Dělostřelecká tvrz Adam

Tvrz Adam je jednou z pěti dělostřeleckých tvrzí československého opevnění, které byly do září roku 1938 po stavební stránce dokončeny. Tvrz Adam se rozkládá kolem kóty Adam (765 m. n. m.). Hlavním úkolem tvrze bylo společně se sousedními objekty tvrzí Bouda a Hůrka bránit Zemskou bránu mezi Orlickým pohořím a Jeseníky, která navazovala na Kladskou kotlinu v tehdejším Německu.

 

V sestavě tvrze Adam s označením K-S se nachází celkem sedm objektů z celkových původních osmi objektů. Jsou jimi vchodový srub (43a Na sekyře), tři pěchotní sruby (39 Hodek, 40 U háječku, 41 Pod vrškem), dva dělostřelecké sruby (43 Veverka, 45 Jabůrek) a dělostřelecká věž (42 Trigonometr). Minometná věž (44 Za větrem) nebyla postavena. Pro velký počet bojových objektů je Adam největší dokončenou pevnostní stavbou. Svojí rozlohou ale zabírá obdélník pouze o rozloze 400 x 500 metrů, což znamená, že je plošně nejmenší.

 

Všechny objekty tvrze Adam byly napojeny na rozsáhlý podzemní systém, který byl s vchodovým objektem spojen rovnou galerií. Nezranitelnost podzemních chodeb a sálů zajišťovalo jejich umístění nejméně 20 metrů pod povrchem. V hlavní přístupové chodbě tvrze se nalézalo v bočních stěnových kobkách stálé minové zařízení, které mohlo být v případě nepřátelského průniku do vchodového srubu odpáleno. Destrukce by tak zavalila jedinou přístupovou cestu do hlubin tvrze. Za stálým minovým zařízením byly v podzemí zřízeny sály pro filtrovnu a ventilaci, strojovna s dieselagregáty na výrobu elektrické energie a sklady pohonných hmot. Potom následovalo dlouhé překladiště a hlavní muniční sklady pro dělostřeleckou a pěchotní munici. Přibližně uprostřed tvrzového podzemí bylo v nejhlubším místě kopce vyraženo pět velkých sálů sloužících jako kasárna. V těchto sálech měly být umístěny ubikace mužstva i důstojníků, telefonní ústředna, kanceláře velitelství, sociální zařízení, kuchyně, ošetřovna a další pomocné skladovací prostory. Dopravu střeliva k jednotlivým dělostřeleckým objektům obstarávala úzkorozchodná dráha a přepravu munice k tvrzovým pěchotním srubům zajišťovaly manipulační vozíky. Dodávka munice přímo ke zbraním byla potom realizována nákladními výtahy. Odvodnění tvrze bylo řešeno pomocí přímého drenážního potrubí bez speciální odvodňovací štoly. Celý tvrzový komplex byl koncipován jako naprosto soběstačný, a proto měla pevnost vlastní zdroje pitné vody a elektrické energie. V případě míru byla však zásobována elektřinou z nejbližší veřejné elektrické sítě. Množství munice a proviantu uskladněné v hlubinách tvrze mělo být natolik dostatečné, aby vystačilo posádce Adama i na několik týdnů bojů v obklíčení bez možnosti jakéhokoliv vnějšího způsobu zásobování.

 

Tvrz Adam byla postavena v nejsilnější (čtvrté) třídě odolnosti. Výstavba tvrze Adam byla zahájena 10. srpna 1936. Dělostřelecká věž byla projekčně řešena déle a proto byla zadána do výstavby až 14. července 1937. Na výstavbě tvrze Adam pracovalo přes 850 dělníků. Plánovaný počet osádky pevnosti Adam byl přes 600 mužů. Po stavební stránce byla tvrz Adam v roce 1938 téměř dokončena. Betonáž všech zadaných objektů byla kompletně provedena. Objekt minometné věže byl projekčně upravován ještě v průběhu září 1938, a proto se nezačalo ani s jeho hrubou betonáží, proběhly pouze zemní práce a došlo k vylamování šachty pro napojení s podzemím. Hlavní zbraň tvrze, dělostřelecká otočná a výsuvná věž také nebyla instalována.

 

Dělostřelecká tvrz Adam měla po válce specifické využití. Tvrz v roce 1956 obsadila pro svoje účely československá armáda a rozlehlé prostory tvrze přeměnila ve vojenské skladiště. Podzemí bylo rekonstruováno. V současnosti se tvrz Adam nalézá ve vojenském prostoru (působí zde Armáda České republiky) a civilním osobám není dovolen přístup ani na povrchovou část tvrze! Na druhou stranu není bráněno volnému pohybu civilním osobám okolo oplocení vstupního objektu a jednotlivých srubů.

 

Vchodový srub 43a Na sekyře

 

Vchodový objekt se nalézá na odvrácené straně svahu kóty Adam, aby tak byl lépe uchráněn před nepřátelským odstřelováním a pozorováním. Díky jeho poloze mohl být Adam bezpečně zásobován municí a proviantem i v průběhu boje. Z objektu vyčnívala na povrch pouze jeho přední část s vjezdem do podzemí, vchodem pro pěší, střílnami a dvěma pancéřovými zvony zapuštěnými ve stropnici. Zbraně vchodového srubu sloužily především k jeho bezprostřední obraně při napadení. Nedobytnost nitra tvrze dále zabezpečovala trojice bezpečnostních vrat. Vchodový objekt tvrze Adam spojovala s podzemím rovná galerie.

 

Pěchotní sruby 39 Hodek, 40 U háječku, 41 Pod vrškem

 

Pěchotní sruby tvrze Adam byly umístěny v čele tvrze, neboť jejich hlavním úkolem bylo zabránit průniku nepřítele k týlově položeným dělostřeleckým a minometným srubům a vchodovému objektu. Konstrukčně tvrzové pěchotní sruby vycházely z izolovaných pěchotních srubů, od kterých se však výrazně lišily zvýšenou odolností, nasáváním vzduchu a způsobem řešení vchodu. Posádka do tvrzových pěchotních srubů vstupovala zásadně podzemím a výstup na povrch jí umožňoval pouze malý nouzový výlez ústící do diamantového příkopu – tato varianta byla použita u srubů 39 Hodek a 41 Pod vrškem, kdežto srub 40 U háječku neměl nouzový východ vůbec. Všechny tři objekty měly interiér rozdělen do dvou pater. Dolní patro obsahovalo ubikace mužstva, filtrovnu, muniční a proviantní sklady a sociální zařízení. V horním patře byla situována v pancéřových prvcích bojová stanoviště a střelecké místnosti hlavních zbraní. Stěny bez střílen byly opatřeny 4 metry silným obležením z lomového kamene. Výzbroj objektů obstarávaly kromě lehkých a těžkých kulometů také kanóny umístěné ve střeleckých místnostech. Srub 40 U háječku měl být vybaven otočnou kulometnou věží. Potřebná věž však nebyla vyrobena a její dodání bylo plánováno až na rok 1940.

 

Dělostřelecké sruby 43 Veverka, 45 Jabůrek

 

Dělostřelecké sruby patřily k nejmohutnějším objektům budovaných v rámci dělostřeleckých tvrzí. Na délku měřily téměř 50 metrů a na šířku zhruba 16 metrů. V sestavě projektovaných tvrzí býval většinou jeden, ve zvláštních případech dva takového objekty. U stavebně dokončených tvrzí má však dvojici těchto objektů pouze tvrz Adam. Hlavním bojovým úkolem obou dělostřeleckých srubů bylo vedení dalekých paleb do předpolí linie Králického opevnění a do intervalů mezi sousedními tvrzemi Hanička a Bouda. Oba objekty jsou postaveny na svazích odvrácených od nepřítele, čímž se minimalizovala možnost jejich přímého odstřelování protivníkem. Před týlovou stěnou objektů byl vybetonován hluboký ochranný (diamantový) příkop znemožňující nepříteli kontakt se střílnami. Oba sruby mají nouzový východ, situovaný v ochranném příkopu. Diamantový příkop byl chráněn granátovými skluzy a kulometem v pomocné střílně. Hlavní výzbroj objektů tvořily tři houfnice vz. 38 a ráže 10 cm, zasazené v ocelolitinových střílnách týlové strany srubu. Vzhledem ke zpoždění ve vývoji se do srubů však houfnice nedostaly. Provizorní výzbroj Adama proto obstarávaly v září 1938 alespoň tři horské kanóny vz. 15, umístěné v dřevěných přístřešcích před sruby. Němci později nechali dokončit výrobu nejvíce rozpracovaných houfnic vz. 38 a jednu z nich zkušebně osadili do objektu 43 Veverka.

 

Dělostřelecká věž 42 Trigonometr

 

Dělostřelecká otočná a výsuvná věž byla považována za hlavní a nejdůležitější složku každé tvrze. Při jejím konstrukčním řešení se vycházelo ze vzorů budovaných na Maginotově linii. Úkolem věže bylo vést přehradné palby a prostřelovat nástupní prostory nepřítele v okruhu asi 12 km. V případě potřeby mohla svými zbraněmi rovněž podporovat linii izolovaných pěchotních srubů a likvidovat útoky nepřítele v blízkém okolí přímou palbou. Dělostřelecká věž 42 Trigonometr je situována nedaleko hřebenu kóty Adam a zaujímá místo přímo ve středu tvrzového komplexu, čímž se vyloučila hluchá nepostřelovaná místa.

 

Věž měla být instalována v železobetonové části třípatrového srubu, který byl téměř celý zapuštěn v rovině okolního terénu, takže na povrch vystupovala pouze stropnice a pancéřový vrchlík věže. Samotný otočný mechanismus byl zasazen v tzv. předpancíři, což byl ocelolitinový prstenec pokrývající stěny šachty, ve kterých se věž nacházela. Do této šachty byla umístěna pohyblivá střelecká místnost, výtahy na munici a protizávaží. Instalační provedení celého komplexu bylo velmi náročné, neboť konstrukce věže vážila přibližně 420 tun. Z toho asi 180 tun připadalo na předpancíř a vlastní věž a protizávaží měla po 120 tunách. Věž se mohla otáčet a vysouvat buď pomocí elektromotorů nebo nouzovým ručním pohonem. Původně měla hlavní výzbroj tvořit dvojice kanónů ráže 8 cm. Pro neustálé závady a nedostatky však tento kanón v praktických zkouškách neobstál, a tak byl jeho vývoj zcela zastaven. V rámci unifikace pevnostního dělostřelectva bylo rozhodnuto vyzbrojit tento objekt zdvojenými houfnicemi vz. 38 ráže 2 x 10 cm. Odvod vystřelených nábojnic byl řešen šroubovitou trubicí do plynotěsné komory v týlovém patře objektu. Houfnice dělostřelecké tvrze Adam měly svým dostřelem zasahovat až do palebných úseků sousedních tvrzí Hanička, Bouda a Hůrka a rovněž mohly vést palby na blízké území nepřítele (dostřel houfnic byl 11 950 metrů). Objekt neměl samostatný východ na povrch a výměnu vzduchu zajišťovala dvojice ventilačních zvonů ve střeše. V podzemních patrech se nacházely kromě ovládání a pohonu věže také filtrovna, stanoviště velitele, ubikace pro posádku, sklad střeliva a proviantu.

 

Výroba a vývoj otočné věže byla zadána plzeňské Škodovce a s jejím zabudováním do objektu se počítalo až v roce 1939. Vedení německé armády během okupace nechalo dokončit dva nejvíce rozpracované kusy, z nichž jeden byl odvezen na zkoušky do Německa a druhý byl uložen v ženijním skladu v Pardubicích a v roce 1963 byl nenávratně sešrotován.

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: kóta Adam (1), 43a Na sekyře (2), 39 Hodek (3-5), 40 U háječku (6-8), 41 Pod vrškem (9-11), 43 Veverka (12-22), 45 Jabůrek (23-32), 42 Trigonometr (33-36), drtič štěrku (37-38), nádrž na vodu (39-40), staré fotografie (41-46, z toho Na sekyře 41, Hodek 42, U háječku 43, Veverka 44, Jabůrek 45, Trigonometr 46).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz