Po 2. světové válce se Evropa rozdělila na východ a západ a započalo období studené války. Podél západní a jižní československé hranice se vytvořila železná opona a do pohraničí nastoupil vojenský sbor Pohraniční stráže. Úkolem Pohraniční stráže byla ochrana a ostraha státních hranic po vzoru sovětských pohraničních vojsk a pohraniční službu vykonávali jako svou brannou povinnost vojáci v základní službě.
Padesátá a šedesátá léta můžeme označit obdobím první etapy Pohraniční stráže a železné opony. Pohraničníci byli ubytováni ve dřevěných barácích v lesích u státních hranic nebo v původních domech příhraničních zaniklých osad. Služba byla náročná, zejména na začátku padesátých let se začínalo z ničeho - vojáci měli minimum zkušeností a nevalné výsledky v přípravě bojové, politické a tělesné. Podél hranice se vinul elektrifikovaný drátěný zátaras, který byl nebezpečný nejen pro narušitele, ale i pohraničníky. Na první etapu Pohraniční stráže navázala druhá, která je charakteristická obdobím sedmdesátých a osmdesátých let. Byla to doba, kdy se koncepce ochrany a ostrahy hranic stala dokonalejší prakticky po všech stránkách. Staré pohraniční jednotky se rušily a budovaly se nové kasárenské areály v blízkosti pohraničních obcí. Ve drátěném zátarasu se vypnul elektrický proud a posunul se do schůdnějšího terénu dál od státní hranice. Kvalitnější byly materiální podmínky, výstroj a výzbroj.
Podle rozdělení Pohraniční stráže a železné opony na první etapu a druhou etapu se odvíjí pozůstatky v československém pohraničí od Aše po Bratislavu. Z první etapy se dochovaly artefakty pohraničních rot v podobě zděných základů a rozvalin baráků nebo místa se zbouranými a chátrajícími objekty v zaniklých osadách, které sloužily jako pohraniční roty. Z linie elektrifikovaného drátěného zátarasu se dochovaly zarůstající lesní průseky a rýhy, ve kterých tu a tam můžeme najít keramický izolátor, ostnatý drát nebo kůly. Z druhé etapy se dochovaly areály pohraničních rot, které jsou roztroušené při pohraničních obcích nebo vznikly přestavbou objektů první etapy. Buď jsou smysluplně využity nebo jsou opuštěné a chátrají. Signální stěny vesměs kopírovaly linie současných zpevněných (a mnohdy zároveň i turistických) cest a komunikací, které se přímočaře táhnou okolo hranic.
Utajená obrana železné opony a pozůstatky
Součástí poválečných příprav obrany Československa se stala mimo jiné i výstavba nového systému opevnění, a to tzv. objektů polní obrany, které byly zahrnuty do utajené obrany železné opony. Od 50. let bylo vybudováno téměř 500 nejrůznějších prefabrikovaných železobetonových objektů, kilometry protipěchotních a protitankových překážek a další zařízení určená k vedení bojové činnosti. Hlavní část výstavby tohoto systému se promítla do pohraniční oblasti naproti Bavorsku v letech 1955-1964.
Typickým příkladem objektů polní obrany se staly železobetonové palebné kulometné objekty a pozorovatelny. Železobetonové objekty byly zabudovány do rozvalin domů zaniklých příhraničních osad, jiné se nacházely na horizontech, svazích a dalších místech, která zaručovala pozorování nepřítele a případnou obranu. Některé z objektů jsou ukryty na loukách nebo v lese pod zemí a upozorňuje na ně patník (ryska na něm ukazuje směr bunkru). Objekty jsou dodnes rozesety v pohraničí.
Dalšími příklady objektů polní obrany jsou překážky pro případný nástup vojenské techniky nepřítele - překopané cesty u státní hranice, protitankové a protipěchotní překážky, závory a další zařízení zvláštní ochrany. Dále naše vojsko zpevnilo některé cesty vedoucí ke hranici položením panelů pro případný postup naší vojenské těžké techniky. I tyto pozůstatky můžeme v pohraničí vypozorovat.
Rota Soutok coby první etapa Pohraniční stráže a železné opony
Průsek po elektrifikovaném drátěném zátarasu
Součástka elektrifikovaného drátěného zátarasu
Rota Dyleň coby druhá etapa Pohraniční stráže a železné opony
Rota Pasečná coby druhá etapa Pohraniční stráže a železné opony
Linie po signální stěně
Palebné kulometné stanoviště coby objekt polní obrany