Bonnská smlouva
Již v roce 1990 zanikla Německá demokratická republika, když její území bylo připojeno ke Spolkové republice Německo, která trvala dále. Stále však platila dvojkolejnost úpravy hranic s Německem – zvláštní úpravu měl bavorský a zvláštní úpravu saský díl, absentovala zde jednotná hraniční smlouva. Tímto jednotným dokumentem se pak stala Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích (podepsána 3. listopadu 1994 v Bonnu, publikována pod č. 266/1997 Sb.). Smlouva má 33 článků a 5 částí (Průběh státních hranic, Zaměřování a vyznačování státních hranic, Ochrana hraničních znaků a udržování zřetelnosti, Hraniční komise, Závěrečná ustanovení).
Podle čl. 1 odst. 1 Smlouvy státní hranice mezi oběma republikami probíhají od styku státních hranic smluvních států se státními hranicemi Polska v hraničním vodním toku Lužická Nisa ke styku státních hranic smluvních států se státními hranicemi Rakouska pod vrchem Plechý. Zatímco vyznačení česko-německo-polského trojmezního bodu v podstatě nedoznalo změn (je vyznačen nepřímo třemi trojbokými železobetonovými monolity, umístěnými po jednom na území všech tří států a opatřenými státními znaky příslušného státu), šumavský trojstátní hraniční znak byl vyměněn (od roku 1993 zde stojí markantní trojboký kámen se stříškou, každá strana trojstátního kamene nese název státu a státní znak). Odst. 2 pod česko-německé státní hranice zahrnuje část hranic se Svobodným státem Sasko (hraniční úseky I až XXIII) a část hranic se Svobodným státem Bavorsko (hraniční úseky I až XII). Čl. 2 odkazuje na platná hraniční dokumentární díla určující průběh hranic.
Článek 5 až 8 zakotvuje problematiku mokrých hranic. Pohyblivé státní hranice jsou na všech vodních tocích, s výjimkou řeky Ohře. Článek 13 stanovuje společné přezkušování hraničních znaků a odstraňování závad v intervalu deseti let. Zaměření hraničních vodních toků se provede při každém druhém přezkušování. Článek 18 upravuje údržbu volného pruhu o šířce 1 metr po obou stranách hranice a taktéž volné kruhové plochy o poloměru 1 metr kolem hraničních znaků nepřímo vyznačujících průběh hranic. Údržba se nevztahuje na porosty sloužící ke zpevnění břehu a chráněné stromy a keře. Podle čl. 20 nesmí být do čáry státních hranic umisťováno žádné označení hranic vlastnictví. Vlastnické hranice mohou být vyznačeny ve vzdálenosti nejméně 3 metry od hraniční čáry.
Stálou česko-německou hraniční komisi zřizuje článek 22 (a dále upravuje její činnost až po čl. 28), a to k plnění úkolu zaměřování a vyznačování státních hranic, aktualizace hraničního dokumentárního díla, ochrany hraničních znaků a udržování jejich zřetelnosti. Komise se skládá z delegace obou států. Každá delegace může přizvat experty a pomocné síly. Komise vytvoří za účelem plnění svých úkolů smíšené technické skupiny.
Ustavující zasedání Stálé česko-německé hraniční komise (zdroj: Pavel Mikeš / Vývoj státních hranic Československé republiky a České republiky)
Hraniční dokumentární dílo
Článek 2 odst. 2 Bonnské smlouvy ukládá státům sestavení aktuálního hraničního dokumentárního díla. Závazek aktualizace hraniční dokumentace byl naplněn Smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o hraničním dokumentárním díle společných státních hranic (podepsána dne 3. června 1999 v Praze, publikována pod č. 37/2002 Sb. m. s.).
Smlouva o hraničním dokumentárním díle sestává z osmi článků. Podle čl. 2 hraniční dokumentární dílo zahrnuje část hranic se Svobodným státem Sasko (hraniční úseky I až XXIII) a část hranic se Svobodným státem Bavorsko (hraniční úseky I až XII). Samotné dílo tvoří nedílnou součást smlouvy. Článek č. 3 definuje obsah hraničního dokumentárního díla. Podle čl. 5 je za obsah a formu aktualizace díla odpovědná Stálá česko-německá hraniční komise. Komise bude aktualizovat hraniční dokumentární dílo vždy, jestliže smluvní státy uzavřou smlouvu týkající se změn průběhu státních hranic.
Jednání o návrhu smlouvy o hraničním dokumentárním díle (zdroj: Pavel Mikeš / Vývoj státních hranic Československé republiky a České republiky)
Další osudy česko-německých státních hranic
Dne 17. dubna 2003 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o změně průběhu společných státních hranic v prostoru dálničního mostu na hraničním přechodu Rozvadov-Waidhaus (publikace pod č. 75/2005 Sb. m. s.). Státní hranici v prostoru mostu zde až do změny hranice tvořil vodní tok. Vzhledem k provedení konstrukce mostu však hraniční vodní tok protínal most zhruba v jeho jedné třetině v neprospěch Německa (tj. nepravidelně). V letech 2003-2004 byla provedena změna státní hranice. Hraniční čára byla vyvedena z hraničního potoka a napřímena tak, aby hranice procházela mostem pravidelně a protínala jeho střed. Uvedená změna byla provedena v hraničním úseku VI mezi hraničními znaky č. 4/4 a 4/8. Pokud změnu promítneme do terénu, byla státní hranice osazena hraničními znaky vyznačující hranici přímo pod č. 4/5, 4/6, 4/6/0/1 a 4/7. Součástí smlouvy je příloha obsahující mj. situační plánek a grafický přehled ploch.
Geodetická příprava změny hranic v prostoru hraničního dálničního mostu Rozvadov-Waidhaus (zdroj: Pavel Mikeš / Vývoj státních hranic Československé republiky a České republiky)
Změna hranic v prostoru hraničního dálničního mostu Rozvadov-Waidhaus – zobrazení v aplikaci statnihranice.cz
V řeči čísel a Trojmezí
Číselné údaje jsou vypočteny z aplikace statnihranice.cz (k 1. 2. 2024). Celková délka česko-německých hranic činí 818.949 km. Celkem je osazeno 16 239 hraničních znaků. Z toho:
a) saský díl hranice má 23 hraničních úseků, délku hraniční čáry 459.508 km s 10 537 hraničními znaky (iniciály C a D nebo DS, bílý nátěr),
b) bavorský díl hranice má 12 hraničních úseků, délku hraniční čáry 359.441 km s 5 702 hraničními znaky (iniciály C a D nebo DB, bílý nátěr).
Trojmezní body: soutok Lužické Nisy a Oldřichovského potoka (s Polskem) – šumavské trojmezí pod Plechým (s Rakouskem), zemské trojmezí se Saskem a Bavorskem v Mlýnském náhonu u osady Trojmezí.