Dzbel

 
Dzbel - poloha na trati 29.1 km, nadmořská výška 500 m
 
Vrcholovým bodem na trati Moravské západní dráhy je nádražíčko ve Dzbelu s přiléhajícími kolejemi po pravé straně od nádraží, to vše v nadmořské výšce 500 metrů. Tady se nachází i nejvyšší sklon trati, a to v úseku, kdy koleje od nádraží klesají k osadě Borová směrem na Šubířov. Ostatně každý se o tom může přesvědčit, když vystoupí na dzbelském nádraží a odjíždějící vlak na Chornice klesá a klesá až je vidět jen střecha a pak se ztratí úplně. V katastru obce Dzbel pramení říčky Romže a Nectava - zatímco Romže se vine podél tratě až k Prostějovu, Nectava míří na druhou stranu k Chornicím.
 
Původní dřevěný most přes zářez tratě, která od stanice klesá k osadě Borová (zdroj: kronika obce Dzbel)
 
 
 
Když se u Dzbelu stavěla železnice, tak se musel prokopat úsek (zářez) mezi nádražím a osadou Borová. Vykopaná hlušina v podobě dvaceti tisíc kubíků zeminy byla rozvrstvena na nádraží (protože zde byla močálovitá půda) a pod Borovou. Dzbelská stanice se skládala z menší přijímací budovy (křídlo se štítem s přístavbami po obou stranách, architektonicky stejný domek představoval přijímací budovu v Konici), malého skladiště a také vodárny, protože po dlouhé a relativně náročné cestě do Dzbelu z obou stran musely parní lokomotivy doplnit zásoby vody. Zatímco přijímací budova se skladištěm se dochovala do současnosti, na místě vodárny vyrostl obytný domek.
 
Stanice na starých fotografiích a při oslavách ke 100. výročí Moravské západní dráhy v září 1989 (obrázek 4 zdroj: stanice Prostějov hlavní nádraží)
 
 
 
V těsném sousedství stanice (na západní straně) byl roku 1891 postaven areál s cihelnou, kruhovou vápenkou a parní pilou - tyto stavby nám však už jen připomínají staré pohlednice. Další pracovní příležitostí u nádraží byl v 70. letech minulého století zbudovaný sklad Agrochemického podniku, napojený na stanici vlečnou kolejí. V současnosti je areál pronajímán různým podnikům.  
 
Areál cihelny, vápenky a pily v roce 1910 s nádražím v pozadí (zdroj: kronika obce Dzbel)
 
 
 
Nakládka suroviny z rampy, která přiléhala k areálu cihelny, vápenky a pily ve 30. letech 20. století, v pozadí vodárna
 
 
 
Původně byla dzbelská štace zvána jako Dzbel-Jesenec. Změna označení na Dzbel spadá patrně do období roku 1937, kdy v Jesenci vznikla samostatná zastávka. V období okupace Německem (od října 1938 do března 1939) bylo nádraží ve Dzbelu československou pohraniční stanicí a zároveň konečnou stanicí na trati Prostějov-Třebovice. I během 2. světové války se ve Dzbelu přestupovalo na vlaky mířící do Chornic. Právě tak tomu je i v současnosti, jelikož stanice Dzbel představuje přestupové místo na hranici Olomouckého a Pardubického kraje. I když jak kdy - ve výročním roce 2019 se někdy na nepravidelně obsluhovaném úseku Dzbel-Chornice přestupovalo a jindy zase ne.
 
Stanice na letecké mapě z roku 1938 a 2000
 
 
 
Stanice v 90. letech, osobní dopravu zajišťují lokomotivy řady 749 a 753 a motorový vůz řady 810 (obrázek 1 zdroj: Pavel Krupička, obrázek 2 zdroj: Petr Doležel)
 
 
 
Stanice v roce 2008, osobní dopravu zajišťují motorové vozy řady 851 a 810 (zdroj: Jan Lachnit)
 
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: stanice Dzbel ve výročním roce 2019 (1-19).
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg