Státní hranice a literatura

Literatura o státních hranicích byla a je na knižním trhu nedostatkovým zbožím. I přesto ale prázdná místa zaplněna byla. Rád bych ve stručnosti díla z vlastní hraniční knihovničky představil a uvedl k nim pár poznámek.

 

Prvním a zároveň nejobsáhlejším dílem je kniha „Státní hranice Československa a České republiky“ od Jaroslava Sovinského, která vyšla v roce 2005. Publikace se člení do čtyř kapitol a v podstatě komplexně zahrnuje historii a současnost našich státních hranic. První kapitola směřuje k rozboru pojmů a termínů státních hranic. Druhou kapitolou již autor otevírá historický rozbor událostí, smluv a hranic od vzniku Československé republiky až po zánik česko-slovenské federace v roce 1992. Třetí kapitola svoji strukturou navazuje na druhou, zde se autor věnuje výkladu od vzniku České republiky až po stav v začátku 21. století. Čtvrtá kapitola je věnována vývoji ústavní úpravy státního území. Lze objektivně konstatovat, že kniha je z hlediska nasbíraných a utříděných dat velice hodnotným dílem. Autor je odborník v oblasti práva (a můj učitel z olomoucké právnické fakulty) a jeho publikace byla zpracována jako doktorská práce, snad možná v důsledku toho je pro laického čtenáře hůře stravitelná. Součástí knihy je více než 60 stran vysvětlujících poznámek a čtyřicetistránková obrazová příloha obsahující cenné fotografie z hraničního archivu Ministerstva vnitra.

 

Druhým dílem v pořadí je kniha „Hry o hranice“ od Čeňka M. Kadlece, který pracoval v hraničních komisích se všemi sousedními státy našich hranic a svoji pracovní činnost doplňoval zájmem o historii našich hranic. Kniha se člení do šesti kapitol a jak už napovídá její název, obsah kapitol je směřován k územním změnám od historických počátků našich hranic až po současnost. Značná pozornost je věnována tzv. mnichovské otázce a poválečné obnově hranic. Utříděný rozbor územních změn je výsledkem autorova bádání v hraničním archivu Ministerstva vnitra a dalších archivech, studia příslušných smluv, psaní odborných článků aj. To vše podtrhuje jeho nemalý zájem o toto téma. Kniha vyšla v roce 2001. Je čtivá, avšak i zde platí, že pro laického čtenáře je hůře stravitelná. Dílo je uzavřeno obrazovou a mapovou přílohou – jsou zde vyobrazeny vybrané historické a jinak zajímavé hraniční znaky, dále autorem ručně kreslené mapky a plánky.

 

Třetí kniha s názvem „Vývoj českých státních hranic“ je mým výtvorem a navazuje na předchozí dvě úspěšná díla Jaroslava Sovinského a Čeňka M. Kadlece. Kniha je rozdělena do dvou bloků. První blok knihy (kapitoly 1 až 13) se zabývají povšechnou teorií státních hranic - čtenář se něco dozví o vytváření hraniční čáry, dále jsou zmíněny jednotlivé druhy hranic a fáze jejich stanovení, vyznačení hranice hraničními znaky, problematika hraničních dokumentů a další zajímavosti. Státní hranice jsou vytyčeny, udržovány a jinak spravovány lidmi – jsou zmíněny jednotlivé subjekty podílející se na správě hranic, zejména pak zeměměřická správa. Státní hranici spravují k tomu pověření lidé, ale daleko důležitější poslání měli v minulosti panovníci, vítězové válek a dnes politici. Druhý blok knihy (kapitoly 14 až 20) tak pojednává o klíčových vývojových etapách našich hranic, které byly upraveny rozhodnutími panovníků a zemských komisí, mírovými smlouvami a hraničními statuty. V konkrétní rovině půjde o zemské hranice Rakouska-Uherska, prvorepublikové československé hranice, okleštěné protektorátní hranice, socialistické československé hranice a současné státní hranice České republiky. Ke knize jsou připojeny přílohy – obrázková galerie, hraniční slovníček a shrnující tabulky o vývoji našich hranic od roku 1918 do současnosti. Kniha vyšla v roce 2016. Ukázky z knihy a její objednání - ZDE.

 

Další tři díla byla vydána v období od 50. do 80. let minulého století výhradně pro služební potřeby pracovníků na státních hranicích. Karel Hartl v roce 1983 napsal knihu „Právo a státní hranice ČSSR.“ Autor v době sepsání publikace působil jako ředitel kanceláře hlavního hraničního zmocněnce na Hlavní správě Pohraniční stráže a ochrany státních hranic. Dílo, členící se na 11 kapitol, je ryze teoretickým průvodcem po státních hranicích. V podstatě lze konstatovat, že kniha má dvě části souvislostí. Zatímco první část směřuje do vybraných problémových okruhů (průběh a vyznačování hranice, hraniční vody, správa státních hranic aj.), druhý blok se zabývá socialistickým právem a režimem na státních hranicích. Kniha je čtivá a ke čtenáři sdílná, je uzavřena přílohou s výčtem mezinárodních smluv a právních předpisů vztahujících se k problematice.

 

Ministerstvo vnitra v roce 1959 vydalo brožurku s názvem „Státní hranice Československé republiky.“ Nápis „Výhradně pro služební potřebu!“ dává poznat, že brožurka bude metodickým materiálem pro pracovníky zabývající se činností státní hranice. I obsah díla tomu odpovídá. Kromě nezbytné základní teorie jsou zde regulovány systematiky, postupy a některé odbornější aspekty, které směřují právě  k výkonu činností na státních hranicích (například postupy při vyznačování průběhu hranic nebo typologie číslování hraničních znaků). Více než třicetistránková obrazová část metodické příručky obsahuje zejména vzory hraničních znaků včetně jejich rozměrů, a to na každé hranici se zúčastněným státem, dále vyznačení měřických bodů a situační obrázky v krajině s vyobrazením průběhu hranice.

 

Autorem další socialistické publikace je opět Karel Hartl. Kniha s názvem „Příručka pro hraniční zmocněnce“ byla vydána v roce 1980. Jak již název vypovídá, dílo je již ryze odborné a je směřováno k rukám hraničních zmocněnců. Obsah díla poukazuje na práci hraničních zmocněnců – jejich kompetence, šetření a řešení událostí na státních hranicích, předávání informací aj. V přílohové části jsou mimo jiné zmíněny některé z právních předpisů a dalších aktů k problematice a též vyobrazeny vzory protokolů o předání osob, o prošetřování případů škod, z konference hraničních zmocněnců.

 

Poslední kniha, kterou bych rád zmínil, odbíhá k významnému aspektu, který od pradávna ke hranicím patřil. Již od prvopočátku formování (našeho) státu vznikala myšlenka, že každé společenské zřízení a generace v něm, má potřebu vyhodnocovat vlastní hodnoty, ideje a působení vlivů sousedních států. Již od dob Českého království střežili zemské hranice Králováci nebo Chodové, v průběhu minulého století je vystřídali uniformované sbory Finanční stráže nebo Pohraniční stráže. V roce 2010 vzniklo dílo „Ve šlépějích Chodů“ jako sborník příspěvků kolektivu Klubu českého pohraničí. Kniha mapuje systémy ochrany státních hranic od vzniku Československa v roce 1918 až po začátek 90. let 20. století. Dílo je psáno velice čtivě a sdílně. Citlivé pasáže (zejména o Pohraniční stráži) jsou psány bez ideologického smýšlení. Kniha je doplněna o bohatou textovou a obrazovou přílohu.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz