Katalog historických hraničních znaků

Hraniční kámen u osady Kostelní

 

Nachází se u hraničního znaku č. 7 (hraniční úsek XX česko-saské hranice). Je vůbec nejstarším hraničním mezníkem na českých hranicích, alespoň podle letopočtu 1544. Ke hraničnímu kameni z roku 1544, který je pojmenován jako Juliusstein, se váže smlouva z 10. července 1543, která ukončila spory mezi hrabaty Šliky jakožto majiteli chebských statků (včetně těch u Lubů) na straně jedné a Saským kurfiřtstvím na straně druhé. Kromě letopočtu nese mezník erb českého lva a saské kurfiřtské meče. Kámen Juliusstein dostal jméno po svém zloději. Kdysi dávno ho totiž odcizil jistý Julius na svoji zahradu do saské obce Markneukirchen. Naštěstí se kámen za krátký čas vrátil na původní místo. Hranici u mezníku z roku 1544 protíná stará úvozová cesta z Kraslic do Markneukirchenu, která byla tenkrát prosekána v pohraničním hvozdu v sedle mezi kopci Kužel a Kuželka.

 

 

 

 

Hraniční kámen u kóty Rudná u Potůček

 

Je hraničním znakem č. 21 (hraniční úsek XVII česko-saské hranice). Byl osazen v roce 1672 a nese znaky Českého království a Saského kurfiřtství.

 

 

 

Trojmezní kámen u Božího daru

 

Nachází se u hraničního znaku č. 14 (hraniční úsek XVI česko-saské hranice). Byl osazen v roce 1729 a vyznačoval hranici panství pánů z Tettau (Schwarzenberg), ze Schönburgu (Hartenstein) a Šliků (Ostrov a Jáchymov). Na severozápadní straně kamene je sasko-polský znak s písmeny FARPES (Fridericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae) a nápis Sachsen (Sasko), od roku 1842 na stěnu přibyl nápis KS (Königreich Sachsen – Království saské). Na severovýchodní straně kamene je znak panství Hauenstein (Horní hrad), nápis Hauenstein a letopočet 1729, od roku 1842 na stěnu přibyl nápis KB (Königreich Böhmen – Království české). Na jižní straně kamene je znak Rakouska reprezentující úřad v Jáchymově, nápis Joachimsthal (Jáchymov) a letopočet 1729. V roce 1842 byl hraniční mezník očíslován pořadovým číslem 376.

 

 

 

 

 

Trojmezní kámen u Lipové ve Šluknovském výběžku

 

Nachází se u hraničního znaku č. 21 (hraniční úsek IV česko-saské hranice). Byl osazen v roce 1750 a vyznačoval hranici přilehlých panství – Sohlandu, Wehrsdorfu a Lipové. Na severovýchodní straně kamene je znak pánů ze Saly jakožto vlastníků Sohlandu. Na severozápadní straně kamene je znak budyšínské kapituly sv. Petra. Na jižní straně kamene je znak hrabat ze Salm-Reifferscheidu jakožto vlastníků Lipové.

 

 

 

 

 

Hraniční kámen u Štítarského vrchu u Aše

 

Je hraničním znakem č. 11-0/3 (hraniční úsek I česko-bavorské hranice). Mezník byl osazen v roce 1740 a upomíná na problematické (sporné) hranice na Chebsku. Mezník nese iniciály A a R, které patří protilehlým městům Aš (Asch) a Rehau.

 

 

 

Hraniční kámen u Nového Žďáru u Aše

 

Je hraničním znakem č. 7/12-0/1 (hraniční úsek II česko-bavorské hranice) a v několikakilometrovém úseku se nachází ještě dalších šest takovýchto historických mezníků. Na české straně nese mezník bílo-červeno-černý štít hrabat Zedwitzů z Aše, na bavorské straně nese mezník tříhvězdový znak pánů z Lindenfelsu z Erkersreuthu. Mezníky označovaly tehdejší hranice honiteb a byly sem umístěny v důsledku hraničních sporů. Hraniční spory panských lovčích o honitby byly časté. Dva ze sedmi mezníků jsou doplněny o letopočty 1718 a 1754, které patrně souvisejí s ustálením hranice honiteb.

 

 

 

Hraniční kámen u Nového Žďáru u Aše

 

Je hraničním znakem č. 8 (hraniční úsek II česko-bavorské hranice). Standardní hraniční mezník je zapuštěn do mísovité prohlubně balvanu. Mezník byl po vzniku Československé republiky vyměněn – ten původní nesl nápisy „Kgr. Bayern“ a „Kgr. Böhmen“ (Království bavorské a Království české) a letopočet 1844. Povrch balvanu je opatřen dvěma vysekanými kříži a dvěma sedátky. Podle pověsti měli na kamenná sedátka sedávat králové obou zemí. Do balvanu je vytesaný nám dobře známý letopočet 1844.

 

 

 

 

 

Hraniční kámen pod Dylení u středu Evropy

 

Je hraničním znakem č. 9/2D (hraniční úsek IV česko-bavorské hranice), který vyznačuje hranici nepřímo (hranice probíhá společnou hraniční cestou). Nízké skalisko přímo na státní hranici uznal v roce 1739 jako oficiální hraniční kámen král Karel VI. V roce 1813 Napoleon II. (syn Napoleona Bonaparta) nechal v souvislosti s výstavbou silnic v Evropě hledat střed Evropy a při této události mu byl na kámen vytesán letopočet 18N13. Otázkou je, zda-li o tom Napoleon II. věděl. Událost oficiálně probíhala jeho jménem, ale jemu samotnému byly v roce 1813 pouhé dva roky. Nedaleký střed Evropy v roce 1813 prohlásil právě Napoleon II. Další na kameni vytesaný letopočet 1844 připomíná rok, kdy se ustálila hranice mezi Čechami a Bavorskem. V roce 1844 byl hraniční kámen očíslován pořadovým číslem 225. U hraničního křížku je vytesaná šipka, která zřejmě ukazovala (a dodnes ukazuje) na společnou hraniční stezku.

 

 

 

 

 

 

Trojmezní znak nad Folmavou

 

Nachází se u hraničního znaku č. 13 (hraniční úsek VIII česko-bavorské hranice) v místech turistického přechodu Tři znaky/Drei Wappen. Na bavorské straně hranice je skála na jejímž vrcholu spočívá kříž. Do skály byly v roce 1766 vytesány znaky tří historických zemí, jejichž hranice se zde setkávaly. Vytesaný rok 1766 souvisí s územními změnami za vlády Marie Terezie a podepsáním hraniční smlouvy v roce 1764. Zleva doprava jsou vytesány znaky Bavorského kurfiřtství, Českého království a Falckého vévodství. Nad bavorskou šachovnicí je zkratka CB (Churfürstentum Bayern – Kurfiřtství bavorské). Nad českým lvem je letopočet 1766, zkratka KB (Königreich Böhmen – Království české) a číslice 19 značící zřejmě pořadové číslo hraničního znaku. Nad falckým lvem je zkratka HP (Herzogium Pfalz – Vévodství falcké). V osadě Lísková se nachází replika Tří znaků.

 

 

 

 

 

Trojmezní kámen pod Luzným na Šumavě

 

Je hraničním znakem č. 30/18-0/1 (hraniční úsek X česko-bavorské hranice). Byl osazen v roce 1772 a vyznačoval hranici mezi Českým královstvím na západě, Bavorskem na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě v Pasově. Na západní straně kamene je český dvouocasý lev, číslo kamene 30/18-0/1 a letopočet 1772. Letopočet 1772 upomíná na pochůzku, na základě níž se zpřesňovala česko-bavorská hranice, stanovená okolo roku 1764 v souvislosti s tereziánskými územními změnami. Na jižní straně kamene je bavorská šachovnice. Na severovýchodní straně kamene je erb se psy – v době vztyčení hraničního kamene byl biskupem v Pasově Johann Philipp, hrabě z Lambergu, a proto hraniční kámen nese erb s jeho psy.

 

 

 

 

 

Hraniční kámen u rakouské osady Morau

 

Nachází se u hraničního znaku č. II/11-4 (hraniční úsek II česko-rakouské hranice). Mezník rozhraničoval Čechy a Horní Rakousy. Zemské hranice zde byly stanoveny v roce 1788 za účasti Josefa Rosenauera, se kterým je spjata stavba Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě. Ostatně zde za samotným kanálem probíhá hranice. Mezník na české straně nese nápis K. K. L. BOHMEN HAUPT GRANZEN STEIN (Císařsko-královské Čechy, hlavní hraniční kámen) a letopočet 1788. Na rakouské straně mezníku je výraz Čechy nahrazen Horními Rakousy.

 

 

 

Hraniční kámen u soutoku Moravy a Dyje

 

Nachází se nedaleko trojmezí hranic České republiky, Rakouska a Slovenska. Mezník byl osazen v roce 1755 Marií Terezií, aby označoval hranici Markrabství moravského. Kromě letopočtu mezník nese mimo jiné nápisy M. M. (Markgrafschaft Mähren – Markrabství moravské).

 

 

 

V ostatním, co se historických hraničních znaků týče, odkazuji na obrazovou galerii. V galerii jsou vybrané historické znaky z česko-bavorské hranice (první linie 176x a 177x, druhá linie 1844), z česko-rakouské hranice (základní mezníky s datem platnosti mírové smlouvy) a z česko-polské hranice (s letopočtem rozhodnutí konference velvyslanců). Dále jsou zde vyobrazeny vybrané křížové a mísové kameny z česko-bavorské hranice a naposledy další historické hraniční znaky různých tvarů, velikostí a označení.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: historické znaky česko-bavorské hranice (1-33, z toho první linie česko-bavorská 1-18, první linie česko-falcká 19-28, druhá linie 29-33), historické znaky česko-rakouské hranice s datem platnosti mírové smlouvy (34-36), historický znak česko-polské hranice s letopočtem rozhodnutí konference velvyslanců (37), křížové a mísové kameny z česko-bavorské hranice (38-44, z toho hraniční znak u zaniklé osady České Nové Domky 38-40, hraniční znak u turistického přechodu Křížový kámen 41-43), další historické znaky (45-58, z toho česko-bavorská hranice 45-51, česko-saská hranice 52, česko-rakouská hranice 53-56, česko-polská hranice 57-58).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz