Československo-maďarská delimitační komise se ustanovila v červenci roku 1921. Provedla přezkoumání hranice – výsledkem bylo, že hranice popsaná v Trianonské mírové smlouvě vyhovuje spravedlnosti. Výjimkou byl jen tzv. šalgotarjánský úsek, kde se komise neshodla na nové hraniční čáře. Věc byla postoupena Radě Společnosti národů, která v dubnu 1923 vydala arbitrážní výrok, který stanovil hranice v dotčeném úseku zcela jinak oproti ustanovení v Trianonské mírové smlouvě. V důsledku toho Československo přišlo o část území.
Dne 15. května 1925 československo-maďarská delimitační komise skončila svoji činnost podepsáním hraničního dokumentárního díla. Posléze byla uzavřena Úmluva o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a královstvím Maďarským (podepsána dne 14. listopadu 1928 v Praze, publikována pod č. 8/1931 Sb. z. a n.).
V řeči čísel a Trojmezí
Celková délka československo-maďarských hranic činila 832 km o 28 hraničních úsecích. Celkem bylo osazeno 7 304 hraničních znaků (iniciály ČS a MO, bílý nátěr).
Trojmezní body: trojmezí u Petržalky (s Rakouskem) – soutok Hodoše a Tura u Fertešalmaše (s Rumunskem).
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Slovenské Nové Mesto/Sátoraljaújhely (1-2), na hranici (3-4, zdroj: Oddělení státních hranic Ministerstva vnitra), trojmezí s Rumunskem (5-7, zdroj 5-6: codyprint.cz, zdroj 7: Světozor / časopis č. 48 z let 1928-1929).
