Hranice s Rumunskem

Sévreská mírová smlouva nenabyla působnosti, a proto muselo být provedeno náhradní opatření co do určení a vyznačení československo-rumunské státní hranice. Opatření učinila Pařížská konference velvyslanců, která rozhodnutím ze dne 7. února 1923 povolala československo-maďarskou delimitační komisi k určení hranice československo-rumunské. Maďarský delegát byl pochopitelně v této komisi nahrazen delegátem rumunským. Takto zřízená československo-rumunská delimitační komise zahájila svou činnost v březnu téhož roku a skončila ji podpisem hraničního díla dne 20. července 1926.

 

Rozhraničovací práce byly završeny podpisem československo-rumunského hraničního statutu v podobě Úmluvy o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a královstvím Rumunským (podepsána v Praze dne 15. července 1930, publikována pod č. 31/1936 Sb. z. a n.).

 

V řeči čísel a Trojmezí

 

Celková délka československo-rumunských hranic činila 201 km o 5 hraničních úsecích. Celkem bylo osazeno přibližně 3 500 hraničních znaků.

 

Trojmezní body: kóta 123 u Magosligetu (s Maďarskem) – karpatská kóta 1 655 Stoh (s Polskem).

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Aklín/Halmeu (1, zdroj: codyprint.cz), hraniční přechod Fertešalmaš/Halmeu (2, zdroj: codyprint.cz), trojmezí s Polskem (3-5, zdroj 4-5: codyprint.cz).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz