Příklady ostatních trojmezí

Trojmezí České republiky, Saska a Bavorska

 

Trojmezí, které v současnosti rozhraničuje Českou republiku a dvě spolkové země Německa Sasko a Bavorsko (u osady Trojmezí u Aše), je velmi staré. V 19. století se zde stýkaly zemské hranice Království českého, saského a bavorského. Tuto skutečnost nám dokládají dobové fotografie, na nichž jsou hraniční kameny nesoucí nápisy K BÖHMEN (Království české), K SACHSEN (Království saské) a K BAYERN (Království Bavorské). Hraniční kameny nesou pořadovou číslici 1. Letopočet 1844 upomíná na ustálení česko-bavorské hranice – byly vyřešeny sporné hraniční otázky a v některých místech byla hranice osázena novými mezníky. Mezi Čechami a Bavorskem byla uzavřena dne 24. června 1862 hraniční smlouva a její přílohou byly hraniční protokoly z let 1845, 1846 a 1849.

 

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se na popisovaném místě stýkaly hranice Československa a Svobodných států Německa Saska a Bavorska. Od 50. do 80. let 20. století, kromě toho, že se zde rozdělovala východní a západní Evropa, zde probíhalo trojmezí Československa, Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo.

 

Současná podoba zemského trojmezí České republiky, Svobodného státu Sasko a Svobodného státu Bavorsko, v podstatě nedoznala změn. Trojmezní bod se nachází v Mlýnském potoce (náhonu), a to v místě, kde česko-německá hranice protíná tento náhon. Hraniční linie v bezprostřední blízkosti trojmezního bodu je vyznačena hraničními mezníky č. I/1 (C/DB, česko-bavorský mezník s letopočtem 1844) a č. 18 (C/DS, česko-saský mezník). Trojmezní bod je v Mlýnském náhoně vyznačen kolíkem. Jedná se o provizorní vyznačení hranice, které má pomocný charakter a nezanáší se do hraničních dokumentů.

 

Trojmezí Čech, Moravy a Polska

 

Trojmezí, na kterém se v současnosti stýkají hranice Čech, Moravy a Polska, je velmi staré. Je to už dávno, co se u vrcholu Králického Sněžníku nacházelo trojmezí Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství. Z archivních dokumentů se dovídáme, že na konci 18. století zde stál dřevěný sloup a později sem byl osazen hraniční kámen s nápisy K. B. (Königreich Böhmen – Království české), M. M. (Markgrafschaft Mähren – Markrabství moravské) a G. G. (Grafschaft Glatz – Hrabství kladské).

 

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se u vrcholu Králického Sněžníku stýkaly hranice Čech, Moravy a Pruska. Svobodný stát Prusko byl součástí Německa. Po 2. světové válce zanikl pruský díl československo-německé státní hranice – v důsledku toho se československo-německá hranice zkrátila, a to jejím posunem mezi Německem a Polskem. Od této doby až do současnosti u Králického Sněžníku probíhá styk hranic Čech, Moravy a Polska. Trojmezí je vyznačeno markantním hraničním mezníkem č. III/70.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: trojmezí České republiky, Saska a Bavorska na starých fotografiích (1-5), současný stav trojmezí České republiky, Saska a Bavorska (6-14, z toho česko-saská hranice 6-9, česko-bavorská hranice 10-13, kolík vyznačují trojmezí a za ním Mlýnský potok vyznačující bavorsko-saskou zemskou hranici 14), zobrazení v česko-saském hraničním dokumentárním díle (15), trojmezí Čech, Moravy a Polska (16-20, z toho stará fotografie na československo-německé hranici 16, současný stav 17-20).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz