Juránkova chata na Svarohu

Juránkova chata na šumavské hraniční hoře Svaroh byla nejvýše položenou samotou na Šumavě v nadmořské výšce 1 320 metrů. Nacházela se pár kroků od česko-bavorské hranice. Proč se zde vůbec chata nacházela? V nevýrazném sedle mezi Svarohem a Jezerní horou? U záměru vystavět Juránkovu chatu byly preferovány především vynikající okolní lyžařské podmínky. Vždyť i její pojmenování se jí dostalo po průkopníku šumavského lyžování Arnu Juránkovi. Chata se tak stávala dočasným útočištěm převážně lyžařů. K chatě vedlo několik málo cest – asi nejznámější z nich byla tzv. Dámská cesta.

 

První verze Juránkovy chaty, v tomto případě spíše srubu, se datuje do roku 1922. Srub vystavěl Ski klub Plzeň k odpočinku turistů a lyžařů. Srub měl podkroví s palandami pro přespání 10 osob. Chýše v prosinci 1931 vyhořela, údajně byla úmyslně zapálena. Obětavou láskou ke zdejším lyžování se následující rok započalo s výstavbou nové chaty, tato byla otevřena 28. října 1932. Nová chata měla již zděný základ a dvě dřevěná poschodí. Nabízela až 50 lůžek a velkou restaurační místnost. Disponovala ústředním topením a na rozdíl od předchozího srubu měla již celoroční provoz. S rozvojem turistiky, který gradoval ve 30. letech, byly v okolí Svarohu pořádány lyžařské závody. Lyžařský boom utnula 2. světová válka. Za války chatu používala německá armáda a na jejím konci v roce 1945 byla chata vyhozena do povětří. Zdejší lyžaři, nevědíce jaký osud bude mít zdejší pohraničí v poválečných letech, dali život chatě ještě potřetí. V ruinách staré chaty vyrostla nová stavba – zůstala však jen skromným provizoriem o jednom poschodí. Nová chata byla dána do provozu 23. prosince 1945.

 

V 50. letech bylo zřízeno hraniční pásmo a za vlády komunistického režimu se chata postupně změnila v ruiny. Zdejší drsné klimatické podmínky byly nekompromisní. Pozorovat její devastaci mohli, kromě pohraničníků, němečtí turisté z bezprostřední blízkosti státní hranice. Ruiny chaty přetrvaly do dnešních dnů.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: staré fotografie (1-6, z toho rok 1945 5-6), železná opona (7-8), současný stav (9-13).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz