Zátopová oblast Lipenské přehrady

Historie místa

 

S výstavbou vodní nádrže Lipno v 50. letech 20. století se počítalo se skutečností respektive s budoucími vlivy, které by měly za následek rozšíření Lipna až za státní hranici do Rakouska. Se stavbou vodní elektrárny u Lipna nebo chcete-li Lipenské přehrady vzešla potřeba regulace československo-rakouské státní hranice v zátopové oblasti Lipna (v místě Rakovské zátoky). Oba státy se v Dohodě mezi spolkovou vládou Republiky Rakousko a vládou Československé republiky o označení hranic v souvislosti s provozem vltavské elektrárny u Lipna dohodly, že zatopením rakouského území v souvislosti s provozem elektrárny, nebude dotčen průběh státní hranice. Dohoda byla podepsána v Praze dne 22. října 1958. Ze smlouvy vyplynula pro československou stranu povinnost udržovat na vodní ploše hraniční značení. Hranice byla specifickým způsobem (dubovými sloupky) v červnu roku 1959 vyznačena.

 

Se zatopením rakouského území musel dát souhlas rakouský vlastník pozemku a rakouský vodoprávní úřad. Obojí se stalo a souhlas rakouského vlastníka se pak stal přílohou k dohodě. Při podpisu smlouvy předal předseda československé delegace doprovodný dopis s návrhem, aby odškodnění ve výši 340 tisíc šilinků podle uzavřené dohody mezi klášterem premonstrátských kanovníků Schlägl a Ředitelstvím výstavby, rozvoje a správy vodohospodářských děl v Praze, bylo poukázáno prostřednictvím velvyslanectví Československa.

 

Část dohody byla československo-rakouskou hraniční smlouvou z roku 1973 zrušena, avšak nebyl tím dotčen průběh a specifické vyznačení hranic.

 

Průběh a vyznačení hranice

 

Hranice v Rakovské zátoce byla vyznačena v červnu roku 1959. Vyznačení bylo v zamokřeném terénu provedeno pomocí dubových sloupků zaražených do země tak, aby jejich nadzemní část převyšovala předpokládanou výšku vodní hladiny, pokud sem v případě vysokého stavu vody v nádrži voda dosáhne. Horní části sloupků byly opracovány tak, aby měly tvar hranolu stejného tvaru, jaký má standardní hraniční mezník. I nátěr a značení hranolu nevybočovalo ze standardu značení hraničních mezníků. Pokud by tedy voda stoupla až sem, vyčnívaly by nad hladinu jen natřené a vyznačené hranoly.

 

V létě roku 2014 jsem využil toho, že Rakovská zátoka byla bez vody a celý úsek po státních hranicích jsem si mohl projít.

 

Od hraničního přechodu Kyselov přitéká k zátoce hraniční vodní tok Černá stoka. Černá stoka přestává tvořit státní hranici u hraničního znaku č. I/65-7C, odtéká do Lipna. Od sousedního hraničního znaku č. I/65-8C probíhá hranice přímo, a to až ke hraničnímu znaku č. I/66. V těchto místech odtéká do Lipna potok Ježová, přičemž tento potok začíná být u sousedního hraničního znaku č. I/66C hraničním vodním tokem. Hraniční potok Ježová sem přitéká od hraničního přechodu Ježová.

 

Způsob vyznačení hranice v Rakovské zátoce zůstal de facto nezměněn. Základem vyznačení jsou dřevěné sloupky, jejichž horní části jsou opracovány do tvarů hraničních mezníků a tyto jsou bíle natřeny. Najdeme zde ovšem ještě pozůstatky starých sloupků s hranoly, které jsou zchátralé respektive vrcholové partie hranolů nesou původní červený svršek. Dále zde najdeme hraniční znak č. I/65-8C, který jsem pojmenoval jako Plaváček – hraniční mezník je vsazen do vydlabané klády a tato je v Černé stoce ukotvena ke dnu. A do třetice v Rakovské zátoce najdeme i klasické hraniční mezníky (např. č. I/66).

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: zobrazení v aplikaci statnihranice.cz (1), stará fotografie z let 1961-1963 (2, zdroj: Ladislav Novák), letecký pohled (3, zdroj: Antonín Smola), současný stav (4-22, z toho odtékající Černá Stoka do Lipna 11, odtékající Ježová do Lipna 12, Plaváček 21-22).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz