Sévreská mírová smlouva nenabyla působnosti, a proto muselo být provedeno náhradní opatření co do určení a vyznačení československo-rumunské státní hranice. Opatření učinila Pařížská konference velvyslanců, která rozhodnutím ze dne 7. února 1923 povolala československo-maďarskou delimitační komisi k určení hranice československo-rumunské. Maďarský delegát byl v této komisi nahrazen delegátem rumunským. V tento den velvyslanecká konference rovněž potvrdila československo-rumunskou dohodu ze dne 4. května 1921, ve které se obě delegace ujednaly na dílčích změnách hranice. Tyto změny zapříčinily, že se trojmezí s Maďarskem určené mírovou smlouvou (tj. na kótě 123 u Magosligetu) posunulo jižním směrem (asi o 10 kilometrů) na soutok potoka Hodoš s řekou Tur u obce Fertešalmaš. Takto zřízená československo-rumunská delimitační komise zahájila svou činnost v březnu roku 1923 a skončila ji podpisem hraničního díla dne 20. července 1926.
Rozhraničovací práce byly završeny podpisem československo-rumunského hraničního statutu v podobě Úmluvy o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a královstvím Rumunským (podepsána v Praze dne 15. července 1930, publikována pod č. 31/1936 Sb. z. a n.).
V řeči čísel a Trojmezí
Celková délka československo-rumunských hranic činila 201 km o 5 hraničních úsecích. Celkem bylo osazeno 3 463 hraničních znaků (iniciály ČS a R, bílý nátěr).
Trojmezní body: soutok Hodoše a Tura u Fertešalmaše (s Maďarskem) – karpatská kóta 1 655 Stoh (s Polskem).
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Aklín/Halmeu (1, zdroj: codyprint.cz), hraniční přechod Fertešalmaš/Halmeu (2, zdroj: codyprint.cz), hraniční přechod Velký Bočkov/Bacicoiul Mare (3-5, zdroj 3: Podkarpatská Rus / časopis č. 2 z roku 2012, zdroj 4: Světozor / časopis č. 48 z let 1928-1929), na hranici (6-7, zdroj 6: Světozor / časopis č. 48 z let 1928-1929), trojmezí s Polskem (8-12, zdroj 9: Světozor / časopis č. 48 z let 1928-1929, zdroj 11-12: Narodowe Archiwum Cyfrowe).
