Hranice s Německem

Stanovení československo-německé hranice bylo dosti komplikované v souvislosti s rozdělením Horního Slezska mezi Československo, Německo a Polsko.

 

Po rozsouzení sporné hornoslezské hranice se velvyslanecká konference rozhodla v březnu roku 1922 ustanovit československo-německou delimitační komisi pro hlučínský úsek hranice. Hlučínská delimitační komise se ustavila v říjnu roku 1922. Měla za úkol přezkoumat hranici stanovenou v roce 1920 (v tomto roce na hlučínském úseku hranice působila československo-polská delimitační komise pro hlučínský úsek hranice, z čehož vyplývá, že úkoly československo-německé delimitační komise lze označit za práce druhého sledu) a dále určit v terénu západní hranici Hlučínska. Specifickým úkolem bylo určení trojstátního bodu Československa, Německa a Polska – trojmezí bylo určeno na soutoku Odry a Olše. Hlučínská delimitační komise své práce ukončila v březnu roku 1924. Výsledkem prací komise bylo provedení šesti změn na hlučínském úseku hranice oproti stavu z roku 1920, kdy zde působila československo-polská komise. Práce byly završeny Protokolem o stanovení hranice mezi Německem a Československem (podepsán v Praze dne 28. března 1924) a následně Smlouvou mezi republikou Československou a Německou říší o úpravě pohraničních poměrů na státní hranici, popsané v článku 83 Versailleské mírové smlouvy (podepsána v Berlíně dne 3. února 1927, publikována pod č. 145/1930 Sb. z. a n.). Oba dokumenty řešily pouze výše popsaný úsek hranice a smlouva byla považována za prozatímní do doby, než bude uzavřena všeobecná úmluva pro celou československo-německou hranici.

 

Versailleská mírová smlouva neřešila zřízení československo-německé delimitační komise pro celou délku hranic, výjimku tvořil pouze hlučínský úsek hranic. Versailleská smlouva odkazovala na hranice z roku 1914. I když tedy vyznačení mezi bývalým Rakousko-Uherskem a Německou říší existovalo, bylo vhodné jej překontrolovat, opravit, doplnit a pořídit pro celou hranici jednotné hraniční dokumentární dílo. Pro splnění těchto úkolů byla dohodou mezi Československem a Německem zřízena v dubnu roku 1926 československo-německá delimitační komise. Tato komise splnila do roku 1937 veškeré úkoly na ni kladené.

 

Prvním výsledkem rozhraničovacích prací byla smlouva týkající se pruského dílu hranic. Byla to  Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních vodních tocích a o výměně částí území v pruském dílu československo-německé hranice (podepsána v Berlíně dne 31. ledna 1930, publikována pod č. 218/1933 Sb. z. a n.). Dne 13. dubna 1934 byl pak v Berlíně podepsán Zápis o skončení hraničního dokumentárního díla pruského dílu hranic československo-německých. Druhým výsledkem prací byla smlouva dotýkající se saského a bavorského úseku hranic. Byla to Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně částí území na hranicích (podepsána v Bad Elster dne 27. září 1935, publikována pod č. 212/1937 Sb. z. a n.). Dne 8. respektive 9. listopadu 1937 byl pak v Berlíně podepsán Zápis o skončení hraničního dokumentárního díla v saském respektive v bavorském dílu hranic československo-německých.

 

V důsledku přijetí hraničních děl a skončených prací se vyhotovila komplexní mezinárodní smlouva, která měla zahrnovat celý úsek československo-německých hranic. Smlouva mezi Republikou československou a Německou říší o úpravě hraničních poměrů, podepsaná dne 12. listopadu 1937 v Berlíně, však již nenabyla mezinárodní platnosti –  smlouva nebyla do posledního dne československé svobody, tj. do 29. září 1938, ratifikována. V důsledku neratifikace hraničního statutu nebyla hraniční dokumentární díla zahrnuta v platné mezinárodní smlouvě.

 

V řeči čísel a Trojmezí

 

Celková délka československo-německých hranic činila 1 544.86 km. Celkem bylo osazeno 28 613  hraničních znaků. Z toho:

 

a) pruský úsek hranice (počátek na trojmezí v Odře a konec v řece Smědé) měl 23 hraničních úseků, délku hraniční čáry 684.08 km s 11 184 hraničními znaky,

 

b) saský úsek hranice (počátek v řece Smědé a konec v potoku Regnitz) měl 25 hraničních úseků, délku hraniční čáry 504.4 km s 11 791 hraničními znaky,

 

c) bavorský úsek hranice (počátek v potoku Regnitz a konec na trojmezí pod Plechým) měl 12 hraničních úseků, délku hraniční čáry 356.38 km s 5 638 hraničními znaky.

 

Trojmezní body: soutok Odry a Olše (s Polskem) – šumavské trojmezí pod Plechým (s Rakouskem).

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: hraniční přechod Janovice/Oberwüstegiersdorf (1, zdroj: Petr Voborník / Hraniční orientační sloupy Č.S.R.), hraniční přechod Rusín/Roben (2, zdroj: Petr Voborník / Hraniční orientační sloupy Č.S.R.), hraniční přechod Střeble/Frankenreuth (3), hraniční přechod Bučina/Finsterau (4), hraniční přechod Folmava/Furth im Wald (5), hranice u Javorníku (6, zdroj: Jaroslav Sovinský / Státní hranice Československa a České republiky), hranice u Bílé Vody (7, zdroj: Jaroslav Sovinský / Státní hranice Československa a České republiky), hranice u Hřenska (8), trojmezí s Rakouskem (9-11, z toho pohled z české strany 9, z německé strany 10, z rakouské strany 11).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz