Hraniční znaky

Hraniční znaky vyznačují v terénu státní hranice. Vyznačením státní hranice hraničními znaky je vizuálně vymezen a geodeticky zajištěn rozsah státního území. Hraniční znaky jsou zpravidla umístěny tak, aby z jednoho hraničního znaku bylo vidět na oba sousední hraniční znaky. Druhy hraničních znaků, jejich tvary, rozměry a další úprava s nimi spojená, je určena v hraničních dokumentárních dílech zúčastněných států popřípadě dalších dokumentech.

 

Z hlediska třídění je hraniční znak širším termínem. Hraniční znak zahrnuje všechny značky, které přímo nebo nepřímo vyznačují státní hranici a jsou zaneseny do hraničního dokumentárního díla. Hraniční znaky lze utřídit do klasifikace:

 

1) Typické hraniční mezníky

2) Atypické hraniční mezníky a historické hraniční mezníky

3) Hraniční znaky zanesené do přírodních a umělých útvarů

4) Hraniční sloupy a hraniční kůly

5) Zvláštní skupina hraničních znaků

 

Typické hraniční mezníky

 

Nejpočetnější skupinou hraničních znaků jsou hraniční mezníky. Jsou opracované z kamene ve tvaru hranolu.

 

Hraniční mezník má následující strukturu:

 

a) povrchová (nadzemní) část, kterou vidíme v terénu – je opracovaná, natřená a opatřena černými značkami (iniciály států, číslo mezníku, hraniční křížek a rysky),

 

b) podzemní část, která spočívá v zemi – je hrubě opracována a zpravidla má stejnou výšku jako povrchová část,

 

c) zpravidla též podzemní stabilizace – geodeticky zajištěná značka umístěná pod hraniční mezník, podzemní stabilizace je promítnuta na povrch hraničního mezníku do podoby křížku, oba křížky (na vršku hraničního mezníku a v podzemí) jsou umístěny centricky nad sebou, podzemní stabilizace má tvar zpravidla žulové, keramické nebo porcelánové desky, drenážní trubky.

 

Pokud by byl odstraněn mezník například v důsledku jeho eroze, podemletí, případně nedbalostí či úmyslně, je možné vyhledat podzemní stabilizaci a mezník umístit na původní místo – propojit centricky oba křížky, tj. propojit podzemní stabilizaci s nadzemní stabilizací.  Pokud by byla odstraněním mezníku výrazně poškozena i podzemní stabilizace, bylo by znovuosazení mezníku komplikovanější – bylo by třeba usadit mezník i podzemní stabilizátor.

 

Hraniční mezníky se člení – podle toho mají odlišné rozměry a systematiku číslování. Členění hraničních mezníků popíši na státní hranici s Německem v bavorském díle hranic, které odpovídá obecnému členění teorie státních hranic. Hraniční mezníky se dělí na:

 

a) Základní - Označují počátek (a konec) každého úseku, na které jsou státní hranice s jednotlivými státy rozděleny. Počet základních hraničních mezníků se tak odvíjí od počtu úseků hranice se zúčastněným státem (česko-bavorská hranice má 12 úseků). Základní mezníky jsou číslovány ve tvaru zlomku, v jehož čitateli je číslo daného hraničního úseku uvedeného římskou číslicí a ve jmenovateli arabské číslo 1.

 

b) Hlavní - Hlavní hraniční mezníky označují hlavní změny směrů hraniční čáry, dále významné a daleko viditelné body (kóty) v terénu, průseky s důležitými komunikacemi, začátek a konec míst kde vodní tok tvoří hranici a další charakteristické body jež území markantně člení. Jejich počet je odvislý právě existencí význačných míst v terénu. Hlavní mezníky jsou číslovány průběžně v každém hraničním úseku arabskými číslicemi, počínaje číslem 2.

 

c) Mezilehlé - Mezilehlé hraniční mezníky jsou zastoupeny nejpočetněji. Označují (méně důležité) body hraniční čáry respektive označují všechny ostatní body hraniční čáry, které nejsou vyznačené hlavními hraničními mezníky. Mezilehlé mezníky jsou číslovány průběžně ve tvaru zlomku. V čitateli je arabské číslo předcházejícího hlavního mezníku a ve jmenovateli pořadové arabské číslo mezilehlého mezníku.

 

d) Doplňkové - Doplňovací hraniční mezníky mají pomocný charakter. Použijí se tam, kde státní hranice probíhá příliš klikatě nebo zvolna zatáčí, dále v případech vyznačení společných hraničních cest. Doplňovací hraniční mezník se může kdykoliv vložit mezi ostatní hraniční mezníky, aniž by byla dotčena jejich systematika číslování. Číslování doplňovacích mezníků na česko-bavorské hranici se skládá z čísla, které je totožné s označením předcházejícího mezilehlého nebo hlavního mezníku a dále ze zlomku, v jehož čitateli je arabské číslo 0 a ve jmenovateli pořadové arabské číslo doplňovacího mezníku. Z doplňovacích hraničních mezníků je vyčleněna zvláštní skupina mezníků – tzv. běhounů, které jsou označeny pouze hraničním křížkem a vyznačují zpravidla okraje hraničních cest.

 

Rozměry jednotlivých druhů mezníků, i když jsou tyto uvedeny v hraničním dokumentárním díle, nemá smysl uvádět. V terénu totiž spatřujeme mezníky různých velikostí bez obecného zřetele uvedeného v hraničním dokumentárním díle. Obecně lze shrnout, že velikost mezníku je odvislá od jeho „důležitosti a role“ v terénu – nejvyšší a nejširší jsou mezníky základní a hlavní, nižší jsou naopak mezilehlé a doplňkové.

 

Atypické hraniční mezníky a historické hraniční mezníky

 

Atypické hraniční mezníky jsou ty, které nemají tvar pravidelného hranolu, tj. jsou opracovány do různých tvarů a velikostí. Jde většinou o mezníky z původního vyznačení hranic. Hovoříme-li o meznících z původního vyznačení hranic, máme tím na mysli i historické hraniční mezníky.

 

Na meznících z původního vyznačení hranic jsou mnohdy viditelné vytesané nápisy, které odkazují do historie. Například na česko-bavorské hranici nacházíme iniciály Českého království a Bavorského kurfiřtství (království), na česko-polské hranici zase písmeno D (Deutschland), ke kterému se po 2. světové válce přisekala nožička, aby vzniklo písmeno P.

 

Je potřeba zdůraznit, že ne všechny atypické hraniční mezníky z původní demarkace musejí vyznačovat státní hranici, tj. být natřené s číslem a zanesené do hraničního dokumentárního díla. I když to není příliš časté, lze v terénu vypozorovat u hraniční čáry mezníky, které obnoveny nebyly. Mohou volně stát v krajině nebo být povalené na zem.

 

Hraniční znaky zanesené do přírodních a umělých útvarů

 

Zejména v horách nacházíme při státní hranici přírodní překážky – skály a balvany. Umístění respektive zanesení hraničního znaku do takového přírodního útvaru se přímo nabízí. Takovýto hraniční znak je s přírodním útvarem pevně spojen – není zde zapotřebí podzemního stabilizátoru jako u mezníku.  Hraniční znak může mít mnoho podob. Zpravidla jde o kamennou desku zabetonovanou do skály nebo o nátěr do balvanu a přitesání (zvýraznění) značek do plochy nátěru. Mezi hraniční znaky zanesené do přírodních útvarů lze zařadit i hraniční mezníky vsazené do skály nebo balvanu jelikož zde absentuje typičnost mezníku – chybí zde jeho podzemní část a podzemní stabilizátor.

 

Druhou kategorií jsou hraniční znaky zasazené do útvarů vytvořených člověkem. Typickým příkladem jsou situace, kdy hraniční čára protíná hraniční přechody nebo probíhá po společné zpevněné cestě. V tomto případě jsou hraniční znaky zasazené do pozemních komunikací a hraničních cest. Další variantou je státní hranice protínající stavbu – tento případ lze vypozorovat u hraničního nádraží Železná Ruda-Alžbětín.

 

Hraniční sloupy a hraniční kůly

 

Hraniční sloupy lze definovat jako hraniční znaky, které vzhledem k výšce a markantnosti lze za sloupy označit. Hraniční sloupy v minulosti vyznačovaly státní hranici československo-sovětskou. Hraniční sloupy při české státní hranici jsou spíše vzácností – jsou pozůstatkem původní demarkace. Jeden takový se nachází na kótě Biskupská kupa, další lze vypozorovat u hraničního přechodu Kyselov/Aigen im Mühlkreis.

 

Hraniční kůly jako hraniční znaky mají v terénu ryze praktický cíl. Zpřehledňují průběh hranice v zátopových, zamokřených či jinak nepřehledných oblastech. Do obsahu pojmu hraniční kůl bych zařadil všechny tyče, kůly a sloupky, které vyznačují státní hranici podle hraničního dokumentárního díla. Hraniční kůly mohou být z kovu, dřeva nebo plastu. Hraniční kůly lze vypozorovat například v zátopové oblasti Lipenské přehrady anebo v zamokřených oblastech česko-bavorské hranice.

 

Zvláštní skupina hraničních znaků

 

Zvláštní skupinou jsou hraniční znaky trojmezní vyznačující styk tří státních hranic. Pokud je tento styk vyznačen přímo jedním hraničním znakem, jedná se zpravidla o trojboký markantní monolit popřípadě sloup nebo žulový válec. Nachází-li se trojmezní bod například v řece, použijí se tři monolity nebo markantní hraniční mezníky, každý se pak nachází na území příslušného státu.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: STRUKTURA HRANIČNÍCH MEZNÍKŮ / na hranici s Německem (1-2), na hranici s Rakouskem (3-4), na hranici s Polskem (5-6), na hranici se Slovenskem (7), podzemní stabilizace na hranici s Rakouskem (8-9, zdroj 9: Vladimír Láník), podzemní stabilizace na hranici s Polskem (10, zdroj: česko-polské hraniční dokumentární dílo), exponáty vztahující se k tématu v Muzeum Policie ČR (11-19). ČLENĚNÍ HRANIČNÍCH MEZNÍKŮ A JEJICH ČÍSLOVÁNÍ / na hranici se Saskem (20-23, z toho základní 20, hlavní 21, mezilehlý 22, doplňkový 23), na hranici s Bavorskem (24-29, z toho přehled všech základních hraničních znaků 24, základní 25, hlavní 26, mezilehlý 27, doplňkový 28, běhoun 29), na hranici s Rakouskem (30-32, základní 30, hlavní 31, mezilehlý 32), na hranici s Polskem (33-36, hlavní vyznačující počátek úseku 33, hlavní 34, pomocný 35, doplňkový 36), na hranici se Slovenskem (37-40, z toho základní 37, hlavní 38, mezilehlý 39, doplňkový 40). ATYPICKÉ A HISTORICKÉ HRANIČNÍ MEZNÍKY / na hranici s Německem (41-53, z toho mimo hraniční linii 53), na hranici s Rakouskem (54-58, z toho mimo hraniční linii 58), na hranici s Polskem (59-67, z toho mimo hraniční linii 67), na hranici se Slovenskem (68-69). HRANIČNÍ ZNAKY ZANESENÉ DO PŘÍRODNÍCH A UMĚLÝCH ÚTVARŮ / na hranici s Německem (70-88), na hranici s Rakouskem (89-97, z toho Bota 89, Ořech 90, Tank 91, Kámen jedničkářů 92, hora Plechý 93), na hranici s Polskem (98-100). HRANIČNÍ SLOUPY A HRANIČNÍ KŮLY / hraniční sloup na Biskupské kupě (101), hraniční sloup u hraničního přechodu Kyselov/Aigen im Mühlkreis (102), hraniční sloup na Králickém Sněžníku (103), hraniční kůly (104-106, z toho na hranici s Německem 104, na hranici s Rakouskem 105, na hranici se Slovenskem 106). POŠKOZENÉ HRANIČNÍ MEZNÍKY / na hranici s Rakouskem (107-108), na hranici s Polskem (109-116).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz