Devadesátá léta a současný stav

Po roce 1989 se v Československu a potažmo v nově vzniklých republikách rozběhla modernizace železničních tratí i vozového parku. V roce 1990 rozhodlo vedení Českých drah o elektrifikaci tratě Nezamyslice-Olomouc a tak se 23. ledna 1993 rozjela z Nezamyslic k Prostějovu první elektrická lokomotiva. V roce 1994 byl přijat nový zákon o drahách č. 266/1994 Sb. České dráhy se staly nástupnickým subjektem Československých státních drah na základě zákona č. 9/1993 Sb. Organizačně byla rozdělena železniční doprava (České dráhy) a infrastruktura (Správa železniční dopravní cesty), právní cestou bylo toto upraveno až zákonem č. 77/2002 Sb.
 
O četnosti provozu jízdy osobních vlaků na trase Prostějov-Chornice vypovídají následující jízdní řády 2002/2003 a 2014/2015. Je z nich patrný zásadní rozdíl. Totiž od platnosti jízdního řádu 2011/2012 (tj. od prosince 2011) nebyla v rámci optimalizace železniční dopravy Pardubického kraje objednávána pravidelná osobní doprava z Chornic ke hranicím Pardubického a Olomouckého kraje, tj. v úseku Chornice-Dzbel. Od platnosti jízdního řádu 2014/2015 (tj. od prosince 2014) bylo v tomto úseku zavedeno několik vlaků, které jezdily na trase Dzbel-Moravská Třebová. Situace k výročnímu roku 2019 (jízdní řád 2018/2019) byla taková, že v dotčeném úseku jezdilo několik vlaků o víkendech a státních svátcích, a to na trase Dzbel-Chornice/Moravská Třebová/Česká Třebová. Některé vlaky jezdily z Prostějova přímo, u dalších se muselo přestupovat ve Dzbelu.
 
Jízdní řád 2002/2003 a 2014/2015
 
 
 
Vozový park naší lokálky obsluhovaly lokomotivy řady 753 a 749 se soupravami. Dále tady jezdily červené motoráky řady 831 a 851 s přípojnými vozy, následovaly motorové soupravy řady 810 (přezdívané jako skleníky, šukafony nebo škatule). Nákladní vlaky byly vypravovány lokomotivami řady 735, 731, 730, 742 a 751. Občas některé z těchto lokomotiv táhly soupravy pro osobní dopravu. V roce 2011 byla osobní doprava zásadně modernizována, a to žluto-zelenými motorovými jednotkami řady 814, které brázdily koleje na trase Prostějov-Dzbel/Chornice i k roku 2019 (na podzim tohoto roku dostaly soupravy modrý-korporátní vzhled dopravce). V úseku Prostějov-Kostelec na Hané k tomuto období jezdily i vozy řady 810 s pokračováním ve směru Čelechovice na Hané. Skleníky byly řazeny i jako přestupní vozy v úseku Dzbel-Chornice/Moravská Třebová/Česká Třebová. Nákladní doprava k roku 2019 obsluhovala především úsek z Prostějova do Ptení, kde se nachází pila. Dále byla odvislá od využívání vleček a nakládkových kolejí jednotlivých společností. Nákladní vagony byly taženy převážně lokomotivou řady 731.
 
Motorový vůz řady 810 ve stanici Chornice v roce 1990, lokomotiva řady 753 se soupravou u Běleckého mlýna v roce 1996, lokomotiva řady 749 se soupravou u Šubířova v roce 1997, motorový vůz řady 831 s přípojným vozem u Jesence v roce 1999, motorový vůz řady 851 s přípojným vozem u Stražiska v roce 1999 a nákladní vlak vedený lokomotivou řady 742 u Běleckého mlýna v roce 2006 (obrázek 1 zdroj: pshzd.cz, obrázek 2 zdroj: Petr Doležel, obrázek 3 a 4 zdroj: Jiří Novák, obrázek 5 zdroj: Jan Hanzel, obrázek 6 zdroj: Václav Rouča)
 
 
 
Tratě Moravské západní dráhy najdeme v jízdním řádu pod čísly 306 a 017. Trať 306 představuje úsek z Prostějova do Dzbelu. Trať 017 představuje úsek (s nepravidelnou dopravou) ze Dzbelu do Chornic a odtud dále na Českou Třebovou nebo Velké Opatovice. I když je trať z Prostějova do Chornic označena dvěma čísly, je v současnosti vnímána, alespoň mezi obyvateli prostějovského okresu, jako hlavní a celistvá trať bývalé Moravské západní dráhy. Délka trati je 40.4 km. Přiléhá k ní celkem 15 stanic a zastávek, z nichž 8 se k roku 2019 obsluhovalo na znamení/požádání. Nejvýše položeným místem na trati je stanice Dzbel s přiléhajícím železničním svrškem po pravé straně od nádraží, to vše v nadmořské výšce 500 metrů. Na tomto místě se také nachází nejvyšší sklon trati (až 28 promile), a to v úseku, kdy koleje od nádraží klesají k osadě Borová směrem na Šubířov. A vůbec, trať jako taková překonává relativně velký sklon, když uvážíme, že prostějovské hlavní nádraží leží v nadmořské výšce 217 metrů (chornické nádraží pak v nadmořské výšce 319 metrů). Sklonové poměry ovlivňují i rychlost vlaků - nejvyšší traťové rychlosti mohou dosáhnout na téměř rovinatém úseku s mírným stoupáním mezi Prostějovem a Stražiskem. Na trati najdeme velké množství kontaktů železničních kolejí s pozemními komunikacemi, ve většině případů jde o kontakty s málo frekventovanými účelovými komunikacemi jako jsou například polní cesty. Všechna křížení jsou zabezpečena - od světelných zabezpečovacích zařízení se závorami po výstražné kříže.
 
Motorové vozy řady 814 u Běleckého mlýna a Stražiska ve výročním roce 2019
 
 
 
Motorový vůz řady 814 u Ptenského Dvorku ve výročním roce 2019, dne 28. září vyjela na trať první souprava v modrém (korporátním) stylu dopravce
 
 
 
Nákladní vlak vedený lokomotivou řady 731 u Stražiska a Běleckého mlýna ve výročním roce 2019
 
 
 
V současnosti je Moravská západní dráha železničním spojením mezi dvěma největšími městy celého okresu, a to Prostějovem a Konicí. Cestující míří za vzděláním, prací, víkendovým chalupařením nebo výletem. Vlivem nárůstu autobusové a automobilové dopravy to však už nejsou masy jako v minulém století. Doba, kdy ve stanicích byly pokladny s prodejem jízdenek, je dávno pryč. S výjimkou prostějovského hlavního nádraží se jízdenky prodávají ve vlaku. Výpravčí působí ve stanicích Prostějov hlavní nádraží, Prostějov místní nádraží, Kostelec na Hané a nepravidelně v Chornicích. A průvodčí? Někteří zůstali zapomenuti, ale jsou i tací, kteří se láskou k povolání a svérázností srdečně zapsali do dějin naší prostějovské lokálky.
 
Jízdenky z výročního roku 2019
 
 
 
Dne 17. srpna 2019 byl vypraven ke 130. výročí Moravské západní dráhy zvláštní vlak z Prostějova do Chornic a zpět. Lokomotiva řady 749 se dvěma vozy svezla především zaměstnance, kteří pracovali na této dráze a jejich rodinné příslušníky.
 
Zvláštní vlak vypravený ke 130. výročí Moravské západní dráhy v srpnu 2019
 
 
 
Pamětní razítko ke 130. výročí Moravské západní dráhy