Státní hranice a literatura
Literatura o státních hranicích byla a je na knižním trhu nedostatkovým zbožím. I přesto ale prázdná místa zaplněna byla. Rád bych ve stručnosti díla z vlastní hraniční knihovničky představil a uvedl k nim pár poznámek.
Novodobé publikace o státních hranicích
Prvním a zároveň nejobsáhlejším dílem je kniha Státní hranice Československa a České republiky od Jaroslava Sovinského, která vyšla v roce 2005. Publikace se člení do čtyř kapitol a v podstatě komplexně zahrnuje historii a současnost našich státních hranic. První kapitola směřuje k rozboru pojmů a termínů státních hranic. Druhou kapitolou již autor otevírá historický rozbor událostí, smluv a hranic od vzniku Československé republiky až po zánik česko-slovenské federace v roce 1992. Třetí kapitola svoji strukturou navazuje na druhou, zde se autor věnuje výkladu od vzniku České republiky až po stav v začátku 21. století. Čtvrtá kapitola je věnována vývoji ústavní úpravy státního území. Lze objektivně konstatovat, že kniha je z hlediska nasbíraných a utříděných dat velice hodnotným dílem. Autor je odborník v oblasti práva (a můj učitel z olomoucké právnické fakulty) a jeho publikace byla zpracována jako doktorská práce, snad možná v důsledku toho je pro laického čtenáře hůře stravitelná. Součástí knihy je více než 60 stran vysvětlujících poznámek a čtyřicetistránková obrazová příloha obsahující cenné fotografie z hraničního archivu Ministerstva vnitra.
Druhým dílem v pořadí je kniha Hry o hranice od Čeňka M. Kadlece, který pracoval v hraničních komisích se všemi sousedními státy našich hranic a svoji pracovní činnost doplňoval zájmem o historii našich hranic. Kniha se člení do šesti kapitol a jak už napovídá její název, obsah kapitol je směřován k územním změnám od historických počátků našich hranic až po současnost. Značná pozornost je věnována tzv. mnichovské otázce a poválečné obnově hranic. Utříděný rozbor územních změn je výsledkem autorova bádání v hraničním archivu Ministerstva vnitra a dalších archivech, studia příslušných smluv, psaní odborných článků aj. To vše podtrhuje jeho nemalý zájem o toto téma. Kniha vyšla v roce 2001. Je čtivá, avšak i zde platí, že pro laického čtenáře je hůře stravitelná. Dílo je uzavřeno obrazovou a mapovou přílohou – jsou zde vyobrazeny vybrané historické a jinak zajímavé hraniční znaky, dále autorem ručně kreslené mapky a plánky.
Třetí kniha s názvem Vývoj českých státních hranic je mým výtvorem a navazuje na předchozí dvě úspěšná díla Jaroslava Sovinského a Čeňka M. Kadlece. Kniha je rozdělena do dvou bloků. První blok knihy (kapitoly 1 až 13) se zabývá povšechnou teorií státních hranic - čtenář se něco dozví o vytváření hraniční čáry, dále jsou zmíněny jednotlivé druhy hranic a fáze jejich stanovení, vyznačení hranice hraničními znaky, problematika hraničních dokumentů a další zajímavosti. Státní hranice jsou vytyčeny, udržovány a jinak spravovány lidmi – jsou zmíněny jednotlivé subjekty podílející se na správě hranic, zejména pak zeměměřická správa. Státní hranici spravují k tomu pověření lidé, ale daleko důležitější poslání měli v minulosti panovníci, vítězové válek a dnes politici. Druhý blok knihy (kapitoly 14 až 20) tak pojednává o klíčových vývojových etapách našich hranic, které byly upraveny rozhodnutími panovníků a zemských komisí, mírovými smlouvami a hraničními statuty. V konkrétní rovině půjde o zemské hranice Rakouska-Uherska, prvorepublikové československé hranice, okleštěné protektorátní hranice, socialistické československé hranice a současné státní hranice České republiky. Ke knize jsou připojeny přílohy – obrázková galerie, hraniční slovníček a shrnující tabulky o vývoji našich hranic od roku 1918 do současnosti. Kniha vyšla v roce 2016.
Socialistické publikace pro služební potřeby
Další čtyři díla byla vydána v období od 50. do 80. let minulého století výhradně pro služební potřeby pracovníků na státních hranicích.
Karel Hartl v roce 1983 napsal knihu Právo a státní hranice ČSSR. Autor v době sepsání publikace působil jako ředitel kanceláře hlavního hraničního zmocněnce na Hlavní správě Pohraniční stráže a ochrany státních hranic. Dílo, členící se na 11 kapitol, je ryze teoretickým průvodcem po státních hranicích. V podstatě lze konstatovat, že kniha má dvě části souvislostí. Zatímco první část směřuje do vybraných problémových okruhů (průběh a vyznačování hranice, hraniční vody, správa státních hranic aj.), druhý blok se zabývá socialistickým právem a režimem na státních hranicích. Kniha je čtivá a ke čtenáři sdílná, je uzavřena přílohou s výčtem mezinárodních smluv a právních předpisů vztahujících se k problematice.
Ministerstvo vnitra v roce 1959 vydalo brožurku s názvem Státní hranice Československé republiky. Nápis „Výhradně pro služební potřebu!“ dává poznat, že brožurka bude metodickým materiálem pro pracovníky zabývající se činností státní hranice. I obsah díla tomu odpovídá. Kromě nezbytné základní teorie jsou zde regulovány systematiky, postupy a některé odbornější aspekty, které směřují právě k výkonu činností na státních hranicích (například postupy při vyznačování průběhu hranic nebo typologie číslování hraničních znaků). Více než třicetistránková obrazová část metodické příručky obsahuje zejména vzory hraničních znaků včetně jejich rozměrů, a to na každé hranici se zúčastněným státem, dále vyznačení měřických bodů a situační obrázky v krajině s vyobrazením průběhu hranice.
Třetí publikace vydaná v roce 1981 pochází z pera Vladimíra Mudruňky a jmenuje se Spolupráce na hraničních vodách. Kniha je určena pro okruh pracovníků zabývajících se problematikou vod na státních hranicích, ale také čtenářům z odvětví vodního a lesního hospodářství a zemědělství. Kniha je myšlena jako příručka a obsahuje problematiku zkoumání, řešení, projednávání a realizace vodohospodářských opatření na hraničních vodách mezi Československem a sousedními státy. Autor knihy se převážnou částí podílel na vypracování a projednávání návrhů smluv se sousedními státy, jakož i k nim příslušných prováděcích předpisů. Obsah příručky se dělí na teoretickou a praktickou část, přílohu tvoří vybrané zásady, postupy a smlouvy se sousedními státy.
Autorem poslední socialistické publikace je opět Karel Hartl. Kniha s názvem Příručka pro hraniční zmocněnce byla vydána v roce 1980. Jak již název napovídá, dílo je směřováno k rukám hraničních zmocněnců. Obsah díla poukazuje na jejich práci – kompetence, šetření a řešení událostí na státních hranicích, předávání informací aj. V přílohové části jsou mimo jiné zmíněny některé z právních předpisů a dalších aktů k problematice a též vyobrazeny vzory protokolů o předání osob, o prošetřování případů škod, z konference hraničních zmocněnců.
Výroční publikace
V roce 2018 byly vydány dvě publikace ke 100. výročí vzniku Československé republiky.
První z nich se jmenuje Vývoj státních hranic Československé republiky a České republiky, autorem je Pavel Mikeš coby pracovník Oddělení státních hranic Ministerstva vnitra. Kniha pojednává o vývojových etapách našich hranic od prvorepublikových československých hranic, přes okleštěné protektorátní hranice a socialistické československé hranice, až po současné státní hranice České republiky. Pozornost je věnována i vybraným institutům, které až doposud zůstaly veřejnosti skryté - například problematika archivace výsledků rozhraničovacích prací, organizační vývoj Oddělení státních hranic a v neposlední řadě nové perspektivy a záměry v agendě správy státních hranic. Dílo je uzavřeno přehledem právních předpisů k tématu a obrazovou přílohou - na dvaceti stranách je vyobrazen průřez vývojem našich hranic od prvorepublikového období až po současnost. Publikace je neprodejná - je určena pro interní potřebu Oddělení státních hranic Ministerstva vnitra a dalších státních orgánů.
Druhá publikace s názvem Almanach československých státních hranic 1918-1938 (k poctě 100. výročí vzniku ČSR) je mým výtvorem. Československá republika měla po roce 1918 pět sousedů a celkovou délku státní hranice přes 4 100 kilometrů. Takřka dvacet let probíhaly rozhraničovací práce počínaje pochůzkami a vytyčením hranice kolíky, přes jejich omezníkování a konče podpisem hraničních smluv. Cílem publikace je textově, ale především pak v obrazech podat informace o tom, co se v době tzv. První republiky (1918-1938) na státních hranicích se sousedními státy odehrávalo. Publikace je rozdělena na dvě části. Ta menší, textová část, popisuje jednotlivé fáze stanovení československých státních hranic - proces alokace, delimitační a demarkační proces, a konečně proces přijetí hraničních smluv mezi smluvními partnery. Stěžejním obsahem díla je druhá část, která svou strukturou navazuje na část první a skládá se z rozsáhlého obrazového materiálu (přes 400 kusů) v podobě dobových fotografií, hraničních dokumentů a smluv. Těžištěm obrazové dokumentace jsou archiválie zapůjčené z hraničního archivu Ministerstva vnitra. Ostatní obrazové materiály pocházejí z archivů dalších státních institucí a soukromých osob. Jakýmsi bonusem je kapitolka „Státní hranice 100 let poté“ - vypovídá o tom, jak lze zájem o problematiku našich státních hranic pojmout v současnosti, tedy 100 let po vzniku Československé republiky.
V roce 2021 k výročním publikacím přibyla třetí, tentokrát ke 100. výročí přijetí prvního československého zákona o státních hranicích. Jmenuje se Hranice v průběhu století a jejím autorem je opět Pavel Mikeš coby pracovník Oddělení státních hranic Ministerstva vnitra. Těžištěm díla je rozbor zákonů o státních hranicích z let 1921 a 2001. V dalších pasážích kniha zmiňuje a prohlubuje problematiky popsané v první publikaci z roku 2018, a to včetně správy a vývojových tendencí státních hranic. Obrazové materiály provází čtenáře celou publikací - od map a plánů, přes právní předpisy až po fotografie z rozhraničování státní hranice a jednání delegátů v různých obdobích 20. století. I tato publikace je neprodejná v důsledku jejího určení pro interní potřebu Oddělení státních hranic Ministerstva vnitra a dalších státních orgánů.
Publikace o ochraně státních hranic
Poslední kniha, kterou bych rád zmínil, odbíhá k významnému aspektu, který od pradávna ke hranicím patřil. Již od prvopočátku formování (našeho) státu vznikala myšlenka, že každé společenské zřízení a generace v něm má potřebu vyhodnocovat vlastní hodnoty, ideje a působení vlivů sousedních států. Již od dob Českého království střežili zemské hranice Králováci nebo Chodové, v průběhu minulého století je vystřídaly uniformované sbory Finanční stráže nebo Pohraniční stráže. V roce 2010 vzniklo dílo Ve šlépějích Chodů jako sborník příspěvků kolektivu Klubu českého pohraničí. Kniha mapuje systémy ochrany státních hranic od vzniku Československa v roce 1918 až po začátek 90. let minulého století. Dílo je psáno velice čtivě a sdílně. Citlivé pasáže (zejména o Pohraniční stráži) jsou psány bez ideologického smýšlení. Kniha je doplněna o bohatou textovou a obrazovou přílohu.
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU
