Luzný

Luzný je bavorská hora na Šumavě u státních hranic s Českou republikou. Vrcholová plošina Luzného, v nadmořské výšce 1 373 metrů, je od hranic vzdálena cca 400 metrů.

 

Hora Luzný respektive její tvar nemá v oblasti pohraničních hor obdoby – vrchol Luzného má podobu pyramidy nebo chcete-li kuželu a výrazně převyšuje své okolí. Holý kužel Luzného je tvořen tvrdou žulou, která se následkem mrazové destrukce v poslední době ledové rozsypala do velkých hromad kamení. Díky této „konstrukci“ Luzný mezi horami vyniká obrovským kamenným mořem, které pokrývá jeho svahy i vrchol. Vrcholová plošina je pokryta kamennou sutí, do její jižní části je však situován souvislý mladý smrkový porost s místy roztroušeným jeřábem. Na okraj vrcholové plošiny je posazen dřevěný kříž. Ve svažitém kamenném moři je zapracována kleč borovice, klimatická smrčina, jeřáb, trsy borůvčí a kapradiny. Na českých svazích Luzného se rozkládají četná prameniště Luzenského potoka. Luzenský potok je považován za počátek řeky Vydry a Otavy.

 

150 metrů jižně od vrcholu Luzného se nachází horská chata Lusenschutz Haus. Chata v nadmořské výšce 1 345 metrů poskytuje občerstvení a ubytování. Postavena byla v roce 1938.

 

U ohbí státní hranice, které je vzdáleno od vrcholu Luzného cca 400 metrů, se nachází hraniční rozcestí se třemi historickými hraničními kameny. Nejstarší z nich je nenápadný a nese letopočet 1692. Vyznačoval správní hranici mezi Bavorskem a Pasovem. Druhý mezník je trojmezní –  na západní straně kamene je český dvouocasý lev s úředním číslem mezníku (30/18-0/1) a letopočtem 1772, na jižní straně znak bavorské šachovnice a na severovýchodě erb se dvěma psy. Tento kámen označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorskem na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě. V době vztyčení hraničního kamene byl biskupem v Pasově Johann Philipp, kníže z Lambergu, a proto hraniční kámen nese jeho erb se dvěma psy. Rok 1772 souvisí s tereziánskými změnami česko-bavorské zemské hranice. Třetí hraniční mezník nese letopočet 1844 a vyznačuje předposlední (XI) úsek česko-bavorské hranice. Někdy kolem roku 1844 byla česko-bavorská zemská hranice znovu vytyčena a omezníkována – byly vyřešeny sporné hraniční otázky a v některých místech byla hranice osázena mezníky s letopočtem 1844. V podstatě lze říci, že v této době se česko-bavorská zemská hranice ustálila.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-6, z toho hraniční rozcestí 5-6), současný stav (7-19, z toho hraniční rozcestí 11-19).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz