Hranice s Maďarskem

Československo-maďarská delimitační komise se ustanovila v červenci roku 1921. Komise provedla přezkoumání hranice – výsledkem bylo, že hranice popsaná v Trianonské mírové smlouvě vyhovuje spravedlnosti. Výjimkou byl jen tzv. šalgotarjánský úsek, kde se komise neshodla na nové hraniční čáře. Věc byla postoupena Radě Společnosti národů, která v dubnu 1923 vydala arbitrážní výrok, který stanovil hranice v dotčeném úseku zcela jinak oproti ustanovení v Trianonské mírové smlouvě. V důsledku toho Československo přišlo o část území.

 

Dne 15. května 1925 československo-maďarská delimitační komise skončila svoji činnost podepsáním hraničního dokumentárního díla. Posléze byla uzavřena Úmluva o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a královstvím Maďarským (podepsána dne 14. listopadu 1928 v Praze, publikována pod č. 8/1931 Sb. z. a n.).

 

V řeči čísel a Trojmezí

 

Celková délka československo-maďarských hranic činila 832 km o 27 hraničních úsecích. Celkem bylo osazeno přibližně 9 500 hraničních znaků.

 

Trojmezní body: trojmezí u Petržalky (s Rakouskem) – kóta 123 u Magosligetu (s Rumunskem).

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: trojmezí s Rumunskem (1-2, zdroj: codyprint.cz).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz