Poválečný vývoj a socialismus

Situace na železnici obecně byla po 2. světové válce neradostná - musely se vynaložit obrovské náklady na její obnovu. Na Moravské západní dráze to nebylo jiné. Kromě menších problémů v podobě několika zavlečených lokomotiv z jiných tratí a vykolejeného vozu mezi Dzbelem a Chornicemi, tady bylo zničené prostějovské hlavní nádraží a dále stržené a poničené železniční mosty přes Hloučelu v Prostějově, u Chornic a Rozstání. Na trati byly ihned zahájeny obnovovací práce, na kterých se podíleli naši a sovětští vojáci, železničáři a další dobrovolníci. Správu převzaly Československé dráhy, českých pracovníků bylo zprvu málo a tak zůstali i někteří německé národnosti, ke konci roku 1945 bylo dokončeno úplné obsazení stanic českými zaměstnanci. 13. května projel po odbočce z Chornic směrem na Velké Opatovice zkušební vlak a hned následující den byla zahájena osobní doprava podle válečného jízdního řádu - jezdily dva páry osobních vlaků. 22. května byl obnoven důležitý most přes Hloučelu a tím se rozběhla osobní doprava z Prostějova až do Chornic. Nákladní doprava byla zahájena 30. května 1945. Jelikož byla zničena komunikační síť podél tratě, vlaky byly vypravovány bez spojení se sousedními stanicemi jen s dovolenkami a na rozkazy k opatrné jízdě. Zároveň dále probíhaly opravy stanic a kolejišť. Největším problémem Moravské západní dráhy byla zkáza prostějovského hlavního nádraží v posledních dnech války. Přestavba zničeného nádraží začala výstavbou nového skladiště s předáním do provozu v květnu 1947. Se stavbou nové přijímací budovy se však začalo až v prosinci 1948. Dne 21. prosince 1952 bylo po několika odkladech definitivně předáno nové hlavní nádraží veřejnosti k užívání. V letech 1946-1950 proběhla modernizace místního nádraží výstavbou několika zařízení. Na přelomu 40. a 50. let se rekonstruovala trať v úseku Chornice-Třebovice.
 
První velký krok poválečného vývoje prostějovské železnice - demolice starého a výstavba nového hlavního nádraží (obrázek 1 zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
 
 
 
Poválečná léta jsou dále ve znamení organizačních změn. Dne 1. října 1945 byla Moravská západní dráha zestátněna a téhož dne přidělena k brněnskému ředitelství státních drah. Tuto skutečnost potvrdila nová Ústava z května 1948, když v § 148 říká: „veřejná doprava železniční může být národním majetkem.“ V roce 1950 bylo železniční vojsko (zřízeno už v roce 1918 k opravě tratí a zabezpečení provozu při napadení státu) vyňato z ženijního svazku a stalo se samostatným druhem vojska v rámci československé armády. V roce 1952 byla v rámci ČSD zrušena ředitelství státních drah a vytvořeny nové Správy drah. Pro Moravu to byla Správa ostravské dráhy se sídlem v Olomouci, která měla tři oddělení - olomoucké, přerovské a ostravské. Moravská západní dráha připadla pod olomoucké oddělení. V Prostějově byla zřízena traťová distance, pod kterou spadaly tři traťové okrsky (Prostějov místní nádraží, Chornice, Moravská Třebová). Vládním nařízením č. 77/1953 Sb. bylo sloučeno ministerstvo železnic a dopravy do jednotného ministerstva dopravy. Dále v padesátých letech (s novelizací v šedesátých letech), po sovětském vzoru, byly přijaty dva významné železniční předpisy - zákon o drahách a nový železniční přepravní řád. K 1. květnu 1963 došlo k reorganizaci drážní správy - naše lokálka připadla pod Střední dráhu se sídlem v Olomouci.
 
Razítko olomoucké Střední dráhy
 
 
 
Socialistické plánované hospodářství nestačilo držet krok s rozvíjejícím se kapitalistickým hospodářstvím. Pro železnici to mělo i své výhody. Nebyl zde tak prudký růst konkurenční dopravy po silnici. Navíc se železnice dobře uplatnila v rámci plánovaného hospodářství, které podporovalo těžký průmysl závislý na objemných dodávkách surovin. Aby mohla dráha těmto účelům dobře sloužit, bylo třeba zkvalitnit základní sítě železnic. Hlavní (rychlostní) tratě byly proto v 50. a 60. letech zdvoukolejněny a elektrifikovány (na Moravské západní dráze se modernizace dotkla nádraží v Třebovicích, kterým prochází koridor z Prahy do Olomouce). V 80. letech zůstávala železniční doprava i přes rozvoj automobilismu nejdůležitějším odvětvím dopravy s nejvyššími přepravními výkony. Co se nákladní dopravy týče, přepravovalo se zejména uhlí a stavební hmoty.
 
I na Moravské západní dráze nebyla nouze o přepravu cestujících a nákladu. Jízdní řády jsou upravovány ve prospěch dělnických vlaků, v neděli jezdil tzv. rekreační vlak. Vozové soupravy byly taženy parními lokomotivami řady 423.0 a 433.0. O pružnosti nákladní dopravy na prostějovském hlavním nádraží nejlépe vypovídá následující přípis. „Upozorňujeme všechny přepravce po železnici, že ve vánoční svátky ve dnech 24. až 26. prosince 1957, jakož i v novoroční svátky, tj. 31. prosince 1957 a 1. ledna 1958, probíhá vykládka a nakládka plynule, jako ve všední dny. Je proto nutno, aby na závodech byly zajištěny na tyto svátky pohotovostní vykládací čety, aby se nestalo, že by vagony nebyly včas vyloženy.“
 
Mezi prostějovským hlavním a místním nádražím v roce 1974, u Dzbelu v roce 1973 a u Chornic v roce 1976 - soupravy vede lokomotiva řady 433.0 (obrázek 1 zdroj: Vladimír Truxa, obrázek 2 a 3 zdroj: Josef Chvosta)
 
 
 
Podle jízdního řádu 1959/1960 jezdilo osm párů (Prostějov-Třebovice) a šest párů (Chornice-Velké Opatovice) osobních vlaků, v letech 1988/1989 to bylo o jeden pár vlaku více. Na zastávkách s absencí krytých čekáren byly tyto dobudovány, modernizace se týkala i stanic. Dne 15. srpna 1975 byla na trať poprvé nasazena motorová lokomotiva řady 735, následně zaváděním dalších motorových lokomotiv byl na podzim roku 1978 ukončen parní provoz. Od jara 1979 začaly trať obsluhovat výhradně motorové vozy (řady M 131.1 a M 152.0).
 
Jízdenky z roku 1966
 
 
 
U Běleckého mlýna a u Chornic v roce 1977 - soupravy vede lokomotiva řady 735 (zdroj: Zdeněk Nantl)
 
 
 
Motorový vůz řady M 240.0 u Jevíčka v roce 1971 a osobní soupravy s lokomotivami řady 735 ve stanici Chornice v roce 1989 (obrázek 1 zdroj: Marek Říha / 100 let místní dráhy Skalice nad Svitavou-Velké Opatovice, obrázek 2 zdroj: Jiří Novák)
 
 
 
Jízdní řád 1981/1982
 
 
 
Druhého zářijového dne roku 1989 proběhly zdařilé oslavy 100. výročí otevření Moravské západní dráhy. Jedním z cenných suvenýrů, vyprodukovaných při této příležitosti, se stala knížečka s vloženou fotografickou přílohou od Vladimíra Londina. Při webové prezentaci jednotlivých stanic Moravské západní dráhy čtenáře provází barevné litografie (v podobě stanic a zastávek) výtvarníka a milovníka železnice Jiřího Boudy. Byly vydány v roce 1988 jako novoročenky ke stému jubileu Moravské západní dráhy. V roce 1999 (ke 110. výročí dráhy) doplnil Jiří Bouda tuto sadu o dva listy - novou přijímací budovu v Konici (postavena 1990-1992) a novou zastávku v Křemenci (postavena 1996).
 
Vlaječka ke 100. výročí Moravské západní dráhy
 
 
 
Odhalení pamětní desky ke 100. výročí Moravské západní dráhy na prostějovském hlavním nádraží v září 1989 a stav po třiceti letech v roce 2019 (obrázek 1 zdroj: stanice Prostějov hlavní nádraží)