Železná opona

Železná opona na Chebsku se dotkla střežení státních hranic se Spolkovou republikou Německo (pro účely rozboru česko-bavorské hranice není záměrně zmíněno střežení státních hranic s Německou demokratickou republikou). Koncepce ochrany a ostrahy státních hranic byla odlišná v 50. a 60. letech (první linie) a v 70. a 80. letech (druhá linie). Důkazem toho je zejména dislokace pohraničních útvarů, která je rozepsána níže. Zatímco k roku 1951 (zaujetí sestavy Pohraniční stráže) oblast Chebska střežilo 26 pohraničních rot, které byly dislokovány ke dvěma pohraničním brigádám (5. brigáda Cheb a 12. brigáda Planá), v roce 1984 to byla vesměs polovina tohoto počtu - celkem 15 pohraničních rot při jedné pohraniční brigádě (5. brigáda Cheb).
 
Pro první linii Pohraniční stráže na Chebsku se budovaly roty v blízkosti státních hranic, a to na odlesněných a odvodněných mýtinách uprostřed lesů. Domovem pohraničníků zde byly jednoduché dřevěné UBA baráky, které se v 60. letech začaly modernizovat na zděné TUBA objekty. V místech zaniklých osad se baráky zpravidla budovaly taky, ale navíc se tady adaptovaly prostorné objekty - školy, fary, hostince, věže kostelů sloužily jako pozorovatelny. Některé roty sídlily v bývalých celnicích a objektech financů. Pro druhou linii Pohraniční stráže na Chebsku se budovaly nové areály (tzv. horské hotely) v blízkosti nebo přímo v pohraničních obcích.
 
V 50. a 60. letech železnou oponu představovalo elektrické zařízení k ochraně hranic (EZOH) - jeho hlavním prvkem byla stěna drátěného zátarasu, která byla zesílena několika vodiči s vysokým napětím 2000-6000 voltů. Zařízení EZOH vedlo nepříznivým terénem v blízkosti státních hranic - příroda okolo hranic na Chebsku si rozhodně nevybírala - dráty překonávaly husté lesy a podmáčené planiny. Elektrický proud ve drátěném zátarasu byl vypojen ke konci roku 1965. Drátěný zátaras, již bez proudu, ještě nějaký čas sloužil jako překážka pro narušitele. Koncem 60. let byl vybudován nový drátěný zátaras, tzv. signální stěna U-60. Ta byla posunuta již více do vnitrozemí. V 70. a 80. letech se signální stěna modernizovala verzemi U-70 a U-80. Signální stěny na Chebsku vesměs kopírovaly linie dnešních zpevněných (a mnohdy zároveň i turistických) cest a lesních průseků, které se přímočaře táhnou okolo hranic.
 
Roty v současnosti - Mýtina, Svatý Kříž
 
 
 
Linie po signálních stěnách, vodní toky protínající linie byly zabezpečeny zvláštním zařízením
 
 
 
Součástí obrany československých západních hranic byly objekty polní obrany státních hranic (které byly zahrnuty do tzv. utajené obrany železné opony). Typickým příkladem objektů polní obrany se staly železobetonové palebné kulometné objekty, objekty určené k úkrytu a pozorovatelny. Železobetonové objekty byly zabudovány do rozvalin domů zaniklých příhraničních osad, jiné se nacházely na horizontech, svazích a dalších místech, která zaručovala pozorování nepřítele a případnou obranu. Dalšími příklady objektů polní obrany jsou protitankové překážky (příkopy, rozsocháče a ježci z oceli a železobetonu), protipěchotní překážky (překážkové kolíky, ostnaté dráty) a závory.
 
Palebný kulometný objekt na Pomezné
 
 
 
Prvním pohraničním útvarem v organizaci ochrany a ostrahy československých hranic se stala pohraniční rota Trojmezí. V úseku této roty začínaly i drátěné zátarasy - železná opona. V areálu již bývalé roty Trojmezí se dochoval kovový ukazatel, který udává směr a vzdálenost na tu dobu významných lokalit - na dobové fotografii je to Německá spolková republika, německé město Posseck (kde byl přes státní hranici první pohraniční útvar vojsk Německé demokratické republiky), sovětský ostrov Ratmanova (kde byl poslední pohraniční útvar vojsk Sovětského svazu a konec železné opony ve východním bloku) a konečně Praha.
 
Ukazatel v areálu roty Trojmezí v 80. letech
 
 
 
Současný stav
 
 
 
Lokalita začátku linie drátěných zátarasů se nachází nedaleko Trojmezí hranic České republiky, Saska a Bavorska. Začátek linie se nachází v místě, kde státní hranici tvoří potok Bystřina u hraničních mezníků 13/9C a 13/9. Nicméně je třeba upřesnit, že u místa průseku česko-saské linie je použita jakási výjimka - státní hranice je vyvedena z hraničního vodního toku a probíhá přímo. Děje se tak od mezníku 13/9 k mezníku 13/10, pak se hranice zase vrací do Bystřiny. Hranice tak probíhá až za potokem Bystřina, který patří do českého území - je to zřejmě pozůstatek onoho přechodu drátěných zátarasů mezi Československem a Německou demokratickou republikou. Hraniční mezníky 13/10 a 13/10C se nacházely už za drátěnými zátarasy.
 
Přechod drátěných zátarasů mezi Československem a Německou demokratickou republikou na státní hranici v 80. letech (obrázek 1 zdroj: Pavel Breuer)
 
 
 
Současný stav
 
 
 
Promítneme-li úsek Chebska do pole (od Trojmezí k silnici Broumov-hraniční přechod), vypadala dislokace ve členění brigáda-prapor-rota k rokům 1951 a 1984 následovně.
 
Dislokace pohraničních útvarů na Chebsku k roku 1951
 
1. prapor Hranice / Cheb č. 5
1. rota Trojmezí I.
2. rota Trojmezí II.
3. rota Pastviny
4. rota Újezd
5. rota Štítary
 
2. prapor Aš / Cheb č. 5
8. rota Krásná
9. rota Selbská
10. rota Nový Žďár
11. rota Polná
 
3. prapor Cheb / Cheb č. 5
15. rota Libá
16. rota Dubina
17. rota Pomezná
18. rota Pomezí
19. rota Horní Hraničná
20. rota Svatá Anna
 
4. prapor Cheb / Cheb č. 5
21. rota Svatý Kříž
22. rota Slapany
23. rota Starý Hrozňatov
24. rota Kozly
25. rota Mýtina
 
1. prapor Dolní Žandov / Planá č. 12
1. rota Oldřichov
2. rota Dyleň
3. rota Mohelno
4. rota Bezejmenná
5. rota Slatina
 
2. prapor Halže / Planá č. 12
6. rota Broumov
 
Dislokace pohraničních útvarů na Chebsku k roku 1984
 
1. prapor Aš / Cheb č. 5
1. rota Trojmezí
2. rota Pastviny
3. rota Újezd
4. rota Ašská
5. rota Nový Žďár
6. rota Polná
 
2. prapor Cheb / Cheb č. 5
7. rota Dubina
8. rota Pomezí
9. rota Hraničná
10. rota Svatý Kříž
11. rota Hrozňatov
12. rota Mýtina
 
3. prapor Halže / Cheb č. 5
13. rota Dyleň
14. rota Slatina
15. rota Broumov