Prostějov hlavní nádraží

 
Prostějov hlavní nádraží - poloha na trati 0.0 km, nadmořská výška 217 m
 
Prostějovské hlavní nádraží má hlubší historii, než-li Moravská západní dráha. Vzniklo už při výstavbě Ferdinandovy Moravsko-slezské severní dráhy, tj. dráhy přes Nezamyslice, Olomouc do Šternberka, a to v letech 1869-1870. Původně bylo nádraží vyprojektováno v místech nynější Trávnické ulice, avšak obecní výbor města prosadil stavbu naproti nové příjezdové silnici k železniční stanici. 
 
Starší razítko stanice
 
 
 
Původně mělo nádraží pět kolejí, ostatní byly položeny později v důsledku stoupající dopravy. Tento nárůst dopravy nepochybně souvisel s posilováním prostějovského průmyslu i obchodu a s výstavbou lokální Moravské západní dráhy. Postupně se na kolejiště začaly napojovat svými vlečkami v okolí vznikající továrny - nejdříve to byla v roce 1869 První rolnická sladovna, v rámci výstavby lokální tratě se do nádraží napojila v roce 1889 strojírna F. a J. Kovářík a firma Wichterle (v roce 1918 se oba podniky spojily a pod názvem Wikov byly v roce 1925 obě vlečky přestavěny), následoval v roce 1912 lihovar Haná, v roce 1920 kolínská cikorka a v roce 1932 Uhelné sklady Jošt a Sedláček. Postupem času se napojovaly další podniky. Kromě přijímací budovy byly dále součástí nádraží dvě skladištní haly, výtopna pro jednu lokomotivu, vodárna, stavědlo a budova pošty. Byly tady i točny pro lokomotivy (jedna hlavní a dvě menší), ale už ve 30. letech 20. století byly zrušeny aby ustoupily výstavbě vlečných kolejí.
 
Původní nádraží na starých fotografiích (obrázek 3 a 4 zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
 
 
 
Původní přijímací budova a druhá skladištní hala byla zničena výbuchem muničního vozu v posledních hodinách 2. světové války (8. května 1945).
 
Původní nádraží v roce 1945 (obrázek 2 až 6 zdroj: Státní okresní archiv Prostějov)
 
 
 
Po odklizení trosek byla na místě postavena v letech 1948-1952 nová přijímací budova s příslušenstvím. Dne 21. prosince 1952 byl komplex hlavního nádraží předán k užívání. Původní nádraží vyobrazují už jen staré (prvorepublikové) pohlednice, které zvou stanici jako Prostějov severní nádraží, což je poněkud zvláštní, jelikož v té době už fungovalo místní nádraží jež leželo severněji než-li to hlavní. Je možné, že nádraží bylo takto pojmenováno podle Severní dráhy císaře Ferdinanda. K roku 1958 byly na prostějovském hlavním nádraží v provozu vlečky následujících podniků: Agrostroj, pobočný závod Kávoviny Pardubice, Benzina, Oděvní průmysl (napojen od roku 1952), Železárny (napojen od roku 1949), Jednota, Olomoucké uhelné sklady a Moravské sladovny. Opět platí, že postupně se skladba napojených firem na vlečný provoz měnila - některé závody zanikly, další vznikly a napojily se, jiné pouze změnily obchodní název. K roku 2010 to byly vlečky těchto podniků: DT výhybkárna a mostárna, Oděvní podnik, Moragro, Obchodní sladovny, Slévárna ANAH a Tomi-Remont.
 
Nádraží ve druhé polovině 20. století (obrázek 2 zdroj: Státní okresní archiv Prostějov, obrázek 4 zdroj: Pavel Krupička)
 
 
 
Do současnosti prošlo prostějovské hlavní nádraží několika vnějšími i vnitřními rekonstrukcemi. Je železničním uzlem na elektrifikované trati 270 Nezamyslice-Olomouc s lokální tratí 306 Prostějov-Dzbel.
 
Nádraží na letecké mapě z roku 1938 a 1953
 
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: stanice Prostějov hlavní nádraží ve výročním roce 2019 (1-12).
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg