Hraniční orientační sloupy

Dne 19. ledna 1923 byl vydán ministerstvem veřejných prací výnos č. 59.385/XIIIa. Tento výnos měl vyřešit nedostatečné značení na hraničních přechodech. Následně bylo v československém pohraničí identifikováno a popsáno 366 komunikací, protínajících tehdejší československou hranici. Z těchto přechodových míst bylo třeba vytipovat ty, které by bylo vhodné označit symboly státu – tzv. hraničními orientačními sloupy.

 

Dne 23. dubna 1923 zasedala meziministerská komise pro věci hraniční, které předsedal Ing. Václav Roubík. Předmětem jednání bylo postavení hraničních orientačních sloupů se státním znakem na přechodech silnic přes hranice Československé republiky. Tímto zasedáním došlo k završení náročné kontrolní a hodnotící činnosti, která tomu bezprostředně předcházela. Následným hlasováním komise bylo stanoveno, aby hraniční orientační sloupy se státním znakem sloužily toliko k označení státní svrchovanosti a jakákoliv jiná označení (sloužící například k celním účelům) aby byla provedena zcela odděleně.

 

První vypravení a převzetí 70 ks zhotovených sloupů na místa určení, bylo provedeno v srpnu 1925. V první fázi (do konce roku 1927) bylo na československých hranicích umístěno 215 ks hraničních orientačních sloupů. K dalšímu osazování následně docházelo v souvislosti se zřizováním nových celních cest, a to již v první polovině roku 1927. Jaký byl celkový počet hraničních orientačních sloupů umístěných na československých státních hranicích? Petr Voborník odkazuje na ministerskou dokumentaci, ze které by mělo být patrno umístění celkem 232 ks sloupů.

 

Pohnutý osud hraničních orientačních sloupů nastal při záboru pohraničí v souvislosti s Mnichovskými událostmi na podzim roku 1938 – sloupy byly ničeny, poškozovány a přemalovávány barvami. Takto byly hraniční orientační sloupy systematicky likvidovány po celém obvodu tehdejší československé státní hranice a mnohdy končily za hranicemi našeho státu jako smutné trofeje aktérů nastalých událostí. Po skončení 2. světové války a obnovení československého pohraničí již k osazování hraničních orientačních sloupů na státní hranice nedošlo. Dnes se s hraničními orientačními sloupy můžeme na linii bývalé československé státní hranice ojediněle setkat – v jejich dochované, neúplné podobě či ve věrné kopii, zhotovené úsilím nadšenců a milovníků historie.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční orientační sloupy na českých státních hranicích (1-3, z toho u Nových Vilémovic v Rychlebských horách 1, na hraničním přechodu Jaroslavice/Zwingendorf 2, na hraničním přechodu Potůčky/Johanngeorgenstadt 3).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz