Železniční přechod Česká Kubice/Furth im Wald

Město Plzeň mělo o železnici, která by jej spojila se zbytkem Čech zájem již od poloviny 19. století. V té době však byla prioritní jiná spojení. Přesto se Plzni dostalo podpory v podobě rakousko-bavorské státní smlouvy z let 1851 a 1856, v níž byla mimo jiné dohodnuta česko-bavorská dráha. V roce 1854 byl vydán nový koncesní zákon, kterým rakouská vláda přenechala stavbu železnic soukromým společnostem. V letech 1856 až 1859 soukromníci získali příslušné koncese ke stavbě a provozu železnice z Prahy do Plzně až na bavorskou hranici. Na jaře roku 1860 se začala stavět dráha mezi Domažlicemi a Plzní. V prosinci téhož roku byla založena společnost Česká západní dráha. Ve stavbě se pokračovalo dále. Úsek železnice Plzeň-Skvrňany – Furth im Wald (cca 71 km) byl vystavěn za 17 měsíců. Slavnostní otevření tratě proběhlo 14. října 1861, kdy vyjel z Plzně do Furth im Wald a zpátky slavnostní vlak. Následujícího dne byla na dráze zahájena pravidelná veřejná doprava.

 

V roce 1939 projely přes železniční přechod Česká Kubice/Furth im Wald tři transporty organizované Nicholasem Wintonem, během nichž byly přepraveny do bezpečí stovky převážně židovských dětí. V roce 1949 byl přes železniční přechod veden odsun Němců z Československa. V 50. letech československé pohraničí zabrala Pohraniční stráž. Přes železniční přechod jezdily rychlíky Praha-Mnichov a nákladní vlaky, vše za dozoru vojáků. V 50. a 60. letech se 2 km od železničního přechodu táhly elektrifikované drátěné zátarasy. V místě kolejiště byly dráty přerušeny kontrolním stanovištěm u kterého se kontrolovaly nákladní vlaky. Kontroly cestujících se prováděly na nádraží v České Kubici.

 

Do současnosti železniční přechod Česká Kubice/Furth im Wald až na drobné rekonstrukce nedoznal změn. Po jednokolejné neelektrifikované trati jezdí osobní a dálkové vlaky Praha-Mnichov. K železničnímu přechodu je osazen hraniční mezník č. 21/2. 200 metrů od železničního přechodu je vzdálen historický hraniční mezník č. 21 s letopočtem 1766, který upomíná na rozsáhlé územní změny za vlády Marie Terezie. Na závěr se sluší připomenout, že v místě železničního přechodu se v minulosti rozprostírala malá osada Kubička. V roce 1921 v ní je uváděno 8 domů a 48 obyvatel. Osada měla stejný osud jako ty ostatní v pohraničí. 

 

 

OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU: kontrolní stanoviště a elektrifikovaný drátěný zátaras v 60. letech (1), 80. léta (2), současný stav (3-9).

© 2016-2017 Zdeněk Šmída Vytvořeno systémem web-rychle.cz