Knihy

Vývoj českých státních hranic (2016)
 
Dílo je rozděleno do dvou bloků. První blok knihy (kapitoly 1 až 13) se zabývá povšechnou teorií státních hranic. Dozvíte se něco o vytváření hraniční čáry, dále jsou zmíněny jednotlivé druhy hranic a fáze jejich stanovení, vyznačení hranice hraničními znaky, problematika hraničních dokumentů a další zajímavosti. Státní hranice jsou vytyčeny, udržovány a jinak spravovány lidmi – jsou zmíněny jednotlivé subjekty podílející se na správě hranic, zejména pak zeměměřická správa. Státní hranici spravují k tomu pověření lidé, ale daleko důležitější poslání měli v minulosti panovníci, vítězové válek a dnes politici. Druhý blok knihy (kapitoly 14 až 20) tak pojednává o klíčových vývojových etapách našich hranic, které byly upraveny rozhodnutími panovníků a zemských komisí, mírovými smlouvami a hraničními statuty. V konkrétní rovině půjde o zemské hranice Rakouska-Uherska, prvorepublikové československé hranice, okleštěné protektorátní hranice, socialistické československé hranice a současné státní hranice České republiky. Ke knize jsou připojeny přílohy – obrázková galerie, hraniční slovníček a shrnující tabulky o vývoji našich hranic od roku 1918 do současnosti.
 
Objednání: emailem na adrese zdenek.smida@email.cz , cena 250 Kč + poštovné 50 Kč.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (1-5), křest knihy na Králickém Sněžníku dne 7. prosince 2016 (6-15).
01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg
10.jpg
11.jpg
12.jpg
13.jpg
14.jpg
15.jpg
 
Z historie 10. brigády Pohraniční stráže Volary (2017)
 
Dílo mapuje historii Volarské brigády, kterážto se stala vůbec nejstarší brigádou Pohraniční stráže - její fungování je ohraničeno obdobím necelých jedenácti let (1951-1962). Útvar se sídlem ve Volarech střežil drsný úsek šumavských hor a plání, ale i vodní plochu Lipna, a to se západním Německem a Rakouskem. Dílo přibližuje, kromě nezbytných charakteristik útvaru Volary, každodenní život šumavských strážců hranic. Padesátá a šedesátá léta minulého století na Šumavě u hranic jsou samostatnou etapou šumavské historie a existence Pohraniční stráže je se Šumavou nerozlučně spjata - nenechávejme proto tuto kapitolu Šumavy bez povšimnutí a berme na vědomí, že předkládané dílo může být připomínkou toho, že svoboda pohybu nebyla vždy samozřejmostí.
 
Kniha je rozdělena do tří bloků. Po úvodní říkačce „Od Mokrůvek po Lipno“ se čtenář seznámí (kapitoly 2 až 8) s povšechnou historií Volarské brigády. Ještě než Pohraniční stráž zaujala v roce 1951 sestavu, bylo třeba mnoho příprav pro nový (vojskový) systém střežení hranic - zejména pak musely být v zimě let 1950/1951 vybudovány dřevěné baráky v šumavských horách u hranic. O těžkostech této výstavby mnohé vypoví řádky ze zažloutlých stránek kronik pohraničních rot. Dále jsou zmíněny vybrané charakteristiky Volarské brigády, dozvíte se něco o výkonu služby, přípravě a ochraně státních hranic, o kultuře a sportu pohraničníků, o jejich stycích s obyvatelstvem čímž se upevňovala družba mezi pohraničníky a obyvateli pohraničních vesniček a v neposlední řadě je povídáno též o nechvalně proslulém elektrifikovaném drátěném zátarasu, který byl základním technickým prvkem zabezpečení hranic v 50. a 60. letech. Druhý blok knihy (kapitoly 9 až 13) představuje autorem utříděnou sestavu a charakteristiku všech 22 pohraničních rot, které se v proměnách doby u útvaru Volary dislokovaly. Vskutku velmi cenným svědectvím oné doby jsou vzpomínky bývalých příslušníků jednotek Volarské brigády, které jsou obsaženy u poloviny pohraničních rot z celé sestavy dislokace. Mezi nimi nechybí můj děda Václav, který sloužil na jedné z rot útvaru Volary v 50. letech. Třetí blok knihy je vlastně obrazovou a tabulkovou přílohou. Zejména pak obrazová příloha (čítající více než 170 obrázků, fotografií, map a plánků, malůvek z kronik a dalších obrazových materiálů) představuje unikátní utříděný archiv z období 50. a 60. let na Šumavě u útvaru Volary. Jakýmsi bonusem je poslední kapitola č. 14 (Pohraniční stráž a filmová Šumava), která shrnuje filmová místa kultovního filmu Král Šumavy a filmové trilogie s Tomášem Holým.
 
Jelikož kniha je de facto utříděnou kompilací archivních dokumentů a vzpomínek pamětníků, považuji za nezbytné uvést obecné zdroje čerpání a sbírání informací. Mezi ty základní patří archivní fondy Archivu bezpečnostních složek, kroniky pohraničních rot, vzpomínky a výpovědi bývalých pohraničníků Volarské a Sušické brigády, vybraná šumavská literatura a v neposlední řadě odborné texty o Pohraniční stráži. Mnohé věci jsem měl možnost si ověřit a konfrontovat přímo v terénu - pozůstatky všech 22 pohraničních rot, linie elektrifikovaného drátěného zátarasu a terén šumavského pohraničí - tyto nálezy a jejich odůvodnění mají v knize taktéž svoje místo.
 
Objednání: emailem na adrese zdenek.smida@email.cz , cena 250 Kč + poštovné 50 Kč.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (16-18), s knihou na Bučině dne 9. září 2017 (19).
16.jpg
17.jpg
18.jpg
19.jpg
 
Almanach československých státních hranic 1918-1938 (2018)
 
Dílo ve formátu A4 je ve své podstatě obrazovou publikací ke 100. výročí vzniku Československé republiky. Po vzniku republiky a dalších nástupnických států v Evropě byla spuštěna obrovská mašinerie činů a událostí, kdy státy musely svá státní území a uplatňovanou moc v nich zlegalizovat. Prozatímní opanování území, roztržky místních orgánů a řešení situací vojenskými operacemi. Tyto skutky byly tolerovány do té doby, než po skončení mírových konferencí ve Francii byly podepsány mírové smlouvy a v nich v hrubých rysech stanoveny státní hranice. Následovalo rozhraničení státního území a omezníkování státních hranic v terénu. Československá republika měla po roce 1918 pět sousedů a celkovou délku státní hranice přes 4 100 kilometrů. Takřka dvacet let probíhaly rozhraničovací práce počínaje pochůzkami a vytyčením hranice kolíky, přes jejich omezníkování a konče podpisem hraničních smluv. Cílem této publikace je textově, ale především pak v obrazech podat informace o tom, co se v době tzv. První republiky (1918-1938) na státních hranicích se sousedními státy odehrávalo.
 
Publikace je rozdělena na dvě části. Ta menší, textová část, popisuje jednotlivé fáze stanovení československých státních hranic - proces alokace, delimitační a demarkační proces, a konečně proces přijetí hraničních smluv mezi smluvními partnery. Stěžejním obsahem díla je druhá část, která svou strukturou navazuje na část první a skládá se z rozsáhlého obrazového materiálu v podobě dobových fotografií, hraničních dokumentů a smluv. Těžištěm obrazové dokumentace jsou archiválie zapůjčené z Hraničního archivu Ministerstva vnitra České republiky. Z nich je značná část věnována hranici s Německem v pruském dílu (dnes hranice s Polskem, která byla v 50. letech ještě navíc napřímena pro její přehlednost a ostrahu) a hranici s Polskem (dnes převážná část slovensko-polské hranice a část území Ukrajiny coby historické území Podkarpatské Rusi). Ostatní obrazové materiály pocházejí z archivů dalších státních institucí a soukromých osob. Jakýmsi bonusem je kapitolka „Státní hranice 100 let poté“ - vypovídá o tom, jak lze zájem o problematiku našich státních hranic pojmout v současnosti, tedy 100 let po vzniku Československé republiky.
 
Nechť je obrazové médium připomínkou jedné kapitoly dějin našeho státu a památkou na všechny pracovníky zainteresovaných do prvorepublikových rozhraničovacích prací, kteří při vypětí všech fyzických a duševních schopností museli zdárně vykonat své úkoly. Obrazové médium je zároveň hodnověrným dokladem prvorepublikového rázu našeho pohraničí - doby, kdy hranici protínaly jednoduché silničky, lesní pěšinky a kamenné mostky, stály zde objekty (celní úřady, mlýny, hostince, turistické chaty nebo rovnou celé vesnice), tyčily se tu hraniční orientační sloupy a triangulační věže, a celkově byl ráz krajiny vskutku panenský.
 
Objednání: emailem na adrese zdenek.smida@email.cz , cena 290 Kč + poštovné 60 Kč.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (20-21).
20.jpg
21.jpg
 
Tajemství šumavské hranice (2019)
 
Výpravná publikace pojednává o historii hranice na Šumavě od středověku po současnost. Seznamuje čtenáře se všemi klíčovými vývojovými etapami šumavských hranic, které byly upraveny rozhodnutími panovníků a zemských komisí, mírovými smlouvami a moderními hraničními dohodami. Na jednotlivé historické etapy (kapitoly 1 až 8) navazují další souvislosti spjaté se šumavskou hranicí. Patří sem například povídání o kolonizaci pohraničí, pašeráctví a pytláctví, předválečných turistických možnostech a v neposlední řadě o vybraných teoretických otázkách spjatých s hranicemi. Druhá část díla rozebírá v časové ose jednotlivé lokality Šumavy na hranicích a v pohraničí. Čtenář tak putuje textem i obrazem od Královského hvozdu přes Železnorudsko, Prášilsko, Modravsko, Pláně a údolí, Trojmezenský prales až k Lipensku. Na lokality (kapitoly 9 až 14) navazují souvislosti, tady v podobě příhraničních zaniklých osad a samot. Ke knize je připojena příloha ve formě katalogu historických hraničních znaků na Šumavě.
 
Publikace přišla na knižní trh na podzim roku 2019, tedy v době, kdy jsme si připomněli 30. výročí pádu komunistického režimu. Na Šumavě je tento dějinný milník spojen se zrušením drátěných zátarasů - tzv. železné opony. Kniha na toto pamatuje a prezentuje dva časové úseky. Tím prvním je historie zdejší Pohraniční stráže a umístění jejích rot. Druhé období, devadesátá léta minulého století, jsou ve znamení zásadních změn - je vybudována soustava turistických přechodových míst a součinností tří států je osazen nový trojstátní znak. Trojmezník pod Plechým je největším a turisticky nejnavštěvovanějším hraničním znakem na Šumavě - čtenář se o něm dozví zajímavosti a podívá na jeho dopravu a osazení pomocí vrtulníku.
 
Objednání: knihu lze zakoupit v e-shopu plzeňského nakladatelství Starý most, dále v regionálních knihkupectvích a internetových obchodech. Celostátní distribuci zajišťuje Kosmas.
 
 
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: obálka a obsah (22-24).
22.jpg
23.jpg
24.jpg