Pozůstatky železné opony

Po 2. světové válce se Evropa rozdělila na východ a západ a započalo období studené války. Podél západní a jižní československé hranice se vytvořila železná opona a do pohraničí nastoupil vojenský sbor Pohraniční stráže. Úkolem Pohraniční stráže byla ochrana a ostraha státních hranic po vzoru sovětských pohraničních vojsk, přičemž pohraniční službu vykonávali jako svou brannou povinnost vojáci v základní službě.

 

50. a 60. léta byla nazývána první linií železné opony. Primitivní pohraniční roty stály u hraničních hor, lesů a potoků, služba byla náročná a hranici obepínaly dráty s vysokým napětím. Na první linii železné opony navázala v 70. a 80. letech druhá linie. Byla to doba, kdy se koncepce ochrany a ostrahy hranic stala dokonalejší prakticky po všech stránkách. Roty v blízkosti hranic se začaly bourat a budovaly se nové prostorné objekty (tzv. horské hotely), zpravidla u pohraničních obcí. Smrtící dráty se vypnuly a již bez elektrického proudu se posunuly do schůdnějšího terénu dál od hranice. Materiální podmínky, výstroj a výzbroj byla dokonalejší.

 

Podle rozdělení železné opony na první linii a druhou linii se odvíjí pozůstatky v československém pohraničí od Aše po Bratislavu. Z první linie se dochovaly pozůstatky pohraničních rot v podobě zděných základů baráků a prvků zařízení útvarů ukrytých v pohraničních lesích nebo místa s chátrajícími či zbouranými objekty pohraničních osad, které sloužily jako pohraniční roty – školy, fary, hostince, celnice. Z linie elektrifikovaných drátěných zátarasů se dochovaly zarůstající lesní průseky a rýhy, ve kterých tu a tam můžeme najít keramický izolátor, ostnatý drát nebo kousky kůlů.

 

Z druhé linie se dochovaly komplexy (horské hotely) pohraničních rot, které jsou roztroušené zpravidla při pohraničních obcích nebo vznikly přestavbou objektů první linie. Obecně platí, že jsou smysluplně využity nebo jsou opuštěné a chátrají. Signální stěny vesměs kopírovaly linie dnešních zpevněných (a mnohdy zároveň i turistických) cest a lesních průseků, které se přímočaře táhnou okolo hranic.

 

Utajená obrana železné opony a pozůstatky

 

Součástí poválečných příprav obrany Československa se stala mimo jiné i výstavba nového systému opevnění – objektů polní obrany, které byly zahrnuty do tzv. utajené obrany železné opony. Od 50. let 20. století bylo vybudováno téměř 500 nejrůznějších prefabrikovaných železobetonových objektů, kilometry protipěchotních a protitankových překážek a další zařízení určená k vedení bojové činnosti. Hlavní část výstavby tohoto systému se promítla do let 1955-1964.

 

Typickým příkladem objektů polní obrany se staly železobetonové palebné kulometné objekty a pozorovatelny. Železobetonové objekty byly zabudovány do rozvalin domů zaniklých příhraničních osad, jiné se nacházely na horizontech, svazích a dalších místech, která zaručovala pozorování nepřítele a případnou obranu. Některé z objektů jsou ukryty na loukách nebo v lese pod zemí a upozorňuje na ně patník (ryska na patníku ukazuje směr bunkru). Objekty jsou dodnes rozesety kolem pohraničí.

 

Dalšími příklady objektů polní obrany jsou protitankové překážky (příkopy, rozsocháče a ježci z oceli a železobetonu), protipěchotní překážky (překážkové kolíky-prasečí ocásky, ostnaté dráty) a závory. Na vybraných směrech vedly ke státním hranicím panelové cesty pro případný postup těžké techniky v případě konfliktu mezi východem a západem. I pozůstatky překážkového systému a panelových cest můžeme v pohraničí vypozorovat.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: pozůstatky z první linie železné opony (1-27, z toho rota Soutok 1-5, rota Račín 6-12, průseky po elektrifikovaných drátěných zátarasech 13-17, součásti elektrifikovaných drátěných zátarasů 18-27), pozůstatky z druhé linie železné opony (28-38, z toho rota Dyleň 28-32, rota Pasečná 33-35, linie po signálních stěnách 36-38), pozůstatky objektů polní obrany (39-45, z toho palebný kulometný objekt 39-41, pozorovatelna 42-43, protitanková překážka 44, panelová cesta 45).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz