Hraniční znaky

Hraniční znaky vyznačují v terénu státní hranice. Vyznačením státní hranice hraničními znaky je vizuálně vymezen a geodeticky zajištěn rozsah státního území. Hraniční znaky jsou zpravidla umístěny tak, aby z jednoho hraničního znaku bylo vidět na oba sousední. Druhy hraničních znaků, jejich tvary, rozměry a další úprava s nimi spojená, je určena v hraničních dokumentárních dílech zúčastněných států popřípadě dalších dokumentech.
 
Z hlediska třídění je hraniční znak širším termínem. Zahrnuje všechny značky, které přímo nebo nepřímo vyznačují státní hranici a jsou zaneseny do hraničního dokumentárního díla. Hraniční znaky lze utřídit do klasifikace:
 
1) Typické hraniční mezníky
2) Atypické hraniční mezníky a historické hraniční mezníky
3) Hraniční znaky zanesené do přírodních a umělých útvarů
4) Hraniční sloupy a hraniční kůly
5) Zvláštní skupina hraničních znaků
 
Typické hraniční mezníky
 
Nejpočetnější skupinou hraničních znaků jsou hraniční mezníky. Jsou opracované z kamene ve tvaru hranolu.
 
Hraniční mezník má následující strukturu:
 
a) povrchová (nadzemní) část, kterou vidíme v terénu – je opracovaná, natřená a opatřena černými značkami (iniciály států, číslo mezníku, hraniční křížek a rysky),
 
b) podzemní část, která spočívá v zemi – je hrubě opracována a zpravidla má stejnou výšku jako povrchová část,
 
c) zpravidla též podzemní stabilizace – geodeticky zajištěná značka umístěná pod hraniční mezník, podzemní stabilizace je promítnuta na povrch hraničního mezníku do podoby křížku, oba křížky (na vršku hraničního mezníku a v podzemí) jsou umístěny centricky nad sebou, podzemní stabilizace má tvar zpravidla žulové, keramické nebo porcelánové desky, drenážní trubky.
 
Pokud by byl odstraněn mezník například v důsledku jeho eroze, podemletí, případně nedbalostí či úmyslně, je možné vyhledat podzemní stabilizaci a mezník umístit na původní místo – propojit centricky oba křížky, tj. propojit podzemní stabilizaci s nadzemní stabilizací.  Pokud by byla odstraněním mezníku výrazně poškozena i podzemní stabilizace, bylo by jeho znovuosazení komplikovanější – bylo by třeba usadit mezník i podzemní stabilizátor.
 
Hraniční mezníky se člení – podle toho mají odlišné rozměry a systematiku číslování. Členění hraničních mezníků popíši na státní hranici s Německem v bavorském díle, které odpovídá obecnému členění. Hraniční mezníky se dělí na:
 
a) Základní - Označují počátek (a v podstatě i konec) každého úseku, na které jsou státní hranice s jednotlivými státy rozděleny. Počet základních hraničních mezníků se tak odvíjí od počtu úseků hranice se zúčastněným státem (česko-bavorská hranice má 12 úseků). Základní mezníky jsou číslovány ve tvaru zlomku, v jehož čitateli je číslo daného hraničního úseku uvedeného římskou číslicí a ve jmenovateli arabské číslo 1.
 
b) Hlavní - Hlavní hraniční mezníky označují hlavní změny směrů hraniční čáry, dále významné a daleko viditelné body (kóty) v terénu, průseky s důležitými komunikacemi, začátek a konec míst kde vodní tok tvoří hranici a další charakteristické body jež území markantně člení. Jejich počet je odvislý právě existencí význačných míst v terénu. Hlavní mezníky jsou číslovány průběžně v každém hraničním úseku arabskými číslicemi, počínaje číslem 2.
 
c) Mezilehlé - Mezilehlé hraniční mezníky jsou zastoupeny nejpočetněji. Označují (méně důležité) body hraniční čáry respektive označují všechny ostatní body hraniční čáry, které nejsou vyznačené hlavními hraničními mezníky. Mezilehlé mezníky jsou číslovány průběžně ve tvaru zlomku. V čitateli je arabské číslo předcházejícího hlavního mezníku a ve jmenovateli pořadové arabské číslo mezilehlého mezníku.
 
d) Doplňkové - Doplňovací hraniční mezníky mají pomocný charakter. Použijí se tam, kde státní hranice probíhá příliš klikatě nebo zvolna zatáčí, dále v případech vyznačení společných hraničních cest. Doplňovací hraniční mezník se může kdykoliv vložit mezi ostatní hraniční mezníky, aniž by byla dotčena jejich systematika číslování. Číslování doplňovacích mezníků na česko-bavorské hranici se skládá z čísla, které je totožné s označením předcházejícího mezilehlého nebo hlavního mezníku a dále ze zlomku, v jehož čitateli je arabské číslo 0 a ve jmenovateli pořadové arabské číslo doplňovacího mezníku. Z doplňovacích hraničních mezníků je vyčleněna zvláštní skupina  – tzv. běhouny, které jsou označeny pouze hraničním křížkem a vyznačují zpravidla okraje hraničních cest.
 
Rozměry jednotlivých druhů mezníků jsou rozmanité. I když jsou popsány v hraničním dokumentárním díle, v terénu se můžeme setkat i s dalšími rozměry bez obecného zřetele uvedeného v hraničním dokumentárním díle. Obecně lze shrnout, že velikost mezníku je odvislá od jeho „důležitosti a role“ v terénu – nejvyšší a nejširší jsou mezníky základní a hlavní, nižší jsou naopak mezilehlé a doplňkové.
 
Atypické hraniční mezníky a historické hraniční mezníky
 
Atypické hraniční mezníky jsou ty, které nemají tvar pravidelného hranolu, tj. jsou opracovány do různých tvarů a velikostí. Jde většinou o mezníky z původního vyznačení hranic. Hovoříme-li o meznících z původního vyznačení hranic, máme tím na mysli i historické hraniční mezníky.
 
Na meznících z původního vyznačení hranic jsou mnohdy viditelné vytesané nápisy, které odkazují do historie. Například na česko-bavorské hranici nacházíme iniciály Českého království a Bavorského kurfiřtství, na česko-polské hranici zase písmeno D (Deutschland), ke kterému se po 2. světové válce přisekala nožička, aby vzniklo písmeno P.
 
Je potřeba zdůraznit, že ne všechny atypické hraniční mezníky z původní demarkace musejí vyznačovat státní hranici, tj. být natřené s číslem a zanesené do hraničního dokumentárního díla. I když to není příliš časté, lze v terénu vypozorovat u hraniční čáry mezníky, které obnoveny nebyly. Mohou volně stát v krajině nebo být povalené na zem.
 
Hraniční znaky zanesené do přírodních a umělých útvarů
 
Zejména v horách nacházíme při státní hranici přírodní překážky – skály a balvany. Umístění respektive zanesení hraničního znaku do takového přírodního útvaru se přímo nabízí. Takovýto hraniční znak je s přírodním útvarem pevně spojen – není zde zapotřebí podzemního stabilizátoru jako u mezníku.  Hraniční znak může mít mnoho podob. Zpravidla jde o kamennou desku zabetonovanou do skály nebo o nátěr do balvanu a přitesání (zvýraznění) značek do plochy nátěru. Mezi hraniční znaky zanesené do přírodních útvarů lze zařadit i hraniční mezníky vsazené do skály nebo balvanu, jelikož zde absentuje typičnost mezníku – chybí zde jeho podzemní část a podzemní stabilizátor.
 
Druhou kategorií jsou hraniční znaky zasazené do útvarů vytvořených člověkem. Typickým příkladem jsou situace, kdy hraniční čára protíná hraniční přechody nebo probíhá po společné zpevněné cestě. V tomto případě jsou hraniční znaky zasazené do pozemních komunikací a hraničních cest. Další variantou je státní hranice protínající stavbu – tento případ lze vypozorovat u hraničního nádraží v Železné Rudě na Šumavě.
 
Hraniční sloupy a hraniční kůly
 
Hraniční sloupy lze definovat jako hraniční znaky, které vzhledem k výšce a markantnosti lze za sloupy označit. Hraniční sloupy v minulosti vyznačovaly státní hranici československo-sovětskou. V současnosti jsou při české státní hranici spíše vzácností – jsou pozůstatkem původní demarkace. Jeden takový se nachází na Biskupské kupě (nedaleko Jeseníku), další lze vypozorovat u hraničního přechodu Kyselov/Aigen im Mühlkreis (Šumava).
 
Hraniční kůly jako hraniční znaky mají v terénu ryze praktický cíl. Zpřehledňují průběh hranice v zátopových, zamokřených či jinak nepřehledných oblastech. Do obsahu pojmu hraniční kůl bych zařadil všechny tyče, kůly a sloupky, které vyznačují státní hranici podle hraničního dokumentárního díla. Hraniční kůly mohou být z kovu, dřeva nebo plastu. Lze je spatřit například v zátopové oblasti Lipenské přehrady anebo v zamokřených oblastech česko-bavorské hranice.
 
Zvláštní skupina hraničních znaků
 
Zvláštní skupinou jsou hraniční znaky trojmezní vyznačující styk tří státních hranic. Pokud je tento styk vyznačen přímo jedním hraničním znakem, jedná se zpravidla o trojboký markantní monolit popřípadě sloup nebo žulový válec. Nachází-li se trojmezní bod například v řece, použijí se tři monolity nebo markantní hraniční mezníky, každý se pak nachází na území příslušného státu.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: STRUKTURA HRANIČNÍCH MEZNÍKŮ / na hranici s Německem (1-2), na hranici s Rakouskem (3-4), na hranici s Polskem (5-6), na hranici se Slovenskem (7), podzemní stabilizace na hranici s Německem (8, zdroj: Landesamt für Digitalisierung, Breitband und Vermessung München), podzemní stabilizace na hranici s Rakouskem (9, zdroj: Vladimír Láník), podzemní stabilizace na hranici s Polskem (10, zdroj: česko-polské hraniční dokumentární dílo), exponáty vztahující se k tématu v Muzeu Policie ČR (11-19). ČLENĚNÍ HRANIČNÍCH MEZNÍKŮ A JEJICH ČÍSLOVÁNÍ / na hranici se Saskem (20-23, z toho základní 20, hlavní 21, mezilehlý 22, doplňkový 23), na hranici s Bavorskem (24-29, z toho přehled všech základních hraničních znaků 24, základní 25, hlavní 26, mezilehlý 27, doplňkový 28, běhoun 29), na hranici s Rakouskem (30-32, z toho základní 30, hlavní 31, mezilehlý 32), na hranici s Polskem (33-36, z toho hlavní vyznačující počátek úseku 33, hlavní 34, pomocný 35, doplňkový 36), na hranici se Slovenskem (37-40, z toho základní 37, hlavní 38, mezilehlý 39, doplňkový 40). ATYPICKÉ A HISTORICKÉ HRANIČNÍ MEZNÍKY / na hranici s Německem (41-53, z toho mimo hraniční linii 53), na hranici s Rakouskem (54-58, z toho mimo hraniční linii 58), na hranici s Polskem (59-66, z toho mimo hraniční linii 66), na hranici se Slovenskem (67-68). HRANIČNÍ ZNAKY ZANESENÉ DO PŘÍRODNÍCH A UMĚLÝCH ÚTVARŮ / na hranici s Německem (69-82), na hranici s Rakouskem (83-91, z toho Bota 83, Ořech 84, Tank 85, Kámen jedničkářů 86, hora Plechý 87), na hranici s Polskem (92-94). HRANIČNÍ SLOUPY A HRANIČNÍ KŮLY / hraniční sloup na Biskupské kupě (95), hraniční sloup u hraničního přechodu Kyselov/Aigen im Mühlkreis (96), hraniční sloup na Králickém Sněžníku (97), hraniční kůly (98-99, z toho na hranici s Německem 98, na hranici s Rakouskem 99). POŠKOZENÉ HRANIČNÍ MEZNÍKY / na hranici s Rakouskem (100-101), na hranici s Polskem (102-108).
001.jpg
002.jpg
003.jpg
004.jpg
005.jpg
006.jpg
007.jpg
008.jpg
009.jpg
010.jpg
011.jpg
012.jpg
013.jpg
014.jpg
015.jpg
016.jpg
017.jpg
018.jpg
019.jpg
020.jpg
021.jpg
022.jpg
023.jpg
024.jpg
025.jpg
026.jpg
027.jpg
028.jpg
029.jpg
030.jpg
031.jpg
032.jpg
033.jpg
034.jpg
035.jpg
036.jpg
037.jpg
038.jpg
039.jpg
040.jpg
041.jpg
042.jpg
043.jpg
044.jpg
045.jpg
046.jpg
047.jpg
048.jpg
049.jpg
050.jpg
051.jpg
052.jpg
053.jpg
054.jpg
055.jpg
056.jpg
057.jpg
058.jpg
059.jpg
060.jpg
061.jpg
062.jpg
063.jpg
064.jpg
065.jpg
066.jpg
067.jpg
068.jpg
069.jpg
070.jpg
071.jpg
072.jpg
073.jpg
074.jpg
075.jpg
076.jpg
077.jpg
078.jpg
079.jpg
080.jpg
081.jpg
082.jpg
083.jpg
084.jpg
085.jpg
086.jpg
087.jpg
088.jpg
089.jpg
090.jpg
091.jpg
092.jpg
093.jpg
094.jpg
095.jpg
096.jpg
097.jpg
098.jpg
099.jpg
100.jpg
101.jpg
102.jpg
103.jpg
104.jpg
105.jpg
106.jpg
107.jpg
108.jpg