U hranice s Polskem, podobně jako u hranice s Německem, musela být nejprve rozsouzena otázka rozdělení hornoslezské hranice. Jakmile se tak stalo, byla ustanovena v lednu 1920 československo-polská delimitační komise pro hlučínský úsek hranice. Komise určila hranice v terénu. Práce byly ukončeny dne 6. prosince 1920, kdy byl podepsán Protokol o stanovení hranice mezi Polskem a Československem, úsek Ratiboř. Po provedeném hornoslezském lidovém hlasování a konečném rozhraničení plebiscitního území mezi Polsko a Německo, nastoupila na hlučínský úsek hranice delimitační komise československo-německá. Československo-německá komise pro hlučínský úsek hranice přezkoumala rozhraničovací práce československo-polské komise a stanovila československo-německou hranici Hlučínska.
Dalším problémovým československo-polským hraničním úsekem byla oblast Těšínska, Oravy a Spiše. Pracemi byla pověřena československo-polská delimitační komise pro úsek Těšínska, Oravy a Spiše. Vedle rozhraničení této oblasti byla tato komise později pověřena rozhraničením i na ostatních částech československo-polské hranice. Komise se ustavila v srpnu roku 1920. Do terénních prací zasáhly územní spory – nejvýznamnějším z nich byl spor o obec Javorina, která nakonec připadla Československu. Až 12. října 1927 byly práce delimitační komise skončeny a téhož dne bylo podepsáno hraniční dokumentární dílo. Do základních hraničních mezníků byly vytesány státní znaky. Základní a hlavní mezníky měly v příslušných úsecích vytesány letopočty 1919 (Versailleská smlouva) nebo 1920 (rozhodnutí Konference velvyslanců) a v ostatních úsecích dva letopočty – pod iniciálou ČS letopočet 1920 (Sévreská smlouva) a pod iniciálou P letopočet 1923 (rozhraničení bývalých hranic haličsko-uherských).
Následovalo podepsání hraničního statutu v podobě Smlouvy o úpravě otázek vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a republikou Polskou (podepsána dne 24. září 1931 ve Gdyni). Ke hraničnímu statutu byly připojeny přílohy Protokol o delimitaci Těšínska, Oravy a Spiše a Protokol o delimitaci hranice v částech sledujících bývalé mezinárodní hranice rakousko-německé a rakousko-maďarské (oba dokumenty podepsány v Paříži dne 12. října 1927).
V řeči čísel a Trojmezí
Celková délka československo-polských hranic činila 983.7 km o 30 hraničních úsecích. Celkem bylo osazeno 8 437 hraničních znaků (iniciály ČS a P, bílý nátěr).
Trojmezní body: karpatská kóta 1 655 Stoh (s Rumunskem) – soutok Odry a Olše (s Německem).
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Polhora/Kamienna (1, zdroj: Narodowe Archiwum Cyfrowe), hraniční přechod Český Těšín/Cieszyn (2-4, zdroj 2 a 4: Narodowe Archiwum Cyfrowe, zdroj 3: Petr Voborník / Hraniční orientační sloupy Č.S.R.), hranice v Užockém průsmyku (5, zdroj: Petr Voborník / Hraniční orientační sloupy Č.S.R.), hranice v Tatrách (6-8), hranice v Karpatech (9-11, z toho Hoverla 9-10, Popadja 11), na hranici (12-24, zdroj 12-15, 23-24: Narodowe Archiwum Cyfrowe, zdroj 18-19: Jaroslav Sovinský / Státní hranice Československa a České republiky, zdroj 21: Jaroslav Beneš / Finanční stráž československá 1918-1938), trojmezí s Německem (25-27).
