ČR-Rakousko-Slovensko

Vznik nezávislé České republiky, Slovenské republiky a dalších demokracií v Evropě v 90. letech minulého století s sebou přinesl vznik nového trojmezí České republiky, Rakouska a Slovenské republiky. Trojmezí vzniklo v místě, kde se střetávají hraniční vodní toky česko-rakouské Dyje a česko-slovenské Moravy.
 
Na soutoku Moravy a Dyje absentuje „obřadné“ hraniční značení, které je typické pro nepřímé vyznačení bodu styku tří států – tj. monolity nacházející se na území každého ze států. Trojmezí je nepřímo vyznačeno standardními hraničními mezníky, které se nacházejí na břehu každého ze států. Hraniční mezníky nesou označení příslušného státu, avšak chybí jejich číslo. To proto, že mají trojí číslování - na česko-rakouské hranici (XI/6C, XI/6Ö, XI/6S), dále na česko-slovenské hranici (41C, 41Ö, 41S) a konečně na rakousko-slovenské hranici (I/C, I/1Ö, I/1S).
 
Místu absentuje turistický potenciál, chybí obřadnější hraniční značení a propojení jednotlivých států. Nejbližší most se nachází 2 km na slovensko-rakouské hranici. Avšak z rakouské strany není přístup k trojmezí možný, jelikož se podél řeky nachází rybářská chatová oblast.
 
Trojmezí jsem navštívil v letech 2012 a 2013. Poprvé jsem dojel vlakem z Břeclavi do rakouského Hohenau. Odtud jsem šel pěšky až ke hraničnímu mostu přes Moravu (hraniční přechod Hohenau/Moravský Svätý Ján) a dále po slovenském břehu až ke trojmezí. Abych se dostal na českou i rakouskou stranu hranice, tak jsem přeplaval Moravu i Dyji. Po rakouském břehu skrz chatovou oblast jsem šel zpátky ke hraničnímu mostu. Míjel jsem přitom chataře, kteří na mě udiveně koukali. Že něco není v pořádku jsem vytušil až u vstupní branky do rybářské osady. Musel jsem přelézt branku a až nyní jsem si všiml cedule, která upozorňovala na soukromé využití tamní oblasti. Jakmile jsem přešel hraniční most, tak mě zastavila rakouská policie, jela najisto. Následovala prohlídka oděvu, batohu a kontrola cestovního dokladu. Asi po půlhodině byla kontrola ukončena a já pospíchal na zpáteční vlak do Hohenau. Druhou návštěvu jsem podnikl v jarních měsících. Šel jsem pěšky z Břeclavi oborou Soutok až ke trojmezí a pak zase zpátky. Poslední část cesty byla vlivem jarního rozvodnění řek a mrtvých ramen pod vodou, i tak jsem se ale po nové vyvýšené cestě ke trojmezí dostal. Třetí návštěvu jsem podnikl na kole, navštívil jsem trojmezí z české a slovenské strany.
 
V době mé návštěvy hraniční mezníky nepřímo vyznačující trojmezí na rakouském a slovenském břehu, nesly pořadová čísla linie rakousko-slovenské hranice (tj. I/1Ö a I/1S), jak je patrno z obrazové galerie.
 
Nedaleko trojmezí se nachází starý hraniční kámen. Byl osazen roku 1755 v době vlády Marie Terezie, aby označoval hranici Markrabství moravského. Kámen nese na stěně následující nápisy. Nejprve GRANITZ CORRECTIO MARTHER REGNANTE (Oprava hranice za panování Marie Terezie), pak zkratku M. M. M. což značí MILLIARIUM MARCHIONATUS MORAVIAE (Hraničník Markrabství moravského) a letopočet 1755.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: trojmezí v letech 2012-2013 (1-12, z toho české území 1-5, rakouské území 6-7, slovenské území 8-12), místo přeplavání Moravy (13), místo přeplavání Dyje (14-15), historický hraniční kámen u soutoku (16-17), zobrazení v česko-slovenském hraničním dokumentárním díle (18).
01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg