Hranice s Ukrajinou

Podkarpatská Rus, nad kterou v předmnichovském Československu vykonávala suverénní moc Československá republika, byla postoupena Sovětskému svazu. Stalo se tak Smlouvou mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině ze dne 29. června 1945 (publikována pod č. 186/1946 Sb.) a Protokolem ke Smlouvě. Ve čl. 1 Smlouvy se připomíná, že Zakarpatská Ukrajina byla pojata podle Saint-Germainské smlouvy z roku 1919 jako samosprávný celek do rámce Československé republiky. Jako důvod k této cesi se uvádí, že přivtělená, naprosto nesourodá oblast neměla k nově se tvořícímu Československu žádné historické, hospodářské a politické vazby. Naopak, spojení s Ukrajinou bylo přáním místního obyvatelstva, k níž měli blíže i jazykově. V Protokolu ke Smlouvě se řešilo vytyčení státních hranic.
 
Novými československo-ukrajinskými (respektive československo-sovětskými) hranicemi se staly, až na drobné úpravy, správní hranice mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, tak jak byly 29. září 1938. Československo-ukrajinské hranice byly v terénu vyznačeny již v letech 1945-1946. Hranice byly osázeny polygonovými dřevěnými sloupky nebo drenážními trubkami, přičemž na každé straně od tohoto hraničního znaku osazeného přímo v hraniční čáře, byly osazeny vysoké hraniční sloupy. Hraniční sloupy na československé i ukrajinské straně hranice byly natřeny v příslušných národních barvách. O určení hranic byl sepsán Protokol popisu státních hranic mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, stanovených v listopadu 1945 až v dubnu 1946 (podepsaný 8. května 1946 v Užhorodě). Vznikem nových hranic vznikla i dvě nová trojmezí. Československo-ukrajinsko-polské trojmezí bylo určeno na severu pod kótou Kremenec. Trojmezní bod byl vyznačen železobetonovým trojhranným jehlanem. Jižní trojstátní bod se nacházel v korytě hraničního vodního toku Tisa a byl vyznačen na jednotlivých státních územích třemi železobetonovými hraničními sloupy. 
 
30. listopadu 1956 byl v Moskvě uzavřen hraniční statut v podobě Smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o režimu na československo-sovětských hranicích a o způsobu urovnávání pohraničních incidentů. Smlouva svěřila hraniční práce pohraničním orgánům (mimo jiné výměna dřevěných polygonových sloupků za betonové). Výrazným posunem v řešení hraničních otázek se stala až Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o režimu na československo-sovětských hranicích, spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách (podepsána 10. února 1973 v Praze, publikována pod č. 87/1974 Sb.). Smlouva zřídila společnou československo-sovětskou hraniční komisi.
 
V řeči čísel a Trojmezí
 
Celková délka československo-ukrajinských hranic činila 97.6 km o 1 hraničním úseku. Celkem bylo osazeno 375 hraničních znaků.
 
Trojmezní body: řeka Tisa (s Maďarskem) – karpatská kóta Kremenec (s Polskem).
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: rozhraničovací práce československo-ukrajinské hranice v letech 1945-1946 (1, zdroj: Pavel Mikeš / Vývoj státních hranic Československé republiky a České republiky), na československo-ukrajinské hranici (2, zdroj: Čeněk M. Kadlec / Hry o hranice).
01.jpg
02.jpg