Sévreská mírová smlouva nenabyla působnosti, a proto muselo být provedeno náhradní opatření co do určení a vyznačení československo-rumunské státní hranice. Opatření učinila Pařížská konference velvyslanců, která rozhodnutím ze dne 7. února 1923 povolala československo-maďarskou delimitační komisi k určení hranice československo-rumunské. Maďarský delegát byl v této komisi nahrazen delegátem rumunským. V tento den velvyslanecká konference rovněž potvrdila československo-rumunskou dohodu ze dne 4. května 1921, ve které se obě delegace dohodly na dílčích změnách hranice. Tyto změny zapříčinily, že se trojmezí (s Maďarskem) určené mírovou smlouvou (tj. na kótě 123 u Magosligetu), posunulo jižním směrem (asi o 10 kilometrů) na soutok potoka Hodoš s řekou Tur u obce Fertešalmaš. Takto zřízená československo-rumunská delimitační komise zahájila svou činnost v březnu roku 1923 a skončila ji podpisem hraničního díla dne 20. července 1926.
Rozhraničovací práce byly završeny podpisem československo-rumunského hraničního statutu v podobě Úmluvy o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a královstvím Rumunským (podepsána v Praze dne 15. července 1930, publikována pod č. 31/1936 Sb. z. a n.).
V řeči čísel a Trojmezí
Celková délka československo-rumunských hranic činila 201 km o 5 hraničních úsecích. Celkem bylo osazeno 3 463 hraničních znaků (iniciály ČS a R, bílý nátěr).
Trojmezní body: soutok Hodoše a Tura u Fertešalmaše (s Maďarskem) – karpatská kóta 1 655 Stoh (s Polskem).
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Aklín/Halmeu (1, zdroj: codyprint.cz), hraniční přechod Fertešalmaš/Halmeu (2, zdroj: codyprint.cz), hraniční přechod Velký Bočkov/Bacicoiul Mare (3-5, zdroj 3: Podkarpatská Rus / časopis č. 2 z roku 2012, zdroj 4: Světozor / časopis č. 48 z let 1928-1929), na hranici (6-7, zdroj 6: Světozor / časopis č. 48 z let 1928-1929), trojmezí s Polskem (8-12, zdroj 9: Světozor / časopis č. 48 z let 1928-1929, zdroj 11-12: Narodowe Archiwum Cyfrowe).
