Železná opona na Chebsku se dotkla střežení státních hranic se Spolkovou republikou Německo (pro účely rozboru česko-bavorské hranice není záměrně zmíněno střežení státních hranic s Německou demokratickou republikou). Koncepce ochrany a ostrahy státních hranic byla odlišná v 50. a 60. letech (první etapa) a v 70. a 80. letech (druhá etapa). Důkazem toho je zejména dislokace pohraničních útvarů, která je rozepsána níže. Zatímco k roku 1951 (zaujetí sestavy Pohraniční stráže) oblast Chebska střežilo 26 pohraničních rot, které byly dislokovány ke dvěma pohraničním brigádám (5. brigáda Cheb a 12. brigáda Planá), v roce 1984 to byla takřka polovina tohoto počtu - celkem 15 pohraničních rot při jedné pohraniční brigádě (5. brigáda Cheb).
Pro první etapu Pohraniční stráže a železné opony na Chebsku se budovaly roty v blízkosti státních hranic, a to na odlesněných a odvodněných mýtinách uprostřed lesů. Domovem pohraničníků tady byly jednoduché dřevěné UBA baráky, které se v průběhu 50. let a zejména od první poloviny 60. let začaly modernizovat na zděné TUBA objekty. V místech zaniklých vysídlených osad se baráky zpravidla nebudovaly - tady roty vznikaly adaptací původních objektů (velké domy, hostince, hájovny, školy, fary, celní úřady, budovy Finanční stráže, kostely posloužily jako skladiště a tělocvičny). Pro druhou etapu Pohraniční stráže a železné opony na Chebsku byly ponechány zděné TUBA objekty a adaptované objekty zaniklých osad nebo se budovaly nové kasárenské areály (tzv. horské hotely) v blízkosti nebo přímo v pohraničních obcích.
V první etapě Pohraniční stráže na Chebsku železnou oponu představovalo elektrické zařízení k ochraně hranic (EZOH) - jeho hlavním prvkem byla stěna drátěného zátarasu, která byla zesílena několika vodiči s vysokým napětím 2000-6000 voltů. Elektrifikovaný drátěný zátaras vedl těžko schůdným terénem v blízkosti státních hranic - příroda okolo hranic na Chebsku si rozhodně nevybírala - dráty překonávaly husté lesy a podmáčená místa. Elektrický proud ve drátěném zátarasu byl vypojen na konci roku 1965 a zátaras ještě nějaký čas na některých místech sloužil jako překážka pro narušitele než byl odstraněn. Postupně se ještě v 60. letech přešlo na jednostěnný drátěný zátaras se slaboproudým signalizačním zařízením - tzv. signální stěnu U-60, která byla od 70. let postupně modernizována na verzi U-70 a v roce 1983 byla zpracována dokumentace k signálnímu zařízení ve verzi U-80. Signální stěny ve srovnání s elektrifikovaným drátěným zátarasem se posunuly již více do vnitrozemí do upravené trasy po urovnání terénu. Signální stěny na Chebsku vesměs kopírovaly linie současných zpevněných (a mnohdy zároveň i turistických) cest a komunikací, které se přímočaře táhnou okolo hranic. Z linie elektrifikovaného drátěného zátarasu (tzv. starého drátu) se dochovaly zarůstající lesní průseky a rýhy, ve kterých tu a tam můžeme najít keramický izolátor, ostnatý drát nebo kůly.
Roty v současnosti - Mýtina, Svatý Kříž
Linie po signální stěně, vodní toky protínající linie byly zabezpečeny zvláštním zařízením
Součástí obrany československých západních hranic byly objekty polní obrany, které byly zahrnuty do tzv. utajené obrany železné opony. Typickým příkladem objektů polní obrany se staly kulometné objekty, pozorovatelny a úkryty pod zemí. Železobetonové objekty byly zabudovány do rozvalin domů zaniklých příhraničních osad, jiné se nacházely na horizontech, svazích a dalších místech, která zaručovala pozorování nepřítele a případnou obranu. Další jsou ukryty na loukách nebo v lese pod zemí a upozorňuje na ně patník (ryska na něm ukazuje směr bunkru). Dalšími příklady objektů polní obrany jsou protitankové překážky (příkopy, jehlany a rozsocháče), protipěchotní překážky (překážkové kolíky, ostnaté dráty) a závory.
Palebný kulometný objekt na Pomezné
Prvním pohraničním útvarem v organizaci ochrany a ostrahy československých hranic se stala pohraniční rota Trojmezí. V úseku této roty začínaly i drátěné zátarasy - železná opona. V areálu bývalé jednotky Trojmezí se dochoval kovový ukazatel, který udává směr a vzdálenost na tu dobu významných lokalit - na dobové fotografii je to Německá spolková republika, německé město Posseck (kde byl přes státní hranici první pohraniční útvar vojsk Německé demokratické republiky), sovětský ostrov Ratmanova (kde byl poslední pohraniční útvar vojsk Sovětského svazu a konec železné opony ve východním bloku) a konečně Praha.
Ukazatel v areálu roty Trojmezí v 80. letech
Současný stav
Lokalita začátku linie drátěných zátarasů se nachází nedaleko Trojmezí hranic České republiky, Saska a Bavorska. Je to v místě, kde státní hranici tvoří potok Bystřina u hraničních mezníků č. 13/9C a 13/9. Nicméně je třeba upřesnit, že u místa průseku česko-saské linie je použita jakási výjimka – státní hranice je vyvedena z hraničního vodního toku a probíhá přímo. Děje se tak od mezníku č. 13/9 k mezníku č. 13/10, pak se hranice zase vrací do Bystřiny. Hranice tak probíhá až za potokem Bystřina, který patří do českého území – je to pozůstatek onoho přechodu drátěných zátarasů mezi Československem a Německou demokratickou republikou – byla tady zřízena umělá propust a neobešlo se to bez drobné změny státní hranice. Hraniční mezníky č. 13/10 a 13/10C se nacházely už za dráty.
Přechod drátěných zátarasů mezi Československem a Německou demokratickou republikou na státní hranici v 80. letech (obrázek 1 zdroj: Pavel Breuer)
Současný stav
Promítneme-li úsek Chebska do pole (od Trojmezí k silnici Broumov-Mähring), vypadala dislokace ve členění brigáda-prapor-rota k rokům 1951 a 1984 následovně.
Dislokace pohraničních útvarů na Chebsku ke dni 1. 1. 1951
1. prapor Hranice / 5. brigáda Cheb
1. rota Trojmezí I.
2. rota Trojmezí II.
3. rota Pastviny
4. rota Újezd
5. rota Štítary
2. prapor Aš / 5. brigáda Cheb
8. rota Krásná
9. rota Selbská
10. rota Nový Žďár
11. rota Polná
3. prapor Cheb / 5. brigáda Cheb
15. rota Libá
16. rota Dubina
17. rota Pomezná
18. rota Pomezí
19. rota Horní Hraničná
20. rota Svatá Anna
4. prapor Cheb / 5. brigáda Cheb
21. rota Svatý Kříž
22. rota Slapany
23. rota Starý Hrozňatov
24. rota Kozly
25. rota Mýtina
1. prapor Dolní Žandov / 12. brigáda Planá
1. rota Oldřichov
2. rota Dyleň
3. rota Mohelno
4. rota Bezejmenná
5. rota Slatina
2. prapor Halže / 12. brigáda Planá
6. rota Broumov
Dislokace pohraničních útvarů na Chebsku k roku 1984
1. prapor Aš / 5. brigáda Cheb
1. rota Trojmezí
2. rota Pastviny
3. rota Újezd
4. rota Ašská
5. rota Nový Žďár
6. rota Polná
2. prapor Cheb / 5. brigáda Cheb
7. rota Dubina
8. rota Pomezí
9. rota Hraničná
10. rota Svatý Kříž
11. rota Hrozňatov
12. rota Mýtina
3. prapor Halže / 5. brigáda Cheb
13. rota Dyleň
14. rota Slatina
15. rota Broumov