Železná opona v Českém lese se dotkla střežení státních hranic se Spolkovou republikou Německo. Koncepce ochrany a ostrahy státních hranic byla odlišná v 50. a 60. letech (první etapa) a v 70. a 80. letech (druhá etapa). Důkazem toho je zejména dislokace pohraničních útvarů, která je rozepsána níže. Zatímco k roku 1951 (zaujetí sestavy Pohraniční stráže) oblast Českého lesa střežilo 37 pohraničních rot, které byly dislokovány ke třem pohraničním brigádám (12. brigáda Planá, 9. brigáda Poběžovice a 7. brigáda Sušice), v roce 1984 to byla takřka polovina tohoto počtu - celkem 20 pohraničních rot při dvou pohraničních brigádách (5. brigáda Cheb a 9. brigáda Domažlice).
Pro první etapu Pohraniční stráže a železné opony v Českém lese se budovaly roty v blízkosti státních hranic, a to na odlesněných a odvodněných mýtinách uprostřed lesů. Domovem pohraničníků tady byly jednoduché dřevěné UBA baráky, které se v průběhu 50. let a zejména od první poloviny 60. let začaly modernizovat na zděné TUBA objekty. V místech zaniklých vysídlených osad se baráky zpravidla nebudovaly - tady roty vznikaly adaptací původních objektů (velké domy, hostince, hájovny, školy, fary, celní úřady, budovy Finanční stráže, kostely posloužily jako skladiště a tělocvičny). Pro druhou etapu Pohraniční stráže a železné opony v Českém lese byly ponechány zděné TUBA objekty a adaptované objekty zaniklých osad nebo se budovaly nové kasárenské areály (tzv. horské hotely) v blízkosti pohraničních obcí.
V první etapě Pohraniční stráže v Českém lese železnou oponu představovalo elektrické zařízení k ochraně hranic (EZOH) - jeho hlavním prvkem byla stěna drátěného zátarasu, která byla zesílena několika vodiči s vysokým napětím 2000-6000 voltů. Elektrifikovaný drátěný zátaras vedl těžko schůdným terénem v blízkosti státních hranic - příroda okolo hranic v Českém lese si rozhodně nevybírala - dráty překonávaly husté lesy a podmáčená místa. Elektrický proud ve drátěném zátarasu byl vypojen na konci roku 1965 a zátaras ještě nějaký čas na některých místech sloužil jako překážka pro narušitele než byl odstraněn. Postupně se ještě v 60. letech přešlo na jednostěnný drátěný zátaras se slaboproudým signalizačním zařízením - tzv. signální stěnu U-60, která byla od 70. let postupně modernizována na verzi U-70 a v roce 1983 byla zpracována dokumentace k signálnímu zařízení ve verzi U-80. Signální stěny ve srovnání s elektrifikovaným drátěným zátarasem se posunuly již více do vnitrozemí do upravené trasy po urovnání terénu. Signální stěny v Českém lese vesměs kopírovaly linie současných zpevněných (a mnohdy zároveň i turistických) cest a komunikací, které se přímočaře táhnou okolo hranic. Z linie elektrifikovaného drátěného zátarasu (tzv. starého drátu) se dochovaly zarůstající lesní průseky a rýhy, ve kterých tu a tam můžeme najít keramický izolátor, ostnatý drát nebo kůly.
Rota Svatá Kateřina a signální stěna u Spálence v 80. letech
Roty v současnosti - Vašíček, Hraničky
Linie po signální stěně a pozorovatelna
Součástí obrany československých západních hranic byly objekty polní obrany, které byly zahrnuty do tzv. utajené obrany železné opony. Typickým příkladem objektů polní obrany se staly kulometné objekty, pozorovatelny a úkryty pod zemí. Železobetonové objekty byly zabudovány do rozvalin domů zaniklých příhraničních osad, jiné se nacházely na horizontech, svazích a dalších místech, která zaručovala pozorování nepřítele a případnou obranu. Další jsou ukryty na loukách nebo v lese pod zemí a upozorňuje na ně patník (ryska na něm ukazuje směr bunkru). Dalšími příklady objektů polní obrany jsou protitankové překážky (příkopy, jehlany a rozsocháče), protipěchotní překážky (překážkové kolíky, ostnaté dráty) a závory.
Palebný kulometný objekt na Flecích
Promítneme-li úsek Českého lesa do pole (od silnice Broumov-Mähring k silnici Nýrsko-Svatá Kateřina), vypadala dislokace ve členění brigáda-prapor-rota k rokům 1951 a 1984 následovně.
Dislokace pohraničních útvarů v Českém lese ke dni 1. 1. 1951
2. prapor Halže / 12. brigáda Planá
6. rota Broumov
7. rota Tišina
8. rota Branka
9. rota Hraničná
10. rota Pavlův Studenec
3. prapor Lesná / 12. brigáda Planá
11. rota Pavlova Huť
12. rota Vašíček
13. rota Skláře
14. rota Bezejmenná
15. rota Starý Pochr
4. prapor Rozvadov / 12. brigáda Planá
16. rota Jedlina
17. rota Hraničky
18. rota Rozvadov
19. rota Nový Dvůr
20. rota Kóta 512
1. prapor Bělá nad Radbuzou / 9. brigáda Poběžovice
1. rota Diana
2. rota Eisendorf
3. rota Eisendorfská Huť
4. rota Pleš
5. rota Václav
2. prapor Pivoň / 9. brigáda Poběžovice
6. rota Rybník
7. rota Dianin Dvůr
8. rota Paadorf
9. rota Grafenried
10. rota Nemanice
3. prapor Trhanov / 9. brigáda Poběžovice
11. rota Černá Řeka
12. rota Čerchov
13. rota Zámeček
14. rota Bystřice
15. rota Folmava
4. prapor Kout na Šumavě / 9. brigáda Poběžovice
16. rota Lesní Louka
17. rota Spálenec
18. rota Maxov
19. rota Všeruby
20. rota Sruby
1. prapor Nýrsko / 7. brigáda Sušice
1. rota Červené Dřevo
2. rota Svatá Kateřina
Dislokace pohraničních útvarů v Českém lese k roku 1984
3. prapor Halže / 5. brigáda Cheb
15. rota Broumov
16. rota Branka
17. rota Pavlův Studenec
1. prapor Rozvadov / 9. brigáda Domažlice
1. rota Vašíček
2. rota Stoupa
3. rota Hraničky
4. rota Nový Dvůr
5. rota Diana
6. rota Železná
2. prapor Poběžovice / 9. brigáda Domažlice
7. rota Pleš
8. rota Rybník
9. rota Hraničná
10. rota Nemanice
11. rota Čerchov
12. rota Bystřice
3. prapor Nýrsko / 9. brigáda Domažlice
13. rota Folmava
14. rota Maxov
15. rota Všeruby
16. rota Sruby
17. rota Svatá Kateřina
Muzeum Pohraniční stráže Kóta u Rozvadova
Necelý kilometr severozápadně od centra Rozvadova se nachází Muzeum Pohraniční stráže Kóta. Po příchodu na místo uvidíme osamocený areál, který sloužil vojákům Pohraniční stráže k výcviku. V současnosti se tady v jednom z objektů a na přilehlém pozemku nachází muzeum. Prezentace je realizována prostřednictvím tzv. živé historie. Systém a pojetí expozice muzea se odráží od dobrovolné práce bývalých příslušníků Pohraniční stráže, kteří tak činí na základě osobních znalostí a zkušeností. Muzeum budují společně s dalšími dobrovolníky. Exponáty jsou originální, výjimku tvoří některé artefakty, které se zhotovují podle původní dokumentace (například rekonstrukce signální stěny). Kromě prohlídky baráku roty a přilehlé venkovní expozice si návštěvník může vyzkoušet na vlastní kůži v uniformě a se zbraní v ruce výkon služby nebo výcvik. Buď v areálu muzea nebo v terénu. Muzeum Pohraniční stráže může uspokojit i větší skupinu návštěvníků, kteří hodlají na místě strávit více dní - k dispozici jsou ubytovací pokoje na rotě, kuchyně, kulturní místnost s projekční technikou, venkovní ohniště a hřiště. Kromě návštěvníků nacházejí v areálu muzea dočasný azyl i sami tvůrci společného projektu. Konají se zde pravidelná setkání, pietní akce, další fáze rekonstrukce, výcvikové dny a sem tam je taky potřeba udělat rajóny. Dne 13. července 2014 jsem se zúčastnil slavnostního otevření muzea.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: budova roty (1-5), chodba (6-11), kancelář velitele roty (12-15), kancelář velitelů čet (16-19), kancelář dozorčího důstojníka roty (20-25), místnost dozorčího roty (26-31), místnost poplachové hlídky (32-33), politickovýchovná světnice (34-38), spojařská dílna (39-43), sklad zbraní (44-48), ošetřovna (49-50), ubikace (51-54), kotce (55-57), vrata a signální stěna (58-59), slavnostní otevření (60-66), venkovní expozice (67-72), vnitřní expozice (73-84).