Rozbor předpolí Rychlebských hor

Státní hranice probíhají v rovinatém terénu v přímkách s pravidelnými zlomy a mají povahu umělých-geometrických hranic, což značí, že hranice byly vytvořeny v přímých liniích bez použití přírodního útvaru - byly takto vyznačeny především pro oddělení sousedních majetků respektive pozemků. I v současnosti zde státní hranice oddělují hospodářsky obdělávané pozemky, ve vybraných úsecích probíhají v bezprostřední blízkosti české silnice č. 457 a 4531. Na některých význačných místech hranice (hraniční přechody a výrazné zlomy hranice) se nacházejí atypické hraniční mezníky (atypičnost tkví v jejich výšce).

 

ÚSEK 1 / Z VELKÝCH KUNĚTIC K VIDNAVSKÉMU VÝBĚŽKU

 

Předpolí Rychlebských hor začíná u hraničního přechodu Velké Kunětice/Slawniowice (hraniční znaky 167/15 a II/168). Hranice zde odděluje zastavěné území obou obcí. Státní hranice odtud probíhá 4.2 km v bezprostřední blízkosti české silnice č. 457 ke hraničnímu přechodu Stará Červená Voda/Jarnoltów (hraniční znaky 171/2 a 171/3). U hraničního přechodu se nachází na české straně zaniklá osada Johanka. Státní hranice od hraničního přechodu u Staré Červené Vody probíhá 2 km nadále v bezprostřední blízkosti silnice č. 457, a to až ke hraničnímu znaku II/173, kde hraniční linie silnici opouští a stáčí se do výběžku severně od městečka Vidnava. Ve vidnavském výběžku hranice vede Přírodní památkou Vidnavské mokřiny, dále protíná řeku Vidnávku a hraniční přechod Vidnava/Kalków (hraniční znaky 177/1 a 177/2) a nakonec výběžek zakončuje u hraničního znaku č. II/179. Hraniční linie vidnavského výběžku je dlouhá 6.5 km.

 

Hraniční přechod Velké Kunětice/Slawniowice

 

 

 

Hraniční přechod Stará Červená Voda/Jarnoltów

 

 

 

Začátek a konec vidnavského výběžku s hraničními znaky II/173 a II/179

 

 

 

Přírodní památka Vidnavské mokřiny

 

 

 

Hraniční přechod Vidnava/Kalków

 

 

 

ÚSEK 2 / Z VIDNAVSKÉHO VÝBĚŽKU K BÍLÉMU POTOKU

 

Od hraničního znaku č. II/179, který ukončuje vidnavský výběžek, státní hranice opět probíhá v bezprostřední blízkosti české silnice č. 457, a to v délce 2 km až ke hraničnímu znaku č. II/181, kde se hranice od silnice odděluje a po 1 km protíná hraniční přechod Horní Heřmanice/Jasienica Górna (hraniční znak 182/2). Hranice odděluje zastavěné území obou vesniček. Státní hranice odtud probíhá 4.3 km (opět) terénem typickým pro rychlebské předpolí (tj. rovinatou přímou linií s občasnými zlomy a průseky vodních toků) až k místu, kde hranici tvoří v délce 380 metrů Vojtovický potok (hraniční znaky 185/12a až 185/17b). Po mokré hranici následuje hraniční přechod Bernartice/Dziewietlice (hraniční znak 186/1), který odděluje zastavěné území obou obcí. Následuje 7.5 km dlouhý úsek rychlebského předpolí, mimo tradičního terénu zde hranice míjí u města Javorník na české straně rybník (v prostoru hraničního znaku II/188). Další zastávkou na státní hranici je hraniční přechod Bílý Potok/Paczków (hraniční znak 192/3).

 

Hraniční přechod Horní Heřmanice/Jasienica Górna

 

 

 

Hraniční přechod Bernartice/Dziewietlice

 

 

 

Rybník u Javorníku

 

 

 

Hraniční přechod Bílý Potok/Paczków

 

 

 

ÚSEK 3 / Z BÍLÉHO POTOKA K BĚLOVODSKÉMU VÝBĚŽKU

 

Od hraničního přechodu Bílý Potok/Paczków se po 1.9 km dlouhém úseku ke státní hranici napojuje česká silnice č. 4531 (hraniční znak II/194). Hranice odtud probíhá u silnice, po 940 metrech následuje hraniční přechod Horní Hoštice/Goscice (hraniční znak 194/13), u něhož hranice odděluje zastavěné území obou vesniček. Po dalších 3.9 km státní hranice ústí do hraničního přechodu Bílá Voda/Kamienica (hraniční znaky II/199 a 199/1). U hraničního přechodu hraniční linie odděluje zastavěné území obou obcí, hranice tady silnici opouští a stáčí se do výběžku severně od obce Bílá Voda. Bělovodský výběžek je dlouhý 2.3 km a je zakončen hraničním přechodem Bílá Voda/Zloty Stok (hraniční znaky II/202 a 202/1), kde je také ukončeno tzv. předpolí Rychlebských hor. Bělovodský výběžek se „přelévá“ ve hraničním znaku II/200, který je zároveň nejsevernějším bodem Olomouckého kraje a potažmo i Slezska (ve 20. letech 20. století tu byl osazen hraniční znak IX/1, který vyznačoval začátek devátého úseku pruského dílu československo-německé hranice). V prostoru hraničního znaku II/200 se na polské straně hranice nachází silnice č. 46 a ruiny vápenky.

 

Hraniční přechod Horní Hoštice/Goscice

 

 

 

Hraniční přechod Bílá Voda/Kamienica

 

 

 

Bělovodský výběžek s hraničním znakem II/200 a ruinami vápenky

 

 

 

Hraniční přechod Bílá Voda/Zloty Stok

 

 

 

VEDENÍ STÁTNÍ HRANICE

 

Hranice vedená v bezprostřední blízkosti pozemní komunikace

 

 

 

Hranice vedená mezi hospodářsky obdělávanými a neobdělávanými pozemky

 

 

 

Hranice vedená zastavěným územím u Velkých Kunětic a Horních Heřmanic

 

 

 

Hranice vedená společnou hraniční cestou a Vojtovickým potokem

 

 

 

Hranice a její lomení

 

 

 

ZAJÍMAVOSTI ZE STÁTNÍ HRANICE

 

Hraniční přechody Bílá Voda/Kamienica a Bílá Voda/Zloty Stok v roce 2003

 

 

 

Hraniční znaky VIII/8 u Bílého Potoka a IX/1 v bělovodském výběžku ve 20. letech 20. století (zdroj: Jaroslav Sovinský / Státní hranice Československa a České republiky)

 

 

 

Atypický hraniční znak II/186 u Bernartic s původními iniciálami ČS a D

 

 

 

Atypický hraniční znak II/194 u Bílého Potoka s původním číslem VIII/9  

 

Vybrané územní změny státních hranic

Vidnavský výběžek

 

Změny ve východní části vidnavského výběžku se dotkly polské osady Krasów, která původně náležela Polsku. Původně státní hranice probíhala v bezprostřední blízkosti československé obce Vidnava a osada Krasów byla jakýmsi pokračováním Vidnavy, byť od ní byla oddělena státní hranicí. A za další - na pozemcích osady Krasów se nacházel vodojem s čerpací stanicí zásobující Vidnavu vodou. Nové vedení hranice zahrnulo osadu Krasów do československého území. Polské obyvatelstvo osady bylo odsunuto do polského vnitrozemí až na několik rodin, které chtěly zůstat ve svých domovech a bydlet v Československu. Z územní změny vyplynul pro Československo území zisk cca 80 hektarů.

 

Změny v západní části vidnavského výběžku se dotkly polské obce Zwanowice a dvou menších výběžků. Původně státní hranice probíhala v bezprostřední blízkosti domů obce Zwanowice a dva menší výběžky byly nevýhodné pro obhospodařování pohraničních pozemků. Nová hraniční čára je oddálena od obytných domů polské obce a dále nové vedení hranice odstranilo oba výběžky. Z územních změn vyplynul pro Československo územní zisk cca 5 hektarů a pro Polsko cca 12 hektarů.

 

Františkovské mapování z let 1836-1852 a současná letecká mapa

 

 

 

 

Rybník u Javorníku

 

Původní hranice zde vytvářela dva výběžky - východní čs. klín zabíhal do polské obce Dziewietlice a západní polský klín zabíhal do Javorníku. Vedení státní hranice v tomto úseku ztěžovalo obhospodařování pohraničních pozemků. Nové vedení hranice odstranilo (zarovnalo) oba výběžky, přičemž obě odříznuté plochy byly přibližně vzájemně kompenzovány (československý zisk cca 23 hektarů, polský zisk cca 20 hektarů). Hranice se zkrátila cca o 2 kilometry.

 

Františkovské mapování z let 1836-1852 a současná letecká mapa

 

 

 

 

Kamenička

 

Původní hranice zde vytvářela ostrý výběžek - čs. klín zabíhal do polské obce Kamienica. Vedení státní hranice v tomto úseku ztěžovalo obhospodařování pohraničních pozemků. Nové vedení hranice odstranilo výběžek. Hospodářské stavení, náležející do české osady Kamenička, připadlo do polského území. Z územní změny vyplynul pro Polsko územní zisk cca 7 hektarů. Hranice se zkrátila cca o 1.5 kilometru.

 

Františkovské mapování z let 1836-1852 a současná letecká mapa

 

 

 

 

Bělovodský výběžek

 

Z uvedených mapových podkladů jsou patrné postupné změny hranic - postupné zarovnávání bělovodského výběžku. Na letecké mapě z roku 1953 vedení původní hranice lze vypozorovat podle udržovaného hraničního pruhu (podle zákona o státních hranicích z roku 1921 byli údržbou zatíženi vlastníci pozemků).

 

Františkovské mapování z let 1836-1852, současná turistická mapa a letecká mapa z roku 1953

 

 

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz