ČR-Německo-Rakousko

Česko-německo-rakouské trojmezí na Šumavě pod Plechým je velmi staré. Vzniklo s velkými územními změnami za panování Marie Terezie ve 2. polovině 18. století. Až do roku 1765 se trojmezí Čech, Pasovska a Rakous nacházelo na Třístoličníku. Třístoličník svoje jméno dostal podle skalní skupiny, která sestávala ze tří mohutných skal-stolic. Do nich byla vysekána tři kamenná sedadla. Lidová tvořivost to samozřejmě chtěla mít názornější a posadila na stolice tři krále, kteří odtud přehlédli a ohraničili své země. Třístoličníková skála byla až do roku 1765 hraničním bodem mezi českým, pasovským a rakouským územím. Prameny ze 16. století hovoří o tom, že na třístoličníkové skále se vlastně stýkaly hranice čtyř panství ze tří zemí - z Čech panství Český Krumlov (ze severu), z Pasovska panství Wolfstein (ze západu), z Rakouska panství Rannariedl (z jihu) a území kláštera Schlägl (z východu). Pasovský biskup Leopold Ernst hrabě z Firmianu získal v říjnu 1765 zpět pro Pasovské biskupské knížectví, po 250 let Rakousku patřící, kdysi pasovské panství Rannariedl, čímž vznikla nutnost nového vytyčení hranic mezi Pasovskem a Rakouskem. Tehdy se trojmezí ze Třístoličníku přesunulo na nynější místo, mezi nejvýznamnější vrcholy trojmezenského hřebene, Třístoličník a Plechý. O dva roky později, v roce 1767, následovalo také definitivní stanovení hranice mezi Čechami a Pasovskem. Trojmezí bylo označeno trojbokým, erby ozdobeným kamenem. Jak již bylo řečeno, roku 1767 byla provedena konečná regulace česko-pasovské hranice. Trojboký kámen č. 1 z roku 1765 tak ještě obdržel, jako koncový mezník česko-pasovské hraniční regulace, číslo 17 a letopočet 1767. V roce 1803 bylo Pasovsko sekularizováno a roku 1806 připadlo Bavorsku.
 
Na nejstarších fotografiích ze začátku 20. století je trojmezí vyznačeno oním trojbokým mezníkem se zkratkami jednotlivých zemí (C, B, A) a letopočty 1765 a 1767 (na české straně kamene). V bezprostřední blízkosti trojbokého mezníku se nacházel česko-bavorský hraniční mezník s nápisy K BÖHMEN (Království české) a K BAYERN (Království bavorské). Po vzniku Československa v roce 1918 byly rozhraničeny nové československé hranice – na šumavském trojmezí byl (ve 20. letech v rámci rozhraničovacích prací s Rakouskem) ponechán trojboký mezník a do příslušných ploch se zapustily desky se státními znaky a datem platnosti mírové smlouvy.
 
Dobové fotografie nám v další fázi vývoje trojmezí dokladují, že trojboký mezník byl zničen – nejprve byly odstraněny zapuštěné desky a později byla ulomena jeho vrchní část. Ve 30. letech, kdy se uskutečnily rozhraničovací práce československých hranic s Bavorskem, byl osazen nový trojboký monolit – do každé stěny byl zapuštěn příslušný státní znak. Zároveň byl osazen (posunut) československo-bavorský mezník s iniciálami ČS a DB.
 
Během 2. světové války byl trojboký monolit zcela zničen. V místě styku hranic Československa, Spolkové republiky Německo a Rakouska byl dne 5. července 1956 osazen jako podstavec hraniční mezník, který vyčníval 20 cm nad povrchem terénu. Na jeho vrchní část byl postaven válec ze žuly, na který byly vyznačeny iniciály ČS, B a Ö a směrové značky.
 
Vznik České republiky a dalších demokracií v Evropě s sebou přinesl výměnu trojmezního hraničního znaku na šumavském trojmezí. Od roku 1993 zde stojí markantní trojboký sloup se stříškou. Každá strana stěny nese název státu a státní znak (u Německa a Rakouska je navíc název a znak spolkové země – Svobodný stát Bavorsko a Země Horní Rakousko). Na vrcholu stříšky jsou směrové značky. Trojstátní hraniční znak má tři pořadová čísla - na česko-německé hranici 18, na česko-rakouské hranici I (vyznačuje první úsek česko-rakouské státní hranice), na německo-rakouské hranici H1. Česko-bavorský mezník, až na drobné úpravy, nedoznal změn. Letopočet 1844 upomíná na definitivní ustálení česko-bavorské hranice na základě hraniční smlouvy z roku 1862 a demarkačního protokolu z roku 1842. Zemské hranice byly rozděleny na 9 hraničních sekcí, přičemž poslední sekce končila právě tady, na trojmezí hranic Království českého, bavorského a arcivévodství rakouského.
 
Trojmezí na Šumavě jsem poprvé navštívil v roce 2011 a od té doby ho při hřebenových toulkách horstvem Šumavy míjím pravidelně. Místo je po turistické stránce udržováno, avšak oproti starým fotografiím zde chybí zdravý les.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: vývoj trojmezí na starých fotografiích (1-16, z toho trojboký mezník 1, trojboký mezník se zapuštěnými deskami 2-3, jednotlivé fáze poškození trojbokého mezníku 4-6, trojboký monolit 7-9, zničení/absence trojbokého monolitu ve válečném období 10, socialistický válec 11-16, zdroj 9: Horst Wondraschek, zdroj 16: Karel Vavrz), trojmezí v letech 2013-2014 (17-35, z toho české území 17-18, německé území 19-20, rakouské území 21-22, stříška trojstátního hraničního znaku s vyznačením hraniční linie 26, česko-německý mezník 27-28, česko-rakouský mezník 29-30, německo-rakouský mezník 31-32, česko-německý chodník 33, česko-rakouský chodník 34, německo-rakouský chodník 35), zobrazení v česko-bavorském hraničním dokumentárním díle (36).
01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
20.jpg
21.jpg
22.jpg
23.jpg
24.jpg
25.jpg
26.jpg
27.jpg
28.jpg
29.jpg
30.jpg
31.jpg
32.jpg
33.jpg
34.jpg
35.jpg
36.jpg