Pevnostní opevnění Rychlebských hor

Pevnostní opevnění u Rychlebských hor je situováno do prostoru Starého Města pod Sněžníkem a obce Branná.

 

Pevnosti u Rychlebských hor měly za úkol v prostoru Starého Města opevnit staroměstskou kotlinu (západní část opevnění) a v prostoru Branné opevnit horská údolí (zejména pak přehradit údolí potoka Branná se silnicí a železnicí) a terén před branou Jeseníků (východní část opevnění). Pevnostní opevnění mělo znemožnit vpád nepřítele do vnitrozemí ve směru na Hanušovice a dále pak na důležitý dopravní uzel v Zábřehu na Moravě. Pozůstatky opevnění na Staroměstsku se táhnou z východních svahů kóty Sušina (1 321 m. n. m.) do údolí Starého Města. Odtud linie probíhá členitým terénem přes Kutný vrch (798 m. n. m.) k Branné a Ostružné a odtud stoupá k jihozápadním svahům kóty Čerňava (1 103 m. n. m.).

 

Těžké opevnění

 

Výstavbu objektů těžkého opevnění v popisovaném prostoru řídilo Ředitelství opevňovacích prací prostřednictvím Ženijního skupinového velitelství I se sídlem ve Starém Městě pod Sněžníkem. Velitelství na Staroměstsku vzniklo už 18. dubna 1935, ovšem první těžké objekty byly zadány do výstavby až v roce 1938. Prakticky ihned od vzniku velitelství však důstojníci pracovali přímo v terénu na průzkumu budoucí trasy opevnění a později se věnovali vyměřování jednotlivých objektů. Každý, níže zmíněný podúsek opevnění, stavěla jiná civilní stavební firma - zpravidla byla vybrána taková firma, která nabídla nejnižší cenu.

 

Výstavba těžkého opevnění se promítla do třech stavebních podúseků (1/I Staré Město pod Sněžníkem, 2/I Kutný vrch, 3/I Kolštejn-Branná), které byly dislokovány pod Ženijním skupinovým velitelstvím I Staré Město pod Sněžníkem. V podúseku 1/I mělo být postaveno (firma Ing. Jan Bořkovec) celkem 10 pěchotních srubů. S výstavbou se započalo od 19. května 1938 a do konce září 1938 byly vybetonovány 3 objekty - 30 Potok, 31a Borek, 31b Ozdravovna. Ovšem ani jeden z těchto objektů nebyl zcela stavebně dokončen. V podúseku 2/I mělo být postaveno (firma Ing. Jan Matoušek) celkem 11 pěchotních srubů. S výstavbou se započalo od 18. května 1938 a i zde do září 1938 byly vybetonovány pouhé 3 objekty - 32 Krajní, 33 Lesík, 34 Svah. A opět, žádný z těchto objektů nebyl zcela stavebně dokončen. V podúseku 3/I mělo být postaveno (firma Ing. Jakub Domanský) celkem 7 pěchotních srubů. S výstavbou se započalo od 28. května 1938 a do září byly vybetonovány pouhé 2 objekty - 50 U trati, 52 Obora. Do Mnichovských událostí se tedy v popisovaném úseku vybetonovalo ve třech podúsecích 8 pěchotních srubů (označení StM-S), několik dalších jich bylo v počáteční úpravě terénu - například u těžkého objektu 35 Kopec a 51 Farský les je dodnes patrná výkopová jáma, základová deska, studna a jímka.

 

30 Potok a porovnávací snímek

 

 

 

31a Borek a 31b Ozdravovna a porovnávací snímek

 

 

 

31a Borek a porovnávací snímek

 

 

 

31b Ozdravovna a porovnávací snímky

 

 

 

 

32 Krajní a 33 Lesík a porovnávací snímek

 

 

 

32 Krajní a porovnávací snímek

 

 

 

33 Lesík a porovnávací snímek

 

 

 

34 Svah a porovnávací snímky

 

 

 

 

Lehké opevnění

 

Výstavbu objektů lehkého opevnění v popisovaném prostoru řídilo Zemské vojenské velitelství v Brně podle instrukcí Ředitelství opevňovacích prací. Lehké opevnění zde spadalo takticky pod působnost IV. sboru s velitelstvím v Olomouci. I zde platilo, že každý stavební úsek budovala příslušná civilní stavební firma na základě výběrového řízení. S výstavbou se započalo během roku 1937.

 

Výstavba lehkého opevnění se promítla do stavebního úseku VIII Staré Město a IX Kolštejn-Branná. Úsek VIII Staré Město byl zadán dne 10. července 1937 firmě Ing. Josef Smetana. Vyprojektováno a postaveno bylo celkem 44 řopíků. Úsek IX Kolštejn byl zadán téhož dne taktéž firmě Ing. Josef Smetana. Vyprojektováno a postaveno bylo celkem 58 řopíků. Lehké objekty vzoru 37 byly stavěny ve dvou sledech za linií těžkého opevnění. Většina z řopíků byla po stavební stránce plně dokončena, a to včetně záhozů a zemních úprav. Vzhledem ke členitosti terénu je poměrně časté se setkat v tomto prostoru s objekty výškově lomenými či šikmými. Objekty jsou zpravidla rozesety po pastvinách a loukách nebo jsou skryté v malých lesích.

 

Objekty lehkého opevnění VIII/17/A-200Z a IX/107/A-160Z

 

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU (008-RYH)

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz