Hranice s Polskem

U hranice s Polskem, podobně jako u hranice s Německem, musela být nejprve rozsouzena otázka rozdělení hornoslezské hranice. Jakmile se tak stalo, byla ustanovena v lednu 1920 československo-polská delimitační komise pro hlučínský úsek hranice. Komise určila hranice v terénu. Práce komise byly ukončeny dne 6. prosince 1920, kdy byl podepsán Protokol o stanovení hranice mezi Polskem a Československem, úsek Ratiboř. Po provedeném hornoslezském lidovém hlasování a konečném rozhraničení plebiscitního území mezi Polsko a Německo, „nastoupila“ na hlučínský úsek hranice delimitační komise československo-německá. Československo-německá komise pro hlučínský úsek hranice přezkoumala rozhraničovací práce československo-polské komise a stanovila československo-německou hranici Hlučínska.

 

Dalším problémovým československo-polským hraničním úsekem byla oblast Těšínska, Oravy a Spiše. Rozhraničovacími pracemi byla pověřena československo-polská delimitační komise pro úsek Těšínska, Oravy a Spiše. Vedle rozhraničení této oblasti byla tato komise později pověřena rozhraničením i na ostatních částech československo-polské hranice. Komise se ustavila v srpnu roku 1920. Do terénních prací zasáhly územní spory – nejvýznamnějším z nich byl spor o obec Javorina, která nakonec připadla Československu. Až 12. října 1927 byly práce delimitační komise skončeny a téhož dne bylo podepsáno hraniční dokumentární dílo. Je zajímavé, že do základních hraničních mezníků byly mj. vytesány státní znaky. Základní a hlavní mezníky měly v příslušných úsecích vytesány letopočty 1919 (Versailleská smlouva) nebo 1920 (rozhodnutí Konference velvyslanců) a v ostatních úsecích dva letopočty – pod iniciálou ČS letopočet 1920 (Sévreská smlouva) a pod iniciálou P letopočet 1923 (rozhraničení bývalých hranic haličsko-uherských).

 

Následovalo podepsání hraničního statutu v podobě Smlouvy o úpravě otázek vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a republikou Polskou (podepsána dne 24. září 1931 ve Gdyni). Ke hraničnímu statutu byly připojeny přílohy Protokol o delimitaci Těšínska, Oravy a Spiše a Protokol o delimitaci hranice v částech sledujících bývalé mezinárodní hranice rakousko-německé a rakousko-maďarské (oba dokumenty podepsány v Paříži dne 12. října 1927).

 

V řeči čísel a Trojmezí

 

Celková délka československo-polských hranic činila 983.7 km o 20 hraničních úsecích. Celkem bylo osazeno 8 437 hraničních znaků.

 

Trojmezní body: karpatská kóta 1 655 Stoh (s Rumunskem) – soutok Odry a Olše (s Německem).

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Polhora/Kamienna (1, zdroj: Petr Voborník / Hraniční orientační sloupy Č.S.R.), hraniční přechod Český Těšín/Cieszyn (2-3, zdroj 2: Petr Voborník / Hraniční orientační sloupy Č.S.R.), hranice v Užockém průsmyku (4, zdroj: Petr Voborník / Hraniční orientační sloupy Č.S.R.), hranice v Západních Tatrách (5), na hranici (6-13, zdroj 7-8: Jaroslav Sovinský / Státní hranice Československa a České republiky), hranice na Podkarpatské Rusi (14-15, zdroj: Jaroslav Beneš / Finanční stráž československá 1918-1938).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz