V roce 1921 přišlo ministerstvo vnitra s požadavkem, aby silniční komunikace protínající státní hranice byly odpovídajícím způsobem označeny. I přesto, že k silnicím byly osazeny hraniční mezníky, chybělo zde označení, které by srozumitelně a viditelně oznamovalo skutečnost, že je překračována státní hranice nově vzniklého státu. Během let 1922-1923 zmapoval státní aparát situaci na všech hranicích. Následně bylo v československém pohraničí identifikováno a popsáno 366 komunikací protínajících tehdejší československou hranici. Z těchto přechodových míst bylo třeba vytipovat ty, které by bylo vhodné označit symboly státu – tzv. hraničními orientačními sloupy. Požadavkem bylo, aby artefakty byly důstojné a vkusné, nesly státní znak a nápis Republika československá. Bylo postupně upuštěno od záměru umístit sloupy na všechny přeshraniční silnice a bylo určeno, že se umístí u celních přeshraničních komunikací, kterých bylo 214.
Dne 28. dubna 1923 zasedala meziministerská komise pro věci hraniční, které předsedal Ing. Václav Roubík. Předmětem jednání bylo postavení hraničních orientačních sloupů na přechodech silnic přes hranice Československé republiky. Tímto zasedáním došlo k završení náročné kontrolní a hodnotící činnosti, která tomu bezprostředně předcházela. Následným hlasováním komise bylo stanoveno, aby hraniční orientační sloupy se státním znakem sloužily k označení státní svrchovanosti a jakákoliv jiná označení (sloužící například k celním účelům) aby byla provedena zcela odděleně.
Jejich podobu navrhl architekt Josef Havlíček a sochař Bedřich Štefan, kteří se stali vítězi veřejné soutěže. Sloupy byly vyrobeny z lisovaného ocelového plechu, státní znak z litiny. První vypravení a převzetí 70 ks zhotovených sloupů na místa určení bylo provedeno v srpnu 1925. V první fázi do konce roku 1926 bylo na československých hranicích umístěno 215 ks hraničních orientačních sloupů. K dalšímu osazování následně docházelo v souvislosti se zřizováním nových celních cest, a to již v první polovině roku 1927, poslední artefakty byly osazeny v roce 1931. Sloupy byly umisťovány po levé straně cesty ve vzdálenosti do pěti metrů od hranice, jen ve výjimečných případech s ohledem na konfiguraci terénu byly osazovány u pravé krajnice. Jaký byl celkový počet hraničních orientačních sloupů umístěných na československých státních hranicích? Petr Voborník, který je autorem publikace Hraniční orientační sloupy Č.S.R., uvádí celkem 225 ks skutečně umístěných sloupů a dalších 7 ks sloupů jež zůstaly nezmapovány.
Technická dokumentace ke hraničnímu orientačnímu sloupu (zdroj: Pavel Mikeš / Vývoj státních hranic Československé republiky a České republiky)
Nehezký osud hraničních orientačních sloupů nastal při záboru pohraničí v souvislosti s Mnichovskými událostmi na podzim roku 1938 – sloupy byly přemalovávány barvami, poškozovány nebo úplně odstraňovány. Takto byly systematicky likvidovány po celém obvodu tehdejší československé státní hranice a mnohdy končily za hranicemi našeho státu jako smutné trofeje aktérů nastalých událostí. Po skončení 2. světové války a obnovení československého pohraničí již k osazování hraničních orientačních sloupů na státní hranice nedošlo. V současnosti se s nimi můžeme na linii bývalé československé státní hranice ojediněle setkat – v jejich dochované podobě či ve věrné kopii, zhotovené úsilím nadšenců a milovníků historie.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční orientační sloupy na českých státních hranicích (1-4, z toho u Nových Vilémovic v Rychlebských horách 1, na hraničním přechodu Nové Údolí/Haidmühle 2, na hraničním přechodu Jaroslavice/Zwingendorf 3, na hraničním přechodu Potůčky/Johanngeorgenstadt 4).
