Hranice s Rakouskem

Úprava československo-rakouských hranic byla završena Úmluvou mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách (podepsána v Praze dne 10. března 1921, publikována pod č. 288/1922 Sb. z. a n.).

 

Československo-rakouská delimitační komise se ustavila v červenci roku 1920. Po rozhraničovacích pracích a vyhotovení hraniční dokumentace byl dne 19. května 1923 sepsán o výsledku práce příslušný protokol. Posléze byl uzavřen mezi státy hraniční statut v podobě Smlouvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě právních poměrů na státní hranici (podepsána v Praze 12. prosince 1928, publikována pod č. 139/1930 Sb. z. a n.).

 

Instrukce pro rozhraničovací práce

 

Podrobné postupy rozhraničovacích prací na hranici s Rakouskem jsou popsány ve čtvrté části Instrukce pro rozhraničovací práce ze dne 22. července 1920, která byla vydána Konferencí velvyslanců. Zmiňme si některé pasáže.

 

Československo-rakouská hranice byla rozdělena na 12 sekcí s poukázáním na staré správní hranice, povahu hranic, ale též s ohledem na personál a pomůcky, které byly k dispozici. Než byla do příslušných plánů zanesena hraniční čára a hranice vykolíkována, byly konány tzv. politické pochůzky, které měly vedle geometrického stavu zajistit všechny právní a hospodářské poměry v hraničním území. K politickým pochůzkám byly zvány zúčastněné správní úřady, jejichž práva byla nově vzniklou hranicí dotčena, dále vlastníci nemovitostí u hranic a další fyzické a právnické osoby mající určité právo v souvislosti s nově vzniklou hranicí. Při politických pochůzkách se zjišťovala tzv. látka – průběh hranice v přírodě a veškerá práva držitelů pohraničních nemovitostí. Takto získaná látka byla „vyřízena“ buď rozhraničovací komisí anebo předána kompetentnímu správnímu orgánu k vyřešení.

 

Na základě podrobných katastrálních plánů, do nichž byla již zakreslena trasa hraniční čáry, byla hranice v přírodě vytyčena (piketována) a vyznačena kolíky. Kolíky svojí velikostí nebo barvou současně značily druh (typ) mezníku tam proponovaného. Poloha kolíků byla zanesena do katastrálního plánu s příslušným označením. Konečné ověření vykolíkované hranice bylo prováděno komisaři nezúčastněných států buď přímo v terénu nebo na předložených plánech.

 

Po ověření vykolíkované hranice a její konečné platnosti bylo přistoupeno k vymezníkování hranice. Mezníky byly voleny v typech podle jejich důležitosti a upotřebení. Mezníky jsou upraveny v následujících typech: základní (tvoří začátky sekcí hranice, jsou zhotoveny ze žuly o rozměrech 35x35x185 cm), hlavní (stavěny na význačných místech situace při charakteristické změně směru hranice, při komunikacích, při hranicích správních obvodů a významných kultur, při topograficky významných bodech aj., jsou zhotoveny ze žuly o rozměrech 25x25x140 cm), mezilehlé (označují změny směru hranice jakož i průseky s přirozenými čárami podřadné důležitosti, avšak dosti významnými, aby učinily hranici zřetelně viditelnou, jsou zhotoveny ze žuly nebo ze ztuženého betonu o rozměrech 20x20x90 cm) a doplňovací (označují méně důležité změny směru hranice jakož i průseků hraniční čáry s čárami přirozenými malé důležitosti k docílení podrobného zajištění hranice, jakož i ke zprostředkování viditelnosti hranice od mezníku k mezníku při velmi klikaté hranici, jsou zhotoveny ze žuly nebo ze ztuženého betonu o rozměrech 20x10x70 cm). Československo-rakouská instruktážní část č. IV popisuje, že základní mezníky se označily datem ratifikace mezinárodní smlouvy (16. červenec 1920 jako den, kdy Saint-Germainská mírová smlouva nabyla platnosti).

 

V řeči čísel a Trojmezí

 

Celková délka československo-rakouských hranic činila 558 km o 12 hraničních úsecích. Celkem bylo osazeno 6 670 hraničních znaků.

 

Trojmezní body: šumavské trojmezí pod Plechým (s Německem) – trojmezí u Petržalky (s Maďarskem).

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Jaroslavice/Zwingendorf (1, zdroj: Petr Voborník / Hraniční orientační sloupy Č.S.R.), hraniční přechod Český Heršlák/Deutsch Hörschlag (2), trojmezí s Maďarskem (3-4, zdroj: codyprint.cz).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz