Pražská Novela Vídeňské smlouvy
Na česko-rakouských státních hranicích nebyla přijata nová hraniční smlouva. Základním smluvním dokumentem je Vídeňská smlouva z roku 1973 (Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973). Nicméně v důsledku rozpadu československé federace bylo třeba na tuto situaci smluvně zareagovat. Proto byla v Praze dne 26. října 2001 podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973 (publikována pod č. 83/2004 Sb. m. s.). Tato smlouva je novelizací (aktualizací) Vídeňské smlouvy. Novela Vídeňské smlouvy nepřináší změny státních hranic. Obsahuje 4 části (Obecná ustanovení, Změny a doplnění jednotlivých ustanovení Smlouvy o státních hranicích, Přechodná ustanovení, Závěrečná ustanovení).
Část I. Novely konstatuje, zjednodušeně řečeno, že československo-rakouské státní hranice byly pozměněny na česko-rakouské státní hranice. Novelizovaný článek 10 rozděluje česko-rakouské hranice na hraniční úseky I až XI. Novelizovaný článek 12 upravuje trojmezí. Trojmezní šumavský bod s Německem představuje trojboký markantní sloup. Trojmezí se Slovenskem, nově na soutoku řeky Dyje a řeky Moravy, je vyznačeno hraničními znaky nepřímého vyznačení (hraniční znaky XI/6C, XI/6Ö, XI/6S).
Smluvní státy podle čl. 22 a 24 společně přezkoušejí každých 10 let hraniční znaky a zajistí odstranění zjištěných nedostatků. Pokud to vyžaduje nezbytně zřetelnost průběhu hranic, mohou státy učinit i mimo pravidelná přezkoušení, opatření potřebná k zaměření a vyznačení průběhu hranic. Podle novelizovaného článku 26 platí, že tvar, rozměry a označení hraničních znaků jsou stanoveny v hraničním dokumentárním díle, přičemž od tohoto ustanovení se lze odchýlit, jestliže je to potřebné a po vzájemné dohodě. Za splnění těchto podmínek lze i pozměnit stávající vyznačení hranic, zejména pozměnit přímé vyznačení hraniční čáry na nepřímé a naopak.
Podle čl. 32 a 34 se smluvní státy postarají o to, aby na jejich území byl podél suché části hraniční čáry udržován volný pruh o šířce 1 metr a kolem každého hraničního znaku nepřímého vyznačení volná kruhová plocha o poloměru 1 metr, toto neporostlé stromy, keři a jinými porosty kromě porostů ochranných. V čáře státních hranic nesmějí být umisťována žádná označení vlastnictví. Ohraničení přiléhajících pozemků lze vyznačit jen směrovníky, vzdálenými nejméně 3 metry od hraniční čáry. Vedení státní hranice v hraničních vodních tocích je zakotveno ve čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2. Mokré státní hranice jsou vedeny jako nepohyblivé tam, kde byly střednicí vodních toků stanoveny Rozhraničovací komisí kromě částí hranic upravených ve článku 2 Vídeňské smlouvy. Státní hranice na řece Dyji jsou určeny jako pohyblivé.
Stálou česko-rakouskou hraniční komisi zřizuje článek 35 odst. 1 (a dále upravuje její činnost až po čl. 42, vybraná ustanovení jsou novelizována), a to k plnění úkolů, které jsou pro činnosti hraničních komisí charakteristické. Komise se skládá z české a rakouské delegace. Státy mohou přizvat experty a pomocné síly.
Setkání delegátů hraničních komisí po osazení trojstátního hraničního znaku pod Plechým na Šumavě (zdroj: Oddělení státních hranic Ministerstva vnitra)
Hraniční dokumentární dílo
Od doby vzniku samostatné České republiky až do současnosti nebylo česko-rakouské hraniční dokumentární dílo jako celek vyhotoveno. Z toho plyne i neexistence příslušné mezinárodní smlouvy, která by hraniční dokumenty právně završila.
Od roku 1996 se začalo na obou stranách pracovat na tvorbě nového hraničního dokumentárního díla podle dohodnutého časového harmonogramu prací. Plnění harmonogramu však začaly komplikovat souběžně vykonávané činnosti na dokončení třetího společného přezkoušení a udržování hraničních znaků a od roku 2008 čtvrté společné přezkoušení a udržování hraničních znaků spolu s dohodnutou změnou číslování hraničních znaků. Dále se do plnění úkolu promítlo náročné dořešení z minulosti neuzavřených změn průběhu hranic podle smluv o změnách státních hranic z let 2001 a 2011. Výsledkem všech těchto okolností je stav, že i když práce na tvorbě nového hraničního dokumentárního díla s Rakouskem probíhají již od roku 1996, dílo není doposud dokončené. Za současnou tendenci je třeba považovat vyhotovení nových hraničních dokumentárních děl se všemi sousedními státy, která budou technologicky vyspělá a zhotovena na základě leteckých snímků.
Další osudy česko-rakouských státních hranic
V den podpisu Novely k Vídeňské smlouvě, tj. dne 26. října 2001, byla v Praze rovněž podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic (publikována pod č. 85/2004 Sb. m. s.). Smlouva upravuje 10 menších změn hranic. Ke změnám na státních hranicích oba státy přistoupily na základě těchto důvodů: realizace správy společných státních hranic, zejména na hraničních vodních tocích, popřípadě další věcné důvody (komunikační důvody, obslužnost staveb). Zásadní význam mají zejména vodohospodářská opatření prováděná za účelem zabránění povodňových škod nebo ke zlepšení průtokových poměrů. Těmito opatřeními jsou vytvořeny předpoklady pro zemědělské využívání příhraničních pozemků a současně se řeší jednoznačné a zřetelné vyznačení státních hranic. Nutno připomenout, že změny státních hranic se váží zejména k vodohospodářským úpravám z 80. let. V konkrétní rovině se změny dotýkají hospodářského objektu u rakouské osady Guglwald a dále jsou to dvě změny na společných hraničních cestách, a to u obcí Nová Bystřice a Valtice. Ostatní změny se dotýkají hraničních vodních toků – potok Divoká (u obce Loučovice), Malše (u obce Dolní Dvořiště), potok Popelnice (u obce Pohorská Ves), Novomlýnský potok (u obce Stráž nad Nežárkou), Hraniční potok (u obce Nová Bystřice) a Klášterecký potok (u obce Staré Město pod Landštejnem).
Dne 3. listopadu 2011 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001 (publikována pod č. 96/2012 Sb. m. s.). Smlouva se skládá ze tří částí – část I. přináší změny česko-rakouských hranic, část II. novelizuje Vídeňskou smlouvou ve znění z roku 2001 a část III. obsahuje přechodná a závěrečná ustanovení. Od platnosti této dohody je třeba vykládat Vídeňskou smlouvou ve znění novel z let 2001 a 2011. Změny státních hranic jsou popsány v části I. a dotýkají se průběhu hranic na řece Dyji v hraničních úsecích X a XI. První změna se týká hráze na Dyji (u obce Břeclav) a druhá změna souvisí s průkopy na Dyji (u obcí Břeclav a Lanžhot). Změny souvisejí s vodohospodářskými a protipovodňovými opatřeními. Novelizace Vídeňské smlouvy ve znění ze dne 26. října 2001 je vypočtena v části II. Dotýká se pěti změn. Například nově je k problematice údržby volného pruhu a volné kruhové plochy zařazen čl. 33 odst. 3, podle něhož mohou příslušné úřady ve zvláštních případech a při zachování zřetelnosti průběhu hranic na návrh Stálé česko-rakouské hraniční komise, povolovat výjimky ze závazku udržování volného pruhu a volné kruhové plochy.
Dne 29. září 2015 byla ve Vídni podepsána Smlouva mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje-Morava (publikována pod č. 46/2017 Sb. m. s.). Třístranná dohoda zavedla nepohyblivou státní hranici na soutoku Moravy a Dyje - trojstátní bod je zde nyní určen jako pevný a „leží v korytě řeky Moravy v prostoru zaústění řeky Dyje do řeky Moravy.“
V řeči čísel a Trojmezí
Číselné údaje jsou vypočteny z aplikace statnihranice.cz (k 1. 2. 2024). Celková délka česko-rakouských hranic činí 460.379 km o 11 hraničních úsecích. Celkem je osazeno 6 758 hraničních znaků (iniciály C a Ö, bílý nátěr).
Trojmezní body: šumavské trojmezí pod Plechým (s Německem) – soutok Moravy a Dyje (se Slovenskem).