Charakteristika Rychlebských hor

Rychlebské hory leží v jesenickém výběžku Olomouckého kraje při státní hranici s Polskem. V Polsku pohoří navazuje na Góry Zlote a Góry Bialskie. Celé pohoří začíná v samotném cípu výběžku u obce Bílá Voda a je protaženo ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Na jihu, kde se nacházejí nejvyšší kóty Smrk 1 126 m. n. m. a Travná hora 1 125 m. n. m., pak pohoří pokračuje k západu až do Kladského sedla, které Rychlebské hory odděluje od Masívu Králického Sněžníku. Pohoří svůj název získalo podle polského města Zloty Stok - původně německy Reichenstein, česky Rychleby. Polské město sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou. Rychlebské hory jsou plochou hornatinou. Pohoří je ohraničeno výraznými zlomy a v minulosti bylo ovlivněno blízkostí ledovce. Geologické složení je pestré - převládají břidlice, svory a žuly, ale také se zde vyskytují vápence a grafity. Hřebenové partie Rychlebských hor jsou zalesněným terénem se smíšenými lesy převážně smrkovými s občasným výskytem buku, jedle a jeřabiny.

 

Mnohými jsou Rychlebské hory označovány jako zapomenuté a méně vyhledávané pohoří. Zcela po právu. Rychlebské hory patří mezi nejodlehlejší pohoří v České republice, kde nenajdeme masy turistů a přeplněná horská střediska. Není náhoda, že právě v těchto místech se před revolučními dny roku 1989 setkávali českoslovenští a polští disidenti. Symbolem dnešních Rychleb je samota, ticho a nedotknutelnost pohraniční přírody. 

 

Rychlebskými horami prochází II. a III. úsek česko-polské státní hranice. Státní hranice probíhá po hlavním hřebeni Rychlebských hor, který je zároveň rozvodím Dunaje (Černé moře) a Odry (Baltské moře). Mezi nejvýznamnější hraniční vrcholy na hlavním hřebeni patří Javorník, Borůvková hora, Koníček, Kovadlina, Smrk, Brousek, Travná hora a Polská hora. V prostoru kóty Smrk se nachází historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska.

 

Rozbor Rychlebských hor je rozdělen na dvě části:

 

1) PŘEDPOLÍ RYCHLEBSKÝCH HOR - Od hraničního přechodu Velké Kunětice/Slawniowice ke hraničnímu přechodu Bílá Voda/Zloty Stok.

 

2) RYCHLEBSKÉ HORY - Od hraničního přechodu Bílá Voda/Zloty Stok ke hraničnímu přechodu Staré Město/Nowa Morawa.

Historie státních hranic

Dnešní Rychlebské hory byly v minulosti součástí Slezska a v něm Kladského hrabství. Slezsko se po celá staletí vyvíjelo v rámci českého státu. O slovanském osídlení Slezska jsou zmínky již v 9. století. Náležitost Slezska k České koruně od 14. do 18. století nebyla jen výsledkem vojenské politiky, přispěla k tomu i lenní vazba mnohých slezských knížectví na Jana Lucemburského a Karla IV. Za zvrat lze považovat 17. století, kdy porážka českého povstání a ovládnutí Lužice Saskem, silně otřáslo stabilitou českého státu, což se ještě více prohloubilo po nástupu Marie Terezie na trůn. Vpád pruského krále Bedřicha II. do Slezska přinutil Marii Terezii k jednání o míru, který znamenal ztrátu území historicky náležejícího k České koruně. Vratislavská úmluva z 11. června 1742 a Definitivní mírová smlouva mezi Jeho veličenstvem králem pruským a Jejím veličenstvem královnou Uher a Čech z 28. července 1742 (podepsána v Berlíně) právně zpečetily zábor Slezska. V Definitivní mírové smlouvě se pamatovalo na vyznačení nových hranic Moravy a Slezska. Hranice byly vyznačeny hraničními sloupy - na suchých úsecích jedním sloupem a na hraničních tocích po jednom na každém břehu. Na sloupy byla vypálena římská čísla a upevněny plechové tabulky s iniciálami označujícími sousedící království - tj. České království a Pruské království. Celkem bylo osazeno 138 hraničních sloupů s čísly I (osazen u soutoku řek Visla a Biala) až CXXXVIII (osazen u Bílé Vody). Po hraničních pracích byl podepsán v Ratiboři dne 6. prosince 1742 Demarkační akt o podrobném určení, vytyčení a vyznačení hranic mezi Královstvím českým a pruským (tzv. Slezský hraniční reces - nejstarší demarkační akt). Nově vytvořeným hranicím se nevyhnuly spory, zejména pak mezi vlastníky přilehlých pozemků. Mírová smlouva kupodivu nepokrývala celý průběh hranic s Pruskem - existovala mezera v úseku od Bílé Vody až po horu Králický Sněžník. Tato mezera se tak dotýká celého pohoří dnešních Rychlebských hor od Bílé Vody až po Kladské sedlo (pak mezera pokračuje v pohoří Králického Sněžníku od Kladského sedla až na kótu Králický Sněžník). Mezeru nebylo možné vyplnit zřejmě proto, že k rozhraničení neexistovaly žádné podklady a nebylo známo, jak zde hranice vedla v minulosti. Existující mezera v určení a vyznačení hranic v terénu se odstraňovala až v roce 1814 na nižší úrovni. Zmiňuje se o tom Protokol o úpravě hranic z 28. září 1839 podepsaný v Goldsteinu, který mj. dodává, že podle zprávy olomouckého c. k. krajského úřadu z 21. července 1824, prý s hrabstvím Glatz sousedící panství Goldstein upravilo v roce 1814 společně s panstvím Seitenburg ležícím v Prusku hranice, a při této příležitosti vyznačilo také zemské hranice vymýcením lesa a osazením hraničních kamenů. Připomíná se zde dále, že hranice jde po hřebenech horstva.

 

Kladsko stihl stejný osud jako Slezsko. Kladsko bylo součástí panství Slavníkovců, k němuž náležel i kladský pomezní hrad sloužící proti polským nájezdům. Krátkodobá polská ovládnutí Kladska ukončil Břetislav II., když přiměl polského knížete Vladislava Heřmana k uzavření míru. Od této doby se také datuje trvalé připojení Kladska k Čechám. Avšak po smrti Jiřího z Poděbrad bylo Kladsko ztraceno, navráceno k Čechám bylo v roce 1569. Navždy bylo Kladsko, společně se Slezskem, odcizeno v roce 1742. S německou kolonizací v horských oblastech Kladska narůstaly hraniční spory. Kromě listin o vyřizování stížností se v archivech dochovaly i dokumenty týkající se úpravy a správy kladských hranic - například císařský reskript z roku 1702 vztahující se ke sporu mezi Českým královstvím a Kladským hrabstvím.

 

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 začala v Rychlebských horách probíhat nová československo-německá státní hranice (pruský díl německé hranice). Pro rozhraničovací práce bylo třeba podkladů. Pro úsek Rychlebských hor od Bílé Vody po Kladské sedlo, jak již víme, neexistoval žádný mezinárodní dokument o průběhu hranice. Jediným podkladem bylo vzájemné zachovávání hranice oběma sousedními státy - platilo zde vyznačení hranic provedené v terénu, popřípadě zjištěné u pamětníků. Pro tzv. předpolí Rychlebských hor (úsek od Bílé Vody směrem na východ) existovala dokumentace z roku 1742 (Definitivní mírová smlouva a Slezský hraniční reces). Ve 20. letech 20. století byly v Rychlebských horách provedeny veškeré rozhraničovací práce včetně osázení hranice hraničními znaky. Tuto skutečnost nám deklaruje Jaroslav Dostál v turistickém příspěvku o Rychlebských horách z roku 1927. „Hraniční kameny jsou teď právě nově zasazovány, obíleny a opatřeny monogramy D (Deutschland) a ČS. Dosud turistické značky byly umístěny na těch kamenech a jen pořídku také na stromech. Nezbloudíme však, neboť stezka po hranici je ušlapaná a kameny jsou spolehlivými ukazateli.“ Dále ve svém turistickém průvodci z roku 1931 konstatuje, že „značky byly na starých hraničnících, osázeli nové, značek málo, ale pěšinka bezpečně vede.“

 

Po první i druhé světové válce si Československo nárokovalo připojení svých historických území - část Slezska a Kladsko. Avšak marně. Po druhé světové válce zaniklo Prusko (formálně bylo zrušeno v roce 1947) a československo-německá hranice se zkrátila, a to jejím posunem mezi Německem a Polskem. V Rychlebských horách začala probíhat nově československo-polská státní hranice. Důkazem toho jsou původní (prvorepublikové) hraniční mezníky, kde k iniciále D byla po druhé světové válce přisekána nožička k vyznačení iniciály P. Veškeré redemarkační práce trvaly dva roky (1956-1957) - dbalo se zejména na napřímení hranic, což bylo příznačné pro jejich přehlednost a ostrahu - tímto došlo k územním změnám, z nichž některé se promítly mj. i do předpolí Rychlebských hor (úsek od Vidnavy po Bílou Vodu, například u obce Vidnava se uplatnilo 80 hektarů ve prospěch našeho státu). Redemarkační práce byly zakončeny Smlouvou mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic (podepsána 13. června 1958 ve Varšavě). Od té doby státní hranice v Rychlebských horách nedoznala změn.

 

 

Z TERÉNU...

 

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz