Hraniční znaky a terminologie

Běžně se setkáváme s těmito termíny státních hranic: hraniční znak – hraniční mezník – hraniční kámen – hraniční patník – hraničník – hranečník – hraniční milník. Jak přistupovat k těmto termínům?

 

Odborná teorie státní hranice obecně pracuje s pojmem hraničního znaku a hraničního mezníku. Pod hraničním znakem si představujeme v širším slova smyslu jakékoliv hraniční značení, které přímo nebo nepřímo vyznačuje státní hranici, má své úřední číslo a jeho polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla. V užším slova smyslu je hraniční znak jedním z druhů hraničního značení – například hraniční znak ve skále nebo hraniční znak zanesený do pozemní komunikace.

 

Hraniční mezník je nejpočetnějším a zároveň tradičním hraničním značením. Je to opracovaný kámen a ve tvaru hranolu.

 

Hraniční mezník bývá nahrazován i pojmem hraniční kámen. Dle mého mínění toto lze akceptovat, i když označení hraniční kámen bych spíše směřoval k atypickým hraničním mezníkům z původní demarkace mající zároveň historickou hodnotu. V tomto směru pak lze hovořit o historických hraničních kamenech.

 

Dále je hraniční mezník nahrazován pojmem hraniční patník. Pojem hraničního patníku už bych nepoužíval u státních hranic vůbec. Umístění a užití patníků směřuje spíše k okrajům cest a silnic. A za druhé, v historii plnily patníky funkci pro snazší nasedání a sesedání z koně a později jakéhosi svodidla u silnic. S hranicí tak nemá patník nic společného.

 

Hraničníkem bych pojmenoval hraniční mezník, který je markantní a zároveň rozhraničuje významná území. Takovými územími mohou být historická trojmezí nebo jinak významná místa – například se zde výrazně lomí hranice. Své tvrzení opírám i o příklad. V Rychlebských horách se nachází turistické rozcestí pojmenované jako Smrk-hraničník. Zdejší hraniční mezník č. III/43, který vyjadřuje historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska a výrazně lomí směr hranice, je markantní a má netypickou vrcholovou stříšku.

 

Hranečník je ryze historické označení pro hraniční mezník s velmi širokými stěnami. Při české státní hranici jsem se s takovýmto rozměrným mezníkem nesetkal.

 

Setkal jsem se i s pojmem hraničního milníku. Milník nemá s hraničním mezníkem nic společného. Pokud se budeme držet státní hranice, tak milníky lze vypozorovat zpravidla u hraničních přechodů a významných hraničních rozcestí. Milníky vyznačují vzdálenost od výchozího místa (v našem případě státní hranice) do místa spádového či nějakého významného centra, města.

 

Z výše uvedeného vyplynulo, že prakticky zejména pro hraniční mezník je užívána celá řada podobných si výrazů. Určitě lze vzpomenout i další označení jako například mezní kámen, kamenný mezník aj. Lze tyto a další výrazy použít, avšak, pokud možno vždy se zřetelem ke konkrétnímu hraničnímu znaku. 

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraničník v Rychlebských horách (1), hranečník na československo-polské hranici (2, zdroj: Jaroslav Sovinský / Státní hranice Československa a České republiky), hraniční sloup na československo-německé hranici u Osoblahy (3, zdroj: Jaroslav Sovinský / Státní hranice Československa a České republiky), milník (4-5).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz