Filmová místa na Šumavě - Král Šumavy

O kultovním filmu Král Šumavy (1959, režie Karel Kachyňa) bylo napsáno nespočet řádků. Dodnes fandové, historici, bývalí pohraničníci, ale i herci a kritici rozebírají pasáže a souvislosti spjaté s tehdejší dobou. Táta mi vyprávěl, že když jednou za uherský rok pouštěli film v televizi, tak se sešla ke zhlédnutí celá rodina a sousedé. A nezůstalo jen u toho. V přítmí u hrnku dobrého čaje s rumem se film rozebíral. Rád bych na tuto, dnes již historickou rodinnou sešlost navázal, a napsal taky pár řádků.

 

Podstatnou část filmového děje tvořila šumavská obec Kvilda. Dlužno dodat, že i když se film natáčel v roce 1959, zachycuje děj o 10 let zpět. V poválečných letech střežili hranice příslušníci pohraničních útvarů Sboru národní bezpečnosti. I přesto se ve filmu Král Šumavy setkávají dvě generace ochránců československého pohraničí. Před příslušníky pohraničních útvarů SNB, které záhy nahradila Pohraniční stráž, to byla jednotka Finanční stráže, která dohlížela na státní hranice a prováděla celní službu. Vysloužilého respicienta Finanční stráže Berana ve filmu ztvárnil legendární Jaroslav Marvan. Začneme filmovou služebnou Sboru národní bezpečnosti. Filmová služebna byla později zbourána a na jejím místě v současnosti stojí bytový dům. Naproti služebně pohraničníků stál konzum, ve kterém prodávala Marie Rysová (Jiřina Švorcová). Filmový konzum v proměnách času byl obchodem s potravinami dál, sídlila zde Jednota. V současné době se zde prodávají sportovní věci. Později k objektu vznikla přístavba a v ní je v současnosti konzum – obchod se smíšeným zbožím. V podstatě v nezměněné podobě zůstal kostel svatého Štěpána. Výraznou proměnou však prošel kvildský hřbitov, který se ve filmu několikrát objevuje. Komunistická strana nechala koncem 70. let odstranit na hřbitově litinové kříže a náhrobky německých občanů. V roce 2004 se podařilo obci většinu náhrobků získat zpět – tyto se dnes nacházejí vyrovnány ve dvou řadách na hřbitově, který dnes již svoji funkci neplní. I když jsem ve Kvildě narazil na některé stavby, které svým okázalým vzhledem připomínají filmový hostinec, vězte, že byste jej dnes hledali marně. Filmový hostinec byl kompletně přestavěn a v současnosti zde sídlí hotel Šumava Inn. Jednou z místních částí Kvildy je Hraběcí Huť. U Hraběcí Hutě na cestě, která vede k pramenům Vltavy a na Bučinu, se natáčely záběry, kdy strážmistr Karel Zeman usilovně dotírá za Marií Rysovou. Při cestě ve filmu stojí Galapetrův domek, který se dochoval do současnosti. Na film občané a především podnikatelé obce Kvilda nezapomněli. V obci je provozováno pohostinství U Krále Šumavy a pivnice U Galapetra. V kronice obce Kvilda se k filmu v roce 1959 objevuje tento zápis. „Od června do srpna zažili občané nebývalou podívanou a v dějinách obce jistě první toho druhu. Státní studio Barrandov natáčelo v Kvildě a okolí film Král Šumavy od R. Kalčíka a spol., ve kterém mimo mnoho zdejších občanů vystupoval herec Marvan, herečka Švorcová aj. Je dlužno uvésti místa natáčení: dům č. 30 (nyní zbouraný), prodejna Jednota, hostinec (taneční zábava), kostel a hřbitov. Po stránce turistické film „srdci Šumavy“ prospěl a též neprospěl. Ve filmu je líčen zdejší kraj jako nehostinný, ve kterém za rok „i 3 dny neprší,“ ale na druhé straně po shlédnutí filmu se řinuly do obce zájezdy a tak předseda MNV neměl často v neděli včas oběd, ježto musel „jako herec“ dělat výpravám průvodce po místech již dříve uvedených. Rázem se mluvilo o Šumavě v celé republice.“

 

Kvilda a porovnávací snímky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po nastolení komunistického režimu a zřízení hraničního pásma se česko-bavorská hranice stala neprostupnou, byla hlídána příslušníky SNB a později Pohraniční stráží. Přes hranici se však potřebovali dostat jistí lidé – zejména agenti tajných služeb, obchodníci s nelegálním zbožím nebo zkrátka a prostě obyčejný lid. Přejít pohraniční terén s nástrahami bažin a močálů a rizikem střetu se strážci hranic by se pro ně mohlo stát osudové. Tito lidé využívali služeb převaděčů, kteří dokonale znali šumavský terén a dokázali se prokličkovat skrz zrádné močály až do Bavorska – takováto cesta byla nazývána jako kanál. Převaděči byli označováni jako králové Šumavy. Jejich nelaciných služeb bylo využíváno především ve 40. a 50. letech, tedy v době, kdy ještě hraniční pásmo nebylo obehnáno drátěnými zátarasy respektive železná opona se začala teprve budovat. Kousek od Kvildy, na samotě Františkov, se nachází památník věnovaný právě králům Šumavy.

 

Filmové záběry nekonečných hraničních močálů se natáčely ve Vojenském újezdu Dobrá Voda na Šumavě. Jelikož se na budoucím území újezdu nacházelo množství osad, musely být nuceně vysídleny a zbourány. Filmový hamr byl ve skutečnosti starým mlýnem (i když si ho filmový štáb pro svoje účely upravil) – nacházel se v osadě Šerlův Dvůr na levém břehu Křemelné před soutokem této řeky s Prášilským potokem. Filmové bažiny pro potřeby filmu vznikly uměle. Vojáci Vojenského újezdu v Dobré Vodě pro potřeby natáčení filmu Krále Šumavy nejprve uměle přehradili Prášilský potok. Následně do prostoru před umělou hrází vojáci vystříleli miny. Do vzniklých kráterů po minách byl posléze potok vypuštěn. Takto vznikly filmové bažiny. Na filmových snímcích jsou patrna oka po vybuchlých minách. Dnešní silnička u přemostění Křemelné (u jejího soutoku s Prášilským potokem) posloužila i ve filmu – představovala cestu k hamru obklopeného močály. Když jsem pořizoval porovnávací snímky hamru, tak jsem musel stát v korytě řeky Křemelná – voda sahala až po kolena a byla velmi studená. Ostatně v oněch místech pod mostem se brodil i jeden z filmových záškodníků, který záhy postřelil příslušníkům SNB služebního psa.

 

Soutok Křemelné s Prášilským potokem a porovnávací snímky

 

 

 

 

 

Na závěr rozluštění jedné záhady nad kterou se pozastavuje nejeden divák filmu Král Šumavy. Jak to bylo s topící se Marií Rysovou? Tento záběr se točil ve filmových ateliérech pražského Barrandova. Do obrovského sudu na pivo byla nalita břečka a v něm byla vytvořena scéna topící se Marie. Herečku Jiřinu Švorcovou však do břečky stáhly provazy, jelikož se odmítala dobrovolně ponořit.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: momentky z natáčení (1-8, zdroj: Filmové studio Barrandov), pohostinství U Krále Šumavy ve Kvildě (9), pivnice U Galapetra (10), přemostění Křemelné (11), umístění filmového hamru (12), památník králům Šumavy na Františkově (13-14).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz