Knihy
Vývoj českých státních hranic (2016)
Objednání: emailem na adrese zdenek.smida@email.cz , cena 250 Kč + 90 Kč Balíkovna.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (1-5), křest knihy na Králickém Sněžníku dne 7. prosince 2016 (6-15).
Z historie 10. brigády Pohraniční stráže Volary (2017)
Objednání: emailem na adrese zdenek.smida@email.cz , cena 250 Kč + 90 Kč Balíkovna.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (16-18), s knihou na Bučině dne 9. září 2017 (19).
Almanach československých státních hranic 1918-1938 (2018)
Objednání: emailem na adrese zdenek.smida@email.cz , cena 300 Kč + 90 Kč Balíkovna.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (20-21).
Tajemství šumavské hranice (2019)
Výpravná publikace pojednává o historii hranice na Šumavě od středověku po současnost. Seznamuje čtenáře se všemi klíčovými vývojovými etapami šumavských hranic, které byly upraveny rozhodnutími panovníků a zemských komisí, mírovými smlouvami a moderními hraničními dohodami. Na jednotlivé historické etapy (kapitoly 1 až 8) navazují další souvislosti spjaté se šumavskou hranicí. Patří sem například povídání o kolonizaci pohraničí, pašeráctví a pytláctví, předválečných turistických možnostech a v neposlední řadě o vybraných teoretických otázkách spjatých s hranicemi. Druhá část díla rozebírá v časové ose jednotlivé lokality Šumavy na hranicích a v pohraničí. Čtenář tak putuje textem i obrazem od Královského hvozdu přes Železnorudsko, Prášilsko, Modravsko, pláně a údolí, Trojmezenský prales až k Lipensku. Na lokality (kapitoly 9 až 14) navazují souvislosti, tady v podobě příhraničních zaniklých osad a samot. Ke knize je připojena příloha ve formě katalogu historických hraničních znaků na Šumavě. Publikace přišla na knižní trh na podzim roku 2019, tedy v době, kdy jsme si připomněli 30. výročí pádu komunistického režimu. Na Šumavě je tento dějinný milník spojen se zrušením drátěných zátarasů - tzv. železné opony. Kniha na toto pamatuje a prezentuje dva časové úseky. Tím prvním je historie zdejší Pohraniční stráže a umístění jejích rot. Druhé období, devadesátá léta minulého století, jsou ve znamení zásadních změn - je vybudována soustava turistických přechodových míst a součinností tří států je osazen nový trojstátní znak. Trojmezník pod Plechým je největším a turisticky nejnavštěvovanějším hraničním znakem na Šumavě - čtenář se o něm dozví zajímavosti a podívá na jeho dopravu a osazení pomocí vrtulníku.
Objednání: kniha je rozebraná, ale poslední kusy lze zakoupit v regionálních knihkupectvích a internetových obchodech.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (22-24).
Tajemství západní hranice - Chebsko, Tachovsko, Domažlicko (2021)
Výpravná publikace volně navazuje na povídání o šumavských hranicích (Tajemství šumavské hranice), avšak přesouvá čtenáře o kus dál do stále neznámé, nepřelidněné a atraktivní oblasti Chebska, Tachovska a Domažlicka u státních hranic s Bavorskem. První část díla (kapitoly 1 až 8) se zaměřuje na vývoj a usměrňování česko-bavorských hranic v tomto regionu. Zdejší krajina je protkána pestrými a pohnutými událostmi a osudy lidí, kteří zde žili. Vše začalo kolonizací a prvními hraničními šarvátkami. Následovalo systematické usazování obyvatel v lesích u hranic, které bylo vykoupeno tvrdou prací ve sklářském a dřevařském řemesle. Využívání hvozdů a intelekt člověka povznesly neprostupný hraniční pás na zřetelně vymezenou hranici a její právní zformování v 18. a 19. století. Bohaté události přineslo hlavně 20. století. Kromě toho, že po světové válce vznikla Československá republika a agrese ze strany hitlerovského Německa zapříčinila druhý válečný konflikt, už tak horká česko-bavorská hranice se na čtyřicet let uzavřela – na tzv. železné oponě probíhala fyzická a elektronická ostraha hranic československými i západoněmeckými orgány, fungovaly tady složky pasové a celní kontroly a v neposlední řadě se systematicky prováděla údržba vyznačení hranice. Zatím posledním kamínkem vývoje česko-bavorského pomezí bylo jeho otevření v devadesátých letech a následná stabilizace, zahrnující volný pohyb osob a zboží. Druhá část díla (kapitoly 9 až 14) se věnuje jednotlivým příhraničním lokalitám Chebska, Tachovska a Domažlicka. Čtenáři nabízí putování historií i současným stavem, a to od ašského výběžku přes chebské předměstí, Dyleňsko, Tachovsko, Bělsko a Poběžovicko až k Čerchovsku a Všerubsku. K lokalitám je připojen rozbor příhraničních zaniklých osad. Součástí knihy je příloha ve formě katalogu historických hraničních znaků v popisovaných oblastech.
Objednání: knihu lze zakoupit u nakladatelství Starý most, dále v regionálních knihkupectvích a internetových obchodech. Celostátní distribuci zajišťuje Kosmas.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (25-27).
Tajemství hranice Rychlebských hor a Masívu Králického Sněžníku (2023)
Po knižním zpracování hranic na Šumavě (Tajemství šumavské hranice) a dále na Chebsku a v Českém lese (Tajemství západní hranice) přišla na řadu třetí oblast našeho pohraničí, která je mi nejbližší. Rychlebské hory a Masív Králického Sněžníku jsou na státních hranicích pro turistu a zájemce něco se o nich dozvědět skutečným prožitkem. První část publikace (kapitoly 1 až 6) se zaměřuje na vývoj a usměrňování hranice v území, které po staletí patřilo pod Korunu českou - potkávaly se tady hranice Českého království, Moravského markrabství, Slezského vévodství a Kladského hrabství. Po ztrátě Kladska a větší části Slezska v roce 1742 bylo k první velké regulaci hranice přistoupeno v 19. století. Do ní se promítla roztříštěnost, protože hranice s Pruskem byla určena pro každou naši zemi zvlášť - nejprve byl ujednán moravsko-pruský úsek, nejpreciznější regulaci se dostalo u česko-pruského dílu a nakonec slezsko-pruské pomezí od Bílé Vody po Smrk. Nejdůležitější hraniční značkou se stal předěl mezi Čechami a Moravou na Králickém Sněžníku. Bohaté události přineslo hlavně 20. století. Po první světové válce byly v Rychlebských horách a pohoří Králického Sněžníku provedeny polní práce na nové československo-německé hranici. Značně však utrpěly nástupem hitlerovské agrese, kdy muselo být Německu odevzdáno naše pohraniční území včetně vybudovaného pevnostního opevnění. Nastal druhý celosvětový válečný konflikt a po jeho skončení se politickým rozhodnutím hranice v Evropě upravila. Polsko přišlo o východní hranice a uspokojení ze zisku území na západě nebylo stoprocentní. V horách začala nově probíhat hranice s Polskem. Těžkosti československo-polských vztahů z prvorepublikového období, naše požadavky na Kladsko a další problémy zapříčinily, že horká československo-polská hranice se stala nepropustnou. Na polském území je dodnes k vidění opevnění v podobě valů a příkopů, kterými byly přerušeny cesty a otevřený terén. Pamětníci vzpomínají na polské pohraničníky, kteří u turistických bodů číhali na neukázněné návštěvníky, kteří překročí hranici. Odlehlé Rychlebské hory se v socialistické době staly symbolem setkávání našich a polských disidentů, kteří tady navazovali kontakty a pašovali zakázané dokumenty. I přes tyto události musela být hranice s Polskem znovu smluvně a v terénu spravena. Přes obtíže naservírované polskou stranou se tak stalo už v 50. letech. Zatím posledním kamínkem vývoje hranic v rychlebském a králickém pohoří bylo jejich otevření na významných turistických místech v 90. letech a následná stabilizace zahrnující volný pohyb osob a přijetí nové hraniční smlouvy. Druhá část publikace (kapitoly 7 a 8) rozebírá v časové ose horskou hranici od Bílé Vody až k přechodu na Dolní Lipce u Králík. Čtenář putuje textem i obrazem - míjí turistická a jinak významná místa u hraničních mezníků nebo v jejich blízkosti (například zaniklé osady).
Objednání: knihu lze zakoupit u nakladatelství Veduta, dále v regionálních knihkupectvích a internetových obchodech. Celostátní distribuci zajišťuje Kosmas.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (28-30).
Pohraniční stráž na Šumavě (2025)
Celých čtyřicet let ve druhé polovině 20. století působila na Šumavě Pohraniční stráž a podpůrná vojska Československé lidové armády. Na tzv. železné oponě probíhala fyzická a elektronická ostraha hranice našimi pohraničníky i západoněmeckými a rakouskými složkami. Fungovala tady také pasová a celní kontrola. Výkon služby československých složek na straně jedné a těch západních na straně druhé byl diametrálně odlišný. Publikace mapuje vývoj Pohraniční stráže na Šumavě a dalších navazujících vojsk a orgánů, co se podílely na střežení hranice na souši, na vodě a ve vzduchu. Popsány jsou systémy střežení, dislokace jednotek, taktika, ženijně-technické prostředky, vyprávění pamětníků a příhody z kronik i archivů od doby poválečného dočasného řešení ochrany hranic přes vybudování profesionálního vojenského systému v roce 1951 až k jeho zdokonalování v průběhu dalších desetiletí. Důležitým atributem života pohraničních obcí byla spolupráce místního obyvatelstva a Pohraniční stráže ve zpravodajské činnosti, v oblasti kultury a práce. Uzavíraly se patronátní smlouvy a konaly různé soutěže. Dílo zahrnuje katalog šumavských pohraničních jednotek se stručným popisem a obrazovou dokumentací - tato část je určena nejen bývalým pohraničníkům (aby si každý našel svoji rotu), ale i těm, kteří rádi v terénu objevují stopy po lidské činnosti. Mladší generaci tato kniha připomene, že svoboda pohybu nebyla vždy samozřejmostí.
Objednání: knihu lze zakoupit u nakladatelství Starý most, dále v regionálních knihkupectvích a internetových obchodech. Celostátní distribuci zajišťuje Kosmas. ZATÍM NEOBJEDNÁVEJTE - KNIHA JEŠTĚ NEVYŠLA
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (31-32).
