Železná opona

Železná opona v Českém lese se dotkla střežení státních hranic se Spolkovou republikou Německo. Koncepce ochrany a ostrahy státních hranic byla odlišná v 50. a 60. letech (první etapa) a v 70. a 80. letech (druhá etapa). Důkazem toho je zejména dislokace pohraničních útvarů, která je rozepsána níže. Zatímco k roku 1951 (zaujetí sestavy Pohraniční stráže) oblast Českého lesa střežilo 37 pohraničních rot, které byly dislokovány ke třem pohraničním brigádám (12. brigáda Planá, 9. brigáda Poběžovice a 7. brigáda Sušice), v roce 1984 to byla takřka polovina tohoto počtu - celkem 20 pohraničních rot při dvou pohraničních brigádách (5. brigáda Cheb a 9. brigáda Domažlice).
 
Pro první etapu Pohraniční stráže a železné opony v Českém lese se budovaly roty v blízkosti státních hranic, a to na odlesněných a odvodněných mýtinách uprostřed lesů. Domovem pohraničníků tady byly jednoduché dřevěné UBA baráky, které se v průběhu 50. let a zejména od první poloviny 60. let začaly modernizovat na zděné TUBA objekty. V místech zaniklých vysídlených osad se baráky zpravidla nebudovaly - tady roty vznikaly adaptací původních objektů (velké domy, hostince, hájovny, školy, fary, celní úřady, budovy Finanční stráže, kostely posloužily jako skladiště a tělocvičny). Pro druhou etapu Pohraniční stráže a železné opony v Českém lese byly ponechány zděné TUBA objekty a adaptované objekty zaniklých osad nebo se budovaly nové kasárenské areály (tzv. horské hotely) v blízkosti pohraničních obcí.
 
V první etapě Pohraniční stráže v Českém lese železnou oponu představovalo elektrické zařízení k ochraně hranic (EZOH) - jeho hlavním prvkem byla stěna drátěného zátarasu, která byla zesílena několika vodiči s vysokým napětím 2000-6000 voltů. Elektrifikovaný drátěný zátaras vedl těžko schůdným terénem v blízkosti státních hranic - příroda okolo hranic v Českém lese si rozhodně nevybírala - dráty překonávaly husté lesy a podmáčená místa. Elektrický proud ve drátěném zátarasu byl vypojen na konci roku 1965 a zátaras ještě nějaký čas na některých místech sloužil jako překážka pro narušitele než byl odstraněn. Postupně se ještě v 60. letech přešlo na jednostěnný drátěný zátaras se slaboproudým signalizačním zařízením - tzv. signální stěnu U-60, která byla od 70. let postupně modernizována na verzi U-70 a v roce 1983 byla zpracována dokumentace k signálnímu zařízení ve verzi U-80. Signální stěny ve srovnání s elektrifikovaným drátěným zátarasem se posunuly již více do vnitrozemí do upravené trasy po urovnání terénu. Signální stěny v Českém lese vesměs kopírovaly linie současných zpevněných (a mnohdy zároveň i turistických) cest a komunikací, které se přímočaře táhnou okolo hranic. Z linie elektrifikovaného drátěného zátarasu (tzv. starého drátu) se dochovaly zarůstající lesní průseky a rýhy, ve kterých tu a tam můžeme najít keramický izolátor, ostnatý drát nebo kůly.
 
Rota Svatá Kateřina a signální stěna u Spálence v 80. letech
 
 
 
Roty v současnosti - Vašíček, Hraničky
 
 
 
Linie po signální stěně a pozorovatelna
 
 
 
Součástí obrany československých západních hranic byly objekty polní obrany, které byly zahrnuty do tzv. utajené obrany železné opony. Typickým příkladem objektů polní obrany se staly kulometné objekty, pozorovatelny a úkryty pod zemí. Železobetonové objekty byly zabudovány do rozvalin domů zaniklých příhraničních osad, jiné se nacházely na horizontech, svazích a dalších místech, která zaručovala pozorování nepřítele a případnou obranu. Další jsou ukryty na loukách nebo v lese pod zemí a upozorňuje na ně patník (ryska na něm ukazuje směr bunkru). Dalšími příklady objektů polní obrany jsou protitankové překážky (příkopy, jehlany a rozsocháče), protipěchotní překážky (překážkové kolíky, ostnaté dráty) a závory.
 
Palebný kulometný objekt na Flecích
 
 
 
Promítneme-li úsek Českého lesa do pole (od silnice Broumov-Mähring k silnici Nýrsko-Svatá Kateřina), vypadala dislokace ve členění brigáda-prapor-rota k rokům 1951 a 1984 následovně.
 
Dislokace pohraničních útvarů v Českém lese ke dni 1. 1. 1951

2. prapor Halže / 12. brigáda Planá
6. rota Broumov
7. rota Tišina
8. rota Branka
9. rota Hraničná
10. rota Pavlův Studenec
 
3. prapor Lesná / 12. brigáda Planá
11. rota Pavlova Huť
12. rota Vašíček
13. rota Skláře
14. rota Bezejmenná
15. rota Starý Pochr
 
4. prapor Rozvadov / 12. brigáda Planá
16. rota Jedlina
17. rota Hraničky
18. rota Rozvadov
19. rota Nový Dvůr
20. rota Kóta 512
 
1. prapor Bělá nad Radbuzou / 9. brigáda Poběžovice
1. rota Diana
2. rota Eisendorf
3. rota Eisendorfská Huť
4. rota Pleš
5. rota Václav
 
2. prapor Pivoň / 9. brigáda Poběžovice
6. rota Rybník
7. rota Dianin Dvůr
8. rota Paadorf
9. rota Grafenried
10. rota Nemanice
 
3. prapor Trhanov / 9. brigáda Poběžovice
11. rota Černá Řeka
12. rota Čerchov
13. rota Zámeček
14. rota Bystřice
15. rota Folmava
 
4. prapor Kout na Šumavě / 9. brigáda Poběžovice
16. rota Lesní Louka
17. rota Spálenec
18. rota Maxov
19. rota Všeruby
20. rota Sruby
 
1. prapor Nýrsko / 7. brigáda Sušice
1. rota Červené Dřevo
2. rota Svatá Kateřina
 
Dislokace pohraničních útvarů v Českém lese k roku 1984
 
3. prapor Halže / 5. brigáda Cheb
15. rota Broumov
16. rota Branka
17. rota Pavlův Studenec
 
1. prapor Rozvadov / 9. brigáda Domažlice
1. rota Vašíček
2. rota Stoupa
3. rota Hraničky
4. rota Nový Dvůr
5. rota Diana
6. rota Železná
 
2. prapor Poběžovice / 9. brigáda Domažlice
7. rota Pleš
8. rota Rybník
9. rota Hraničná
10. rota Nemanice
11. rota Čerchov
12. rota Bystřice
 
3. prapor Nýrsko / 9. brigáda Domažlice
13. rota Folmava
14. rota Maxov
15. rota Všeruby
16. rota Sruby
17. rota Svatá Kateřina
 
Muzeum Pohraniční stráže Kóta u Rozvadova
 
Necelý kilometr severozápadně od centra Rozvadova se nachází Muzeum Pohraniční stráže Kóta. Po příchodu na místo uvidíme osamocený areál, který sloužil vojákům Pohraniční stráže k výcviku. V současnosti se tady v jednom z objektů a na přilehlém pozemku nachází muzeum. Prezentace je realizována prostřednictvím tzv. živé historie. Systém a pojetí expozice muzea se odráží od dobrovolné práce bývalých příslušníků Pohraniční stráže, kteří tak činí na základě osobních znalostí a zkušeností. Muzeum budují společně s dalšími dobrovolníky. Exponáty jsou originální, výjimku tvoří některé artefakty, které se zhotovují podle původní dokumentace (například rekonstrukce signální stěny). Kromě prohlídky baráku roty a přilehlé venkovní expozice si návštěvník může vyzkoušet na vlastní kůži v uniformě a se zbraní v ruce výkon služby nebo výcvik. Buď v areálu muzea nebo v terénu. Muzeum Pohraniční stráže může uspokojit i větší skupinu návštěvníků, kteří hodlají na místě strávit více dní - k dispozici jsou ubytovací pokoje na rotě, kuchyně, kulturní místnost s projekční technikou, venkovní ohniště a hřiště. Kromě návštěvníků nacházejí v areálu muzea dočasný azyl i sami tvůrci společného projektu. Konají se zde pravidelná setkání, pietní akce, další fáze rekonstrukce, výcvikové dny a sem tam je taky potřeba udělat rajóny. Dne 13. července 2014 jsem se zúčastnil slavnostního otevření muzea.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: budova roty (1-5), chodba (6-11), kancelář velitele roty (12-15), kancelář velitelů čet (16-19), kancelář dozorčího důstojníka roty (20-25), místnost dozorčího roty (26-31), místnost poplachové hlídky (32-33), politickovýchovná světnice (34-38), spojařská dílna (39-43), sklad zbraní (44-48), ošetřovna (49-50), ubikace (51-54), kotce (55-57), vrata a signální stěna (58-59), slavnostní otevření (60-66), venkovní expozice (67-72), vnitřní expozice (73-84).
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg
37.jpg
38.jpg
39.jpg
40.jpg
41.jpg
42.jpg
43.jpg
44.jpg
45.jpg
46.jpg
47.jpg
48.jpg
49.jpg
50.jpg
51.jpg
52.jpg
53.jpg
54.jpg
55.jpg
56.jpg
57.jpg
58.jpg
59.jpg
60.jpg
61.jpg
62.jpg
63.jpg
64.jpg
65.jpg
66.jpg
67.jpg
68.jpg
69.jpg
70.jpg
71.jpg
72.jpg
73.jpg
74.jpg
75.jpg
76.jpg
77.jpg
78.jpg
79.jpg
80.jpg
81.jpg
82.jpg
83.jpg
84.jpg
85.jpg
86.jpg
87.jpg
88.jpg
89.jpg
90.jpg
91.jpg