Hranice s Německem

Stanovení československo-německé hranice bylo dosti komplikované v souvislosti s rozdělením Horního Slezska mezi Československo, Německo a Polsko.
 
Po rozsouzení sporné hornoslezské hranice se velvyslanecká konference rozhodla v březnu roku 1922 ustanovit československo-německou delimitační komisi pro hlučínský úsek hranice. Hlučínská delimitační komise se ustavila v říjnu téhož roku. Měla za úkol přezkoumat hranici stanovenou v roce 1920 (v tomto roce na hlučínském úseku hranice působila československo-polská delimitační komise pro hlučínský úsek hranice, z čehož vyplývá, že úkoly československo-německé delimitační komise lze označit za práce druhého sledu) a dále určit v terénu západní hranici Hlučínska. Specifickým úkolem bylo určení trojstátního bodu Československa, Německa a Polska – trojmezí bylo určeno na soutoku Odry a Olše. Hlučínská delimitační komise své práce ukončila v březnu roku 1924. Výsledkem prací bylo provedení šesti změn na hlučínském úseku hranice oproti stavu z roku 1920, kdy zde působila československo-polská komise. Práce byly završeny Protokolem o stanovení hranice mezi Německem a Československem (podepsán v Praze dne 28. března 1924) a následně Smlouvou mezi republikou Československou a Německou říší o úpravě pohraničních poměrů na státní hranici, popsané v článku 83 Versailleské mírové smlouvy (podepsána v Berlíně dne 3. února 1927, publikována pod č. 145/1930 Sb. z. a n.). Oba dokumenty řešily pouze výše popsaný úsek hranice a smlouva byla považována za prozatímní do doby, než bude uzavřena všeobecná úmluva pro celou československo-německou hranici.
 
Versailleská mírová smlouva neřešila zřízení československo-německé delimitační komise pro celou délku hranic, výjimku tvořil pouze hlučínský úsek. Versailleská smlouva odkazovala na hranice z roku 1914. I když tedy vyznačení mezi bývalým Rakousko-Uherskem a Německou říší existovalo, bylo vhodné jej překontrolovat, opravit, doplnit a pořídit pro celou hranici jednotné hraniční dokumentární dílo. Pro splnění těchto úkolů byla dohodou mezi Československem a Německem zřízena v dubnu roku 1926 československo-německá delimitační komise. Ta splnila do roku 1937 veškeré úkoly na ni kladené.
 
Prvním výsledkem rozhraničovacích prací byla smlouva týkající se pruského dílu hranic. Byla to  Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních vodních tocích a o výměně částí území v pruském dílu československo-německé hranice (podepsána v Berlíně dne 31. ledna 1930, publikována pod č. 218/1933 Sb. z. a n.). Dne 13. dubna 1934 byl pak v Berlíně podepsán Zápis o skončení hraničního dokumentárního díla pruského dílu hranic československo-německých. Druhým výsledkem prací byla smlouva dotýkající se saského a bavorského úseku hranic. Byla to Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně částí území na hranicích (podepsána v Bad Elster dne 27. září 1935, publikována pod č. 212/1937 Sb. z. a n.). Dne 8. respektive 9. listopadu 1937 byl pak v Berlíně podepsán Zápis o skončení hraničního dokumentárního díla v saském respektive v bavorském dílu hranic československo-německých.
 
V důsledku přijetí hraničních děl a skončených prací se vyhotovila komplexní mezinárodní smlouva, která měla zahrnovat celý úsek československo-německých hranic. Smlouva mezi Republikou československou a Německou říší o úpravě hraničních poměrů, podepsaná dne 12. listopadu 1937 v Berlíně, však již nenabyla mezinárodní platnosti – nebyla do posledního dne československé svobody, tj. do 29. září 1938, ratifikována. V důsledku neratifikace hraničního statutu nebyla hraniční dokumentární díla zahrnuta v platné mezinárodní smlouvě.
 
V řeči čísel a Trojmezí
 
Celková délka československo-německých hranic činila 1 544.86 km. Celkem bylo osazeno 28 613  hraničních znaků. Z toho:
 
a) pruský úsek hranice (počátek na trojmezí v Odře a konec v řece Smědá) měl 25 hraničních úseků, délku hraniční čáry 684.08 km s 11 184 hraničními znaky (iniciály ČS a D, bílý nátěr),
 
b) saský úsek hranice (počátek v řece Smědá a konec v Mlýnském náhonu u řeky Rokytnice) měl 25 hraničních úseků, délku hraniční čáry 504.4 km s 11 791 hraničními znaky (iniciály ČS a DS, bílý nátěr),
 
c) bavorský úsek hranice (počátek v Mlýnském náhonu u řeky Rokytnice a konec na trojmezí pod Plechým) měl 12 hraničních úseků, délku hraniční čáry 356.38 km s 5 638 hraničními znaky (iniciály ČS a DB, bílý nátěr).
 
Trojmezní body: soutok Odry a Olše (s Polskem) – šumavské trojmezí pod Plechým (s Rakouskem).
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Janovice/Oberwüstegiersdorf (1), hraniční přechod Rusín/Schmeisdorf (2), hraniční přechod Střeble/Frankenreuth (3), hraniční přechod Folmava/Furth im Wald (4-5), hraniční přechod Bučina/Finsterau (6), hranice na Ostrém (7-8), hranice na Sněžce (9), hranice na Králickém Sněžníku (10), hranice na Javornicku (11-12, zdroj: Jaroslav Sovinský / Státní hranice Československa a České republiky), hranice u Hřenska (13), trojmezí s Rakouskem (14-16, z toho pohled z české strany 14, z německé strany 15, z rakouské strany 16).
01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg