ČR-Německo-Rakousko

Česko-německo-rakouské trojmezí na Šumavě pod Plechým je velmi staré. Vzniklo s velkými územními změnami za panování Marie Terezie ve 2. polovině 18. století. Až do roku 1765 se trojmezí Čech, Bavorska a Rakous nacházelo na Třístoličníku. Svoje jméno Třístoličník dostal podle skály, která má na vrcholu tři vysekaná sedátka – podle pověsti na stolicích sedávali panovníci Čech, Bavorska a Rakous. Každé sedátko bylo na území příslušné země. Okolo roku 1765 byly v důsledku tereziánských změn provedeny nové rozhraničovací práce a omezníkování hranice – trojmezí bylo posunuto mezi významné vrcholy Třístoličník a Plechý, patrně se tak stalo k upevňování přátelství a dobrých sousedských vztahů mezi Čechami, Bavorskem a Rakousy.

 

Na nejstarších fotografiích ze začátku 20. století je trojmezí vyznačeno trojbokým mezníkem se zkratkami jednotlivých zemí (C, B, A) a letopočtem 1765. V bezprostřední blízkosti trojbokého mezníku se nacházel česko-bavorský hraniční mezník s nápisy K BÖHMEN (Království české) a K BAYERN (Království Bavorské). Po vzniku Československa v roce 1918 byly rozhraničeny nové československé hranice – na šumavském trojmezí byl (ve 20. letech) ponechán trojboký mezník a do příslušných ploch se zapustily desky se státními znaky a datem platnosti mírové smlouvy.

 

Dobové fotografie nám v další fázi vývoje trojmezí dokladují, že trojboký mezník byl zničen – nejprve byly odstraněny zapuštěné desky a později byla ulomena jeho vrchní část. Ve 30. letech, která jsou pro rozhraničovací práce nových československých hranic s Bavorskem charakteristická, byl osazen nový trojboký monolit – do každé stěny byl zapuštěn příslušný státní znak. Zároveň byl osazen nový československo-bavorský mezník s iniciálami ČS a DB.

 

Během 2. světové války byl trojboký monolit zcela zničen. V místě styku hranic Československa, Spolkové republiky Německo a Rakouska byl dne 5. července 1956 osazen jako podstavec hraniční mezník, který vyčníval 20 cm nad povrchem terénu. Na jeho vrchní část byl postaven válec ze žuly, na který byly vyznačeny iniciály ČS, B a Ö a směrové značky.

 

Vznik České republiky a dalších demokracií v Evropě s sebou přinesl výměnu trojmezního hraničního znaku na šumavském trojmezí. Od roku 1993 zde stojí markantní trojboký sloup se stříškou. Každá strana stěny nese název státu a státní znak (u Německa a Rakouska je navíc název a znak spolkové země – Svobodný stát Bavorsko a Země Horní Rakousko). Na vrcholu stříšky jsou směrové značky. Česko-bavorský mezník, až na drobné úpravy, nedoznal změn. Letopočet 1844 upomíná na ustálení česko-bavorské hranice – byly vyřešeny sporné hraniční otázky a v některých místech byla hranice osázena novými mezníky. Mezi Čechami a Bavorskem byla uzavřena dne 24. června 1862 hraniční smlouva a její přílohou byly hraniční protokoly z let 1845, 1846 a 1849. Zemské hranice byly rozděleny na 9 hraničních úseků, přičemž poslední úsek končil právě tady, na trojmezí hranic Království českého, bavorského a arcivévodství rakouského.

 

Trojmezí na Šumavě jsem poprvé navštívil v roce 2011 a od té doby ho při hřebenových toulkách skrz horstvo Šumavy míjím pravidelně. Místo je po turistické stránce udržováno, avšak oproti starým fotografiím zde chybí zdravý les.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: vývoj trojmezí na starých fotografiích (1-15, z toho trojboký mezník 1, trojboký mezník se zapuštěnými deskami 2-3, jednotlivé fáze poškození trojbokého mezníku 4-6, trojboký monolit 7-9, zničení/absence trojbokého monolitu ve válečném období 10, socialistický válec 11-15), trojmezí v letech 2013-2014 (16-34, z toho české území 16-17, německé území 18-19, rakouské území 20-21, stříška trojstátního hraničního znaku s vyznačením hraniční linie 25, česko-německý mezník 26-27, česko-rakouský mezník 28-29, německo-rakouský mezník 30-31, česko-německý chodník 32, česko-rakouský chodník 33, německo-rakouský chodník 34), zobrazení v česko-bavorském hraničním dokumentárním díle (35).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz