která byla tenkrát prosekána v pohraničním hvozdu v sedle mezi kopci Kužel a Kuželka.
 
 
 
Hraniční kámen u kóty Rudná u Potůček
 
Je hraničním znakem č. 21 (hraniční úsek XVII česko-saské hranice). Byl osazen v roce 1672 a nese znaky Českého království a Saského kurfiřtství.
 
 
 
Trojmezní kámen u Božího daru
 
Nachází se u hraničního znaku č. 14 (hraniční úsek XVI česko-saské hranice). Byl osazen v roce 1729 a vyznačoval hranici panství pánů z Tettau (Schwarzenberg), ze Schönburgu (Hartenstein) a Šliků (Ostrov a Jáchymov). Na severozápadní straně kamene je sasko-polský znak s písmeny FARPES (Fridericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae) a nápis Sachsen (Sasko), od roku 1842 na stěnu přibyl nápis KS (Königreich Sachsen – Království saské). Na severovýchodní straně kamene je znak panství Hauenstein (Horní hrad), nápis Hauenstein a letopočet 1729, od roku 1842 na stěnu přibyl nápis KB (Königreich Böhmen – Království české). Na jižní straně kamene je znak Rakouska reprezentující úřad v Jáchymově, nápis Joachimsthal (Jáchymov) a letopočet 1729. V roce 1842 byl hraniční mezník očíslován pořadovým číslem 376.
 
 
 
Trojmezní kámen u Lipové ve Šluknovském výběžku
 
Nachází se u hraničního znaku č. 21 (hraniční úsek IV česko-saské hranice). Byl osazen v roce 1750 a vyznačoval hranici přilehlých panství – Sohlandu, Wehrsdorfu a Lipové. Na severovýchodní straně kamene je znak pánů ze Saly jakožto vlastníků Sohlandu. Na severozápadní straně kamene je znak budyšínské kapituly sv. Petra. Na jižní straně kamene je znak hrabat ze Salm-Reifferscheidu jakožto vlastníků Lipové.
 
 
 
Hraniční kámen u Štítarského vrchu u Aše
 
Je hraničním znakem č. 11-0/3 (hraniční úsek I česko-bavorské hranice). Mezník byl osazen v roce 1740 a upomíná na problematické (sporné) hranice na Chebsku. Mezník nese iniciály A a R, které patří protilehlým městům Aš (Asch) a Rehau.
 
 
 
Hraniční kámen u Nového Žďáru u Aše
 
Je hraničním znakem č. 7/12-0/1 (hraniční úsek II česko-bavorské hranice) a v několikakilometrovém úseku se nachází ještě dalších šest takovýchto historických mezníků. Na české straně kamene je vyobrazen bílo-červeno-černý erb Zedtwitzů z Aše, na bavorské straně kamene jsou tři zlaté hvězdy v černém pruhu coby znak panského roku Lindenfelsů z Erkersreuthu. Mezníky označovaly tehdejší hranice honiteb, které byly takto ustáleny po hraničních sporech o honitby a těžbu dřeva. Dva ze sedmi mezníků jsou doplněny o letopočty 1718 a 1754, které tak souvisejí s ustálením hranice honiteb.
 
 
 
Hraniční kámen u Nového Žďáru u Aše
 
Je hraničním znakem č. 8 (hraniční úsek II česko-bavorské hranice). Standardní hraniční mezník, osazený sem v prvorepublikové době, je zapuštěn do mísovité prohlubně balvanu. Přírodní útvar je historickým hraničním znakem - původně nesl nápisy K BÖHMEN a K BAYERN (Království české a Království bavorské). Povrch balvanu je opatřen dvěma vysekanými kříži a dvěma sedátky. Podle pověsti měli na kamenná sedátka sedávat králové obou zemí. Do balvanu je vytesaný nám dobře známý letopočet 1844.
 
 
 
Hraniční kámen u Libé
 
Je hraničním znakem č. 15/12 (hraniční úsek II česko-bavorské hranice). Standardní hraniční mezník je zapuštěn do mohutného balvanu. Přírodní útvar, pod kterým protéká Mezný potok (nedaleko odtud tvoří státní hranici), je historickým hraničním znakem - jsou na něm vytesány nápisy K BÖHMEN (Království české) a K BAYERN (Království bavorské), pořadové číslo 51 a letopočet 1844 na české straně kamene.
 
 
 
Hraniční kámen pod Dylení u středu Evropy
 
Je hraničním znakem č. 9/2D (hraniční úsek IV česko-bavorské hranice), který vyznačuje hranici nepřímo (ta probíhá společnou hraniční cestou). Nízké skalisko je velmi starou hraniční značkou se dvěma letopočty a pořadovými čísly. Jako hraniční znak s číslem (N-Numerus) 13 je uznáván už od roku 1739. Další na kameni vytesaný letopočet 1844 je nám dobře znám, při demarkačních pracích v tomto období získal číslo 225. U hraničního křížku je vytesaná šipka, která ukazuje na společnou hraniční cestu. Záhadný je velký kříž (připomínající lopatky mlýnského kola). Hraniční znak 9/2D je nazýván jako Königstein (Královský kámen). Údajně měl tento kámen prohlásit za oficiální hraniční znak český král Karel VI.
 
 
 
Trojmezní znak nad Folmavou
 
Nachází se u hraničního znaku č. 13 (hraniční úsek VIII česko-bavorské hranice) v místech turistického přechodu Tři znaky/Drei Wappen. Na bavorské straně hranice je skála na jejímž vrcholu spočívá kříž. Do skály byly v roce 1766 vytesány znaky tří historických zemí, jejichž hranice se zde setkávaly. Vytesaný rok 1766 souvisí s územními změnami za vlády Marie Terezie a podepsáním hraniční smlouvy v roce 1764. Zleva doprava jsou vytesány znaky Bavorského kurfiřtství, Českého království a Falckého vévodství. Nad bavorskou šachovnicí je zkratka CB (Churfürstentum Bayern – Kurfiřtství bavorské). Nad českým lvem je letopočet 1766, zkratka KB (Königreich Böhmen – Království české) a číslice 19 značící pořadové číslo hraničního znaku. Nad falckým lvem je zkratka HP (Herzogium Pfalz – Vévodství falcké). V osadě Lísková se nachází replika Tří znaků.
 
 
 
Trojmezní kámen pod Luzným na Šumavě
 
Je hraničním znakem č. 30/18-0/1 (hraniční úsek X česko-bavorské hranice). Vyznačoval hranici mezi Českým královstvím na západě, Bavorským kurfiřtstvím na jihu a Pasovským biskupstvím na severovýchodě v Pasově. Na západní straně kamene je český dvouocasý lev, číslo kamene 30/18-0/1 a letopočet 1772. Upomíná na pochůzku, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská hranice, stanovená podle smlouvy z roku 1764. Na jižní straně kamene je bavorská šachovnice. Na severovýchodní straně kamene je erb se psy. V období demarkace hranice byl v Pasově u moci kardinál Leopold Ernst hrabě z Firmianu - hraniční kámen nese jeho erb (i když vyobrazení třech psů neodpovídá znaku tehdejšího biskupa).
 
 
 
Hraniční kámen u rakouské osady Morau
 
Nachází se u hraničního znaku č. II/11-4 (hraniční úsek II česko-rakouské hranice). Mezník rozhraničoval Čechy a Horní Rakousy. Zemské hranice zde byly stanoveny v roce 1788 za účasti Josefa Rosenauera, se kterým je spjata stavba Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě. Ostatně zde za samotným kanálem probíhá hranice. Mezník na české straně nese nápis K. K. L. BOHMEN HAUPT GRANZEN STEIN (Císařsko-královské Čechy, hlavní hraniční kámen) a letopočet 1788. Na rakouské straně mezníku je výraz Čechy nahrazen Horními Rakousy.
 
 
 
Hraniční kámen u soutoku Moravy a Dyje
 
Nachází se nedaleko trojmezí hranic České republiky, Rakouska a Slovenska. Mezník byl osazen roku 1755 v době vlády Marie Terezie, aby označoval hranici Markrabství moravského. Kámen nese na stěně následující nápisy. Nejprve GRANITZ CORRECTIO MARTHER REGNANTE (Oprava hranice za panování Marie Terezie), pak zkratku M. M. M. což značí MILLIARIUM MARCHIONATUS MORAVIAE (Hraničník Markrabství moravského) a letopočet 1755.
 
 
 
V ostatním, co se historických hraničních znaků týče, odkazuji na obrazovou galerii. V galerii jsou vybrané historické znaky z česko-bavorské hranice (první linie 176x a 177x, druhá linie 1844), z česko-rakouské hranice (základní mezníky s datem platnosti mírové smlouvy) a z česko-polské hranice (s letopočtem rozhodnutí konference velvyslanců). Dále jsou zde vyobrazeny vybrané křížové a mísové kameny z česko-bavorské hranice a naposledy další historické hraniční znaky různých tvarů, velikostí a označení.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: historické znaky česko-bavorské hranice (1-22, z toho první linie česko-bavorská 1-10, první linie česko-falcká 11-18, druhá linie 19-22), historické znaky česko-rakouské hranice s datem platnosti mírové smlouvy (23-25), historický znak česko-polské hranice s letopočtem rozhodnutí konference velvyslanců (26), křížové a mísové kameny z česko-bavorské hranice (27-33, z toho hraniční znak u zaniklé osady České Nové Domky 27-29, hraniční znak u turistického přechodu Křížový kámen 30-32), další historické znaky (34-47, z toho česko-bavorská hranice 34-40, česko-rakouská hranice 41-45, česko-polská hranice 46-47).
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg
37.jpg
38.jpg
39.jpg
40.jpg
41.jpg
42.jpg
43.jpg
44.jpg
45.jpg
46.jpg
47.jpg
48.jpg
49.jpg
50.jpg
51.jpg
52.jpg
53.jpg
54.jpg
55.jpg
56.jpg
57.jpg
58.jpg
59.jpg
60.jpg
61.jpg
62.jpg
63.jpg
64.jpg
65.jpg
66.jpg
67.jpg
68.jpg
69.jpg
70.jpg
71.jpg
72.jpg
73.jpg
74.jpg
75.jpg
76.jpg